Gumista (vesnice)

Gumista
Гәымсҭа
გუმისთა
Poloha
Souřadnice 43°1′19″ s. š., 40°58′9″ v. d.
Nadmořská výška 10 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát AbcházieAbcházie Abcházie (de facto)
GruzieGruzie Gruzie (de jure)
Okres Suchumi
Gumista na mapě
Gumista
Gumista
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 721 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gumista (abchazsky Гәымсҭа, gruzínsky გუმისთა – Gumista) je vesnice v Abcházii, v okrese Suchumi, která zasahuje až k pobřeží Černého moře.[2] Těsně přiléhá k abchazskému hlavnímu městu Suchumi. Obec sousedí na západě s Ešerou, na severozápadě s Horní Ešerou, od kterých ji odděluje řeka Gumista, na severovýchodě s Jaštchvou a na jihovýchodě se Suchumi. Obcí prochází hlavní silnice, jež spojuje Suchumi s Ruskem.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Gumista (rusky Гумистинская сельская администрация, abchazsky Гәымсҭа ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Gumistinský selsovět (Гумистинский сельсовет).

Části obce

Součástí Gumisty jsou následující části a samoty:[3]

  • Gumista (Гәымсҭа)
  • Abgydzra (Абгыӡра)
  • Ačadara (Ачадара)
  • Guma Apsta / Dzeiluch (Гәыма аԥсҭа / Ӡеилух)
  • Gumista Archa (Гәымсҭа арха)
  • Gumista Ahabla(Гәымсҭа аҳабла)
  • Lačkvap / Lečkop (Лацәкәаԥ / Лечкоп)
  • Maan Jašta (Маан иашҭа)
  • Čyrygu Jašta (Чырыгә иашҭа)
  • Cic Jarcha (Циц иарха)
  • Cychča Igvara (Цыхча игәара)

Historie

Gumista byla založena roku 1883 arménskými osadníky, kteří se do této oblasti přistěhovali z osmanské provincie Samsun a z města Ordu. Obyvatelé se většinou věnovali zemědělství, zpracování tabáku, ovoce a zeleniny a hedvábí. Po vzniku Sovětského svazu zde byla postavena střední škola s vyučovacím jazykem arménským. Díky blízkosti města Suchumi se sem nastěhovali i Rusové, kteří byli dominantním národem v osadě Lečkop, a Gruzínci, kteří se usadili v Ačadaře.

Ve 40. letech byla Gumista přejmenována na Cugorovka (Цугуровка) a od roku 1948 do 1990 se jmenovala Gorana (Горана), třebaže se zdejší selsovět stále jmenoval Gumistinský.

Během války v Abcházii v letech 1992 až 1993 tudy procházela frontová linie a Gumista se stala dějištěm vojenských střetů i čistek obyvatelstva. Suchumi, Gumista i další okolní obce se staly terčem téměř každodenních leteckých útoků abchazských separatistů i Gruzínců a mnoho domů bylo těmito nálety zničeno. Došlo ke značným materiálním škodám a velké množství civilistů zahynulo.[4] Koncem války značná část obyvatelstva uprchla z obce a následně i z Abcházie. Gruzínské a ruské obyvatelstvo se až na pár výjimek po skončení bojů do obce již nevrátilo.

Obyvatelstvo

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 2721 a jejich složení následovné:[1]

  • 1684 Arménů (61,9 %)
  • 772 Abchazů (28,4 %)
  • 128 Rusů (4,7 %)
  • 58 Gruzínů (2,1 %)
  • 19 Pontských Řeků (0,7 %)
  • 60 ostatních národností 2,2 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 4177 obyvatel.[5] V celém Gumistinském selsovětu žilo až 15967 obyvatel, většinou Rusů a Gruzínů.[6]

Odkazy

Literatura

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference

  1. ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. ↑ Населенные пункты Сухумского района. abkhazia-apsny.ru. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online
  3. ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 143.
  4. ↑ Georgia/Abkhazia: Violations of the Laws of War and Russia's Role in the Conflict - EVOLUTION OF THE WAR. Refworld - Human Rights Watch. 1. března 1995. Dostupné online
  5. ↑ Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  6. ↑ численность сел. населения. Сухумский район – ethno-kavkaz.narod.ru

Zdroj