Guillaume-Joseph Chaminade

Blahoslavený
Guillaume-Joseph Chaminade
Blahoslavený Guillaume-Joseph Chaminade
Blahoslavený Guillaume-Joseph Chaminade
kněz a zakladatel kongregace
Narození 8. dubna 1761
Périgueux
Úmrtí 22. ledna 1850
Bordeaux
Svátek 22. ledna
Místo pohřbení Cimetière de la Chartreuse
Státní občanství Druhá Francouzská republika
Vyznání katolická církev
Blahořečen 3. září 2000, Svatopetrské náměstí, Vatikán, Jan Pavel II.
Uctíván církvemi římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy kněžská roucha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Guillaume-Joseph Chaminade (8. dubna 1761, Périgueux22. ledna 1850, Bordeaux) byl francouzský kněz, zakladatel kongregace Společnost Marie a Dcer Neposkvrněné Panny Marie.

Život

Narodil se 8. dubna 1761 v Périgueux ve velice věřící rodině. Ve 14 letech soukromě složil slib čistoty, chudoby a poslušnosti. O 2 roky později se svým bratrem Louis Xavierem vstoupil do kněžského semináře. V roce 1785 byl vysvěcen na kněze pro diecézi Bordeaux. Během francouzské revoluce byli kněží, kteří se odmítli podřídit Občanské ústavě duchovenstva, vyhnáni, ale on tam zůstal. Roku 1797 byl vyhnán z Francie a odstěhoval se do Španělska. Měl velkou úctu k Panně Marii která mu dodávala sílu k jeho kněžské službě. Roku 1816 založil kongregaci Dcer Neposkvrněné Panny Marie spolu s Adèle de Batz de Trenquelléon (u které v současné době také probíhá proces svatořečení), a roku 1817 Společnost Marie. Zemřel dne 22. ledna 1850 v Bordeaux.

Proces svatořečení

Tento proces začal roku 1909 v arcidiecézi Bordeaux. Dne 18. října 1973 ho papež sv. Pavel VI. prohlásil ctihodným. Zázrak na jeho přímluvu byl potvrzen papežem sv. Janem Pavlem II. dne 20. prosince 1999 a blahořečen byl dne 3. září 2000 na Náměstí svatého Petra spolu s Janem XXIII., Columbem Marmionem, Piem IX. a Tommasem Reggiem. Druhý zázrak[1] na jeho přímluvu se zkoumá ve Vatikánu, tento zázrak se stal v Saint Louis, kde se uzdravila žena z rakoviny kostí.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Zdroj