Kongregace
Kongregace (z latinského congregare – shromáždit, odvozenéhoo od slov con – společně, a grex, stádo, hejno, zástup lidí) označuje:
- sdružení více samostatných klášterů jednoho řádu (např. Beuronská kongregace benediktinských klášterů);
- novější řeholní nebo jiná náboženská společnost (od 17. století – řeholní kongregace);
- shromáždění, sjezd, sbor, denominace, kapitula, zasedání, valná hromada, výbor:
- Kongregace (křesťanský sbor)
- Kongregace (židovství)
- kongregace, poradní sbory na britských univerzitách
- úřad římské kurie, obdoba ministerstva – kongregace (římská kurie):
- Kongregace pro nauku víry, dříve Posvátné oficium ještě před tím Římská inkvizice;
- Kongregace pro východní církve;
- Kongregace pro bohoslužbu a svátosti;
- Kongregace pro svatořečení;
- Kongregace pro evangelizaci národů;
- Kongregace pro biskupy;
- Kongregace pro klérus;
- Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života;
- Kongregace pro katolickou výchovu.
- součást názvu římskokatolických orgánů
- generální kongregace kardinálského kolegia (generální kongregace kardinálů) – orgán, který v omezeném rozsahu řídí římskokatolickou církev v době sedisvakance, a kterého se musí účastnit všichni kardinálové, kterým v tom nebrání právní překážky; pro kardinály bez volebního práva (starší 80 let) je účast nepovinná.[1] Viz Kardinálské kolegium.
- mimořádná kongregace kardinálského kolegia (mimořádná kongregace kardinálů) – čtyřčlenný výkonný orgán, který v omezeném rozsahu řídí římskokatolickou církev v době sedisvakance v době mezi generálními kongregacemi. Členy jsou kardinálové-komorníci svaté římské církve a tři kardinálové-asistenti losovaní generální kongregací z kardinálů oprávněných volit vždy na období tří dnů.[1]
- generální kongregace koncilu,[2] česky též všeobecná kongregace, všeobecné shromáždění: plenární zasedání ekumenického koncilu
- generální kongregace Tovaryšstva Ježíšova – nejvyšší orgán Tovaryšstva Ježíšova, konaný nepravidelně podle potřeby, který se sešel např. v letech 1983 (33.), 1995 (34.) a 2008 (35.) a může například volit generálního představeného nebo vydávat zákony řádu (dekrety).[3]
- kongregace prokurátorů Tovaryšstva Ježíšova, shromáždění zvolených zástupců jezuitských provincií z celého světa, konané pravidelně jednou za 4 roky, hodnotící stav řádu a oprávněné svolat generální kongregaci[4]
- provinční kongregace Tovaryšstva Ježíšova, obdobný orgán na úrovni provincií
- kongregace (geologie), charakteristický společný výskyt určité kombinace fosilních biologických druhů v hornině, obdoba biocenózy
Související články
Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek.
Reference
- ↑ a b Svolání první generální kongregace kardinálského kolegia Archivováno 6. 6. 2013 na Wayback Machine., TV Noe, 2. 3. 2013, TK ČBK
- ↑ Řeč biskupa ThDr. Františka Tomáška na 139. generální kongregaci 2. vatikánského koncilu dne 30. září 1965, Pastorace.cz
- ↑ Co se vám vybaví, když se řekne Klatovy? – rozhovor s P. Ing. Františkem Hylmarem, provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine., Klatovské katakomby, 25. 4. 2008
- ↑ 70. kongregace prokurátorů Tovaryšstva Ježíšova, Radio Vaticana, 10. 7. 2012
