Griffonia

Jak číst taxoboxGriffonia
alternativní popis obrázku chybí
Ilustrace Griffonia simplicifolia z roku 1866
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Cercidoideae
Rod Griffonia
Hook.f., 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Griffonia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to dřevnaté liány s jednoduchými střídavými listy a málo nápadnými, pětičetnými květy. Plodem je nafouklý lusk obsahující zploštělá, okrouhlá semena. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v tropické Africe. Významným druhem je Griffonia simplicifolia, pocházející z tropické západní Afriky. Ze semen této rostliny je získáván 5-hydroxytryptofan, látka používaná v různých lékařských preparátech k léčení onemocnění nervového původu.

Popis

Zástupci rodu Griffonia jsou dřevnaté liány s jednoduchými, střídavými, řapíkatými listy. Na volném prostranství mohou růst i jako keře. Čepel listů je vejčitá až vejčitě eliptická, od báze trojžilná. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, uspořádané v bohatých hroznech skládajících laty. Kalich má krátkou trubku a je zakončen 5 široce trojúhelníkovitými laloky. Korunní lístky jsou si navzájem podobné, obkopinaté. Tyčinek je 10 a jsou volné. Semeník je dlouze stopkatý a obsahuje 1 nebo 2 vajíčka. Plodem je podlouhle eliptický, dlouze stopkatý, nafouklý lusk obsahující 1 nebo 2 okrouhlá, zploštělá semena.[1]

Rozšíření

Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen výhradně v tropické Africe v zemích okolo Guinejského zálivu. Oblast rozšíření sahá od Libérie po Dem. rep. Kongo a Angolu. Centrum rozšíření je ve středozápadní tropické Africe, kde se vyskytují 3 druhy: Griffonia physocarpa, G. speciosa a G. tessmannii. Druh G. simplicifolia je svým výskytem omezen na tropickou západní Afriku od Libérie po Gabon.[2]

Griffonia simplicifolia je v některých zemích západní Afriky (zejména v Ghaně, Pobřeží slonoviny a Togu) běžnou rostlinou. Roste na široké škále stanovišť, zejména na pobřežních pláních a v sekundárním tropickém deštném lese.[3]

Strukturní vzorec 5-hydroxytryptofanu

Obsahové látky a účinek

Semena i listy Griffonia simplicifolia obsahují 5-hydroxytryptofan (5-HTP). Tato látka je součástí přirozeného lidského metabolismu, vzniká z aminokyseliny tryptaminu a vytváří se z ní neurotransmiter serotonin, přenášející nervový signál mezi mozkovými buňkami. Užívání extraktů ze semen této rostliny zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, což má příznivý vliv při různých onemocněních nervového původu.[4] V listech je tato látka doprovázena malým množstvím serotoninu, dále jsou v nich obsaženy kumariny a silice. V semenech i listech jsou přítomny různé lektiny, které jsou rovněž farmakologicky studovány. Z kořenů byl izolován kyanogenní glykosid lithospermosid (griffonin).[3]

Taxonomie

Rod Griffonia je v taxonomii čeledi bobovité řazen do podčeledi Cercidoideae.[5] V minulosti byl součástí tribu Cercideae v rámci podčeledi Caesalpinioideae. Nejblíže příbuznými skupinami jsou rody Adenolobus (představující sesterskou větev) a Cercis (zmarlika). Tyto 3 rody tvoří monofyletickou skupinu.[6]

Význam

Druh Griffonia simplicifolia je farmakologicky významná rostlina. Extrakt ze semen je součástí různých komerčních preparátů, sloužících k léčbě onemocnění nervového systému, jako jsou lehké až středně těžké deprese, fibromyalgie, migrény, insomnie, obezita aj.[4] Světovou poptávku uspokojuje sběr semen z divoce rostoucích rostlin. Rostlina má tradiční a různorodé využití v africké medicíně.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky) 
  2. ↑ International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c KUMAR, Pathak Suresh et al. A review on Griffonia simplicifolia - an ideal herbal antidepressant. International Journal of Pharmacy and Life Sciences. July 2010, čís. (3). Dostupné online. 
  4. ↑ a b EHRLICH, Steven D. 5-Hydroxytryptophan (5-HTP) [online]. University of Maryland Medical Center. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16.  Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine.
  6. ↑ WUNDERLIN, Richard P. Reorganization of Cercideae (Fabaceae: Caesalpinioideae). Phytoneuron. 2010, čís. 48. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj