Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville

Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville
Narození 11. května 1815
Londýn
Úmrtí 31. března 1891 (ve věku 75 let)
Londýn
Místo pohřbení Church of St Michael, Stone
Alma mater Christ Church
Etonská kolej
Povolání politik a aristokrat
Ocenění společník Královské společnosti
Podvazkový řád
Politická strana Liberální strana
Choť Marie Louise von Dalberg (od 1840)[1][2]
Castalia Rosalind Campbell (od 1865)[1][2]
Děti Granville Leveson-Gower, 3rd Earl Granville
Victoria Leveson-Gower[3][1]
Sophia Leveson-Gower[3]
Lady Susan Leveson-Gower[3]
William Leveson-Gower, 4. hrabě Granville[1]
Rodiče Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville[1] a Harriet Leveson-Gower, Countess Granville[1]
Rod Leveson-Gower
Příbuzní Frederick Leveson-Gower, Georgiana Charlotte Leveson-Gower a Lady Susan Leveson-Gower[1] (sourozenci)
Funkce člen 12. parlamentu Spojeného království (1837)
člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1840)
Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841–1846)
člen Sněmovny lordů (1846–1891)
ministr zahraničních věcí Spojeného království (1851–1852)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Granville George Leveson-Gower, 2. hrabě Granville (Granville George Leveson-Gower, 2nd Earl Granville, 2nd Viscount Granville, 2nd Baron Leveson) (11. května 1815, Londýn, Anglie – 31. března 1891, Londýn, Anglie) byl britský státník ze šlechtického rodu Leveson-Gowerů. Dlouhodobě patřil k výrazným osobnostem Liberální strany, původně byl poslancem Dolní sněmovny a od roku 1846 jako dědic rodových titulů členem Sněmovny lordů. Zastával řadu ministerských funkcí, mimo jiné byl dvakrát Ministr kolonií Spojeného království a třikrát ministrem zahraničí.

Kariéra

Narodil se jako starší syn 1. hraběte Granville, dlouholetého velvyslance ve Francii. Studoval v Etonu a Oxfordu, v letech 1835–1836 krátce působil jako atašé v Paříži, kde byl vyslancem jeho otec. V letech 1836–1840 a 1841–1846 byl členem Dolní sněmovny za stranu liberálů. V letech 1840–1841 byl krátce státním podsekretářem zahraničí, v roce 1846 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů. V roce 1846 byl zároveň jmenován členem Tajné rady a v letech 1846–1848 byl nejvyšším lovčím království. Mezitím začal pracovat na ministerstvu obchodu, kde byl od roku 1846 komisařem pro železnice, v letech 1848–1851 byl viceprezidentem úřadu pro obchod a generálním intendantem armády. Po nucené rezignaci lorda Palmerstona byl v letech 1851–1852 ministrem zahraničí, poté zastával méně významné posty prezidenta Tajné rady (1852–1854, 1855–1858 a 1859–1865) a lorda kancléře vévodství lancasterského (1854–1855).

Dlouhodobě byl mluvčím liberálů ve Sněmovně lordů, několikrát byl i jejím předsedou. V roce 1856 byl mimořádným vyslancem v Petrohradě. V dalších liberálních vládách byl znovu ministrem zahraničí (1870–1874 a 1880–1885), dvakrát byl také ministrem kolonií (1868–1870 a 1886). Jako výrazná osobnost Liberální strany měl trvalou přízeň a podporu královny Viktorie, vynikl jako taktní politik, kritici mu ale v některých obdobích vyčítali nedostatek razance.

V návaznosti na diplomatickou misi v Rusku získal Podvazkový řád (1857), byl též členem Královské společnosti a získal čestné doktoráty v Cambridge a Oxfordu. V letech 1856–1891 byl kancléřem univerzity v Londýně a v letech 1866–1891 zastával čestný post lorda strážce pěti přístavů, s níž je spojen nárok na užívání státního sídla Walmer Castle.

Manželství a potomstvo

Jeho první manželství s Marií Louisou Dalberg (1812–1860) zůstalo bezdětné, potomstvo měl až z druhého manželství s Castilou Campbell (1848–1937). Starší syn Granville Leveson-Gower, 3. hrabě Granville (1872-1939) dlouhodobě působil v diplomacii a v letech 1928–1933 byl vyslancem v Bruselu, mladší syn William Leveson-Gower, 4. hrabě Granville (1880–1953) byl admirálem a v letech 1945–1951 generálním guvernérem v Severním Irsku.

Literatura

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Zdroj