Giovanni Gargiolli

Giovanni Gargiolli
Narození asi 1540
Florencie (?)Itálie
Úmrtí 1608
Livorno Itálie
Národnost italská
Povolání architekt, stavitel
Hnutí renesance a manýrismus
Významná díla severní křídlo a zahrady Pražského hradu
Císařský mlýn
Ovlivněný Vitruvius
Vliv na Giovanni Maria Filippi
Ocenění titul rytíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Gargiolli, zvaný také Johannes Fiorentin (* asi 1540 Florencie nebo Fivizzano, † 1508 Livorno (?) (Toskánsko) byl renesanční architekt, císařský dvorní architekt a stavitel císaře Rudolfa II. v Praze a Vídni, doložený také v Olomouci, v Innsbrucku a v Itálii.

Život a dílo

Rakouské jméno Johannes Fiorentin bylo pravděpodobně odvozeno z toskánského původu architekta z Florencie, nebo přišlého po praxi ve Florencii. Podle italského biografického slovníku mohlo být rodným městem architekta toskánské město Fivizzano v provincii Massa-Carrara a datum narození se klade do druhé čtvrtiny 16. století podle údaje, že z Rudolfových služeb byl propuštěn jako "stařec" na odpočinek.[1].

Gargiolli přišel do Prahy na pozvání císaře Rudolfa II. na jaře roku 1585. Buď odešel z hornošvábského města Messkirchu[2], nebo z Innsbrucku, kde pracoval pro hraběte Johanna von Zimmern, komorníka arcivévody Ferdinanda Tyrolského[3].

Roku 1586 byl jmenován dvorním stavitelem Pražského hradu.

  • Pro císaře Rudolfa II. vytvořil nejdříve modely hradních staveb pro zamýšlenou přestavbu Pražského hradu, a pak přikročil k jejich realizaci. Císařovy obytné prostory sestávaly ze 107 dlouhé budovy severního křídla Hradu, konírny, lvince, vivaria a terasovitých zahrad (okrasných, botanické a lékárnické), není jisté, zda projektoval také Rudolfovu galerii. K práci si přizval jinak neznámého a pravděpodobně nevýznamného spolupracovníka Antonia Valentiho, který brzy z Prahy odešel.
  • Projekt terasovitých zahrad s domkem zahradníka, vily o devíti místnostech, pavilonu míčovny, tří kašen a visuté chodby do zámku v Brandýse nad Labem předložil roku 1586.
  • Projekt Císařského mlýna v Bubenči, 100 metrů dlouhé stavby s dochovanou klenutou grottou a jejím portálem, a úpravy lovecké obory.
  • V letech 1588-1589 byl placen za nespecifikované císařské stavby ve Vídni.
  • Kapli sv. Stanislava v Katedrále sv. Václava v Olomouci projektoval pro olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, objednávka není doložena písemně, stavbu podle stylových znaků připsala Jarmila Krčálová.

Roku 1593 císař Rudolf II. ocenil Gargiolliho zásluhy udělením titulu rytíře.[4]

Po návratu do Itálie pracoval v Livornu, tam pravděpodobně zemřel v doloženém roce 1508.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Enciclopedia Treccani, Dizionario biografico degli Italiani, Vol. 52, 1999
  2. ↑ Sylva DOBALOVÁ, Zahrady Rudolfa II., jejich vznik a vývoj. Praha 2009, s. 239
  3. ↑ Oronzo Brunetti: Gargiolli, Giovanni, in: Enciclopedia Treccani, Dizionario biografico degli Italiani, Vol. 52, 1999
  4. ↑ PREISS, Pavel: Italští umělci v Praze. Praha 1986, s. 63

Literatura

  • Pavel Vlček (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl III. Hradčany a Malá Strana. Academia Praha 2000.
  • Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia, Praha 2004.
  • Pavel Preiss: Italští umělci v Praze. Panorama Praha 1986, s. 33, 62-63, 68, 71-72, 74, 80.
  • Sylva Dobalová: Zahrady Rudolfa II., jejich vznik a vývoj. Artefactum Praha 2009; s. 239, ISBN 978-80-86890-25-8
  • Jarmila Krčálová, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., Anděla Horová (ed.), Praha 1999, s. 206.
  • Jarmila Krčálová, La Toscana e ľ'architettura del Rudolfe IL Giovanni Gargiolli e Praga, in: Firenze e la Toscana dei Medici nell'Europa dell 500. Firenze 1983, s. 1029-1053
  • táž, Gargiolli Giovanni, heslo in: Bénazit, (encyklopedie)

Externí odkazy

Zdroj