Georg Simeth
|
Jeho Milost Msgre. ThDr. Georg Simeth | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 12. července 1908 Litoměřice |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 25. října 1885 |
| Místo narození | Heuhof, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 23. dubna 1958 (ve věku 72 let) |
| Místo úmrtí | Niederhatzkofen b. Rottenburg, Německo |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Simeth (25. října 1885 Heuhof – 23. dubna 1958 Niederhatzkofen b. Rottenburg, Německo[1] ) byl německý římskokatolický kněz, sídelní kanovník litoměřické kapituly v letech 1935–1946.
Život
Pocházel z německy mluvící rodiny ze severočeských Sudet. Na kněze byl vysvěcen 12. července 1908 v Litoměřicích.[1] V oboru teologie dosáhl doktorátu. V letech 1918–1935 byl farářem v Libčevsi. Dne 1. května 1935 byl litoměřickým biskupem Antonínem Weberem jmenován sídelním kanovníkem katedrály sv. Štěpána s kanonikátem hilleánským. Po skončení II. světové války v souvislosti s poválečným vývojem byl v květnu 1946, spolu s ostatními členy kapituly německé národnosti, zařazen do odsunu. Zemřel v Německu v roce 1958. Za svou duchovní činnost byl papežem jmenován monsignorem.
Odkazy
Reference
Literatura
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
- KASTLER Martin: Die Integration der Heimatvertribenen in der fränkischen Diözesen am Beispiel Eichstätts, in RAINER B., JANKER S.M. (Hg.): Vertriebene Katholiken – Impulse für Umbrüche in Kirche und Gesellschaft?, Münster 2005, ISBN 3-8258-5959-2
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 115
Související články
Externí odkazy
