Georg Ebers
| Georg Moritz Ebers | |
|---|---|
 | |
| Narození |
1. března 1837 Berlín |
| Úmrtí |
7. srpna 1898 (ve věku 61 let) Tutzing |
| Místo pohřbení | Nordfriedhof |
| Bydliště | Chotěbuz (do 1856) Jena (1865–1870) Lipsko (1870–1889) Tutzing (1889–1898) Mnichov (1889–1898) Berlín |
| Alma mater | Allgemeine Deutsche Bildungsanstalt (1848–1852) Univerzita v Göttingenu (od 1856) Univerzita Friedricha Wilhelmse v Berlíně (1860–1862) Univerzita Jena |
| Povolání | egyptolog a romanopisec |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Jena (1869–1870) Lipská univerzita (1870–1889) |
| Znám jako | objevitel Ebersova papyru |
| Titul | docent (1865), profesor (1868 resp. 1870)[1] |
| Choť | Antonie Ebers (od 1865)[2][3] |
| Děti | Hermann Ebers[3] Marie Triepel[3] |
| Rodiče | Moritz Georg Ebers[3] |
| Funkce | extraordinary professor (1869–1870) extraordinary professor (od 1870) profesor (1875–1889) |
| Podpis |  |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Ebers (celým jménem Georg Moritz Ebers;[5]1. března 1837, Berlín – 7. srpna 1898, Tutzing, Bavorsko) byl německý egyptolog a romanopisec,[5] objevitel egyptského lékařského papyru s vědomostmi o léčivých rostlinách. Papyrus nalezený v zimě na přelomu let 1873–1874 v egyptském Luxoru se datuje asi do roku 1550 před naším letopočtem. V současné době je uložen v Německu v knihovně Lipské university. Tento Ebersův papyrus je jedna ze dvou nejstarších dochovaných medicínských písemností. [p. 1]
Životopis
Studia
Georg Moritz Ebers vystudoval v německém Dolnosaském univerzitním městě Göttingenu práva a v Berlíně orientální jazyky a archeologii.[1] Po studiu egyptologie se v roce 1865 stal docentem egyptského jazyka a starožitností v Jeně (Durynsko).[1] V roce 1868 se stal profesorem a následně v roce 1870 byl jmenován v Lipsku profesorem v obou těchto oborech.[1]
První publikace
Do Egypta podnikl Georg Moritz Ebers v roce 1867 první dvě vědecké výpravy. V letech 1867–1868 publikoval své významné literární dílo „Ägypten und die Bücher Moses“ („Egypt a Mojžíšovy knihy“). V roce 1873 koupil v Luxoru papyrus (svitek dlouhý 20,23 m obsahoval 108 odstavců, každý odstavec pak obsahoval po 20 až 22 znacích).[1] V roce 1875 vydal knihu „Papyros Ebers: Das Hermetische Buch über die Arzneimittel der alten Ägypter in hieratischer Schrift“ („Ebersův papyrus: Hermetická kniha o léčivech starých Egypťanů v písmu hieratickém“).[1]
Historické romány
Georg Moritz Ebers žil myšlenkou na popularizaci egyptských tradic a objevů egyptologů prostřednictvím historických románů.[1] V roce 1864 vyšla jeho kniha „Eine Ägyptische Königstochter“ („Egyptská princezna“), která byla značně úspěšná. Následovala tematicky obdobná díla:
- Uarda (1877),
- Homo sum (1878),
- Die Schwestern (Sestry) (1880),
- Der Kaiser (Císař) (1881) (děj tohoto díla se odehrává v Egyptě v době panování císaře Hadriána),
- Serapis (1885),
- Die Nilbraut (Nevěsta Nilu) (1887),
- Kleopatra (1894),
jež byla vesměs čtenářskou veřejností dobře přijata. Ebersova díla z oblasti historické beletrie situovaná převážně do doby 16. století („Die Frau Bürgermeisterin“ („Paní starostová“) (1882); „Die Gred“ (1887)) ale popularity a úspěšnosti jeho románů s egyptskou tematikou nedosáhla.
Poslední publikace
Ebersovy další spisy pojednávaly o Egyptě a obsahovaly též popis prací v Egyptě:
- Äegypten in Wort und Bild (Egypt slovem a obrazem) (druhé vydání, 1880);
- Palästina in Bild und Word (Palestine in Picture and Word), (Palestina obrazem a slovem) – 1884 překlad anglické série: Malebná Palestina, Sinai a Egypt;
- Richard Lepsius : ein Lebensbild Životopis Ebersova starého učitele – egyptologa Karla Richarda Lepsiuse (publikováno 1886);
- Průvodce Egyptem (1886).
Závěr
Zdravotní stav George Eberse jej v roce 1889 přinutil opustit místo profesora v Lipsku a odejít do důchodu. Mnoho jeho knih bylo přeloženo do angličtiny. Pětadvacetisvazkové souborné Ebersovo dílo vycházelo ve Stuttgartu v průběhu let 1893 až 1895.[1] Jeho součástí byl i životopis „Die Geschichte meines Lebens“ (Příběh mého života) (Stuttgart, 1893).[1][p. 2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Další nejstarší dochovanou medicínskou písemností je lékařský text ze starověkého Egypta – papyrus objevený egyptologem Edwinem Smithem. Tento Papyrus Edwina Smithe byl datován do roku 1600 před naším letopočtem. Svitek má na délku necelých 5 metrů (asi čtvrtina původního textu) a popisuje řešení 48 chirurgických případů. Mezi uvedenými případy je rovněž vůbec nejstarší doložený popis rakoviny, kterou papyrus řadí mezi beznadějné (neléčitelné) případy.
- ↑ Ebersův životopis je rovněž uveden v díle „Der Forscher und Dichter“ (Badatel a básník) - R. Gosche, G. Ebers, (druhé vydání, Lipsko, 1887)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Ebers na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i KUCHAŘ, Jiří. Galén a svět egyptských mystérií. Regenerace. Březen 2019, roč. XXVII, čís. 3, s. 35, 36, 37. Regenerace, ročník XXVII, březen 2019, strany 35, 36, 37. ISSN 1210-6631.
- ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2023-01-28]
- ↑ a b c d Deutsche Biographie. Dostupné online. [cit. 2023-01-28]
- ↑ ANDREW J., Martin. Academy Papyrus to be Exhibited at the Metropolitan Museum of Art [online]. The New York Academy of Medicine, 2005-07-27 [cit. 2015-06-03]. URL archiválie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-27.
- ↑ a b Ebers, Georg, 1837-1898 (Ebers, Georg Moritz, 1837-1898) - Německý spisovatel a egyptolog. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2019-03-28]. Identifikační číslo: jn19990001960;. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Ebers na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georg Moritz Ebers
- Digitalizovaná díla Georga Eberse v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
