Gais

Gais
Gais – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 933 m n. m.
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Kanton Appenzell Ausserrhoden
Gais
Gais
Gais, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 21,21 km²
Počet obyvatel 3 086 (2018)[1]
Hustota zalidnění 145,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.gais.ch
Telefonní předvolba 071
PSČ 9056
Označení vozidel AR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gais je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se ve střední části kantonu, asi 13 kilometrů jihovýchodně od Herisau, v nadmořské výšce 933 metrů. Žijí zde přibližně 3 100[1] obyvatel.

Geografie

Gais leží 15 km jižně od města St. Gallen, na trati Appenzeller Bahnen, která spojuje St. Gallen s Appenzellem a Altstättenem.

Sousedními obcemi jsou Trogen a Bühler, okresy Schlatt-Haslen, Appenzell a Schwende-Rüte v kantonu Appenzell Innerrhoden a obce Eichberg a Altstätten v kantonu St. Gallen.

Gais se rozkládá na ploše 2119 hektarů. Z toho 147 hektarů tvoří osídlená plocha, 1004 hektarů zemědělská plocha, 935 hektarů obdělávaná plocha a 33 hektarů neproduktivní plocha. Obec leží v nadmořské výšce 933 m n. m., přičemž nejvyšší bod, hora Gäbris, leží v nadmořské výšce 1246,8 m n. m. a nejnižší bod v nadmořské výšce 827 m n. m.

Historie

Vyobrazení lázní Gais (30. léta 19. století)

Gais je poprvé zmíněn v listině z roku 1272 ve slovním spojení de Geis.[2] Předpokládá se, že název místa pochází ze starohornoněmeckého názvu zvířete geiz (koza) a vychází ze skutečnosti, že na území dnešní obce se původně vyskytovalo obzvláště velké množství zvěře - včetně koz.[3] V té době patřil Gais k opatství St. Gallen, ale tvořil tzv. zvláštní úřad. To znamenalo, že obec měla vlastního fojta a vlastní soud, a tím i určitou komunální nezávislost. První kostel byl postaven v letech 1275 až 1333 a v roce 1370 byl povýšen na farní.[2]

Během appenzellských válek (1401–1429) byl Gais v roce 1405 jedním z válečných dějišť, a to díky bitvě u Stossu v roce 1403. Po válkách se Gais stal součástí rhodského panství Rinkenbach-Wies v nové zemi Appenzell. Krátce poté se k novému území Gais připojily rhody Rotenwies a Rietli-Schachen. Vzhledem k nárůstu církevní obce byl v roce 1460 na místě starého kostela postaven nový a kolem návsi, která je v roce 1467 zmiňována jako ville Gais, začala vznikat osada.[4]

V roce 1518 se Gais podařilo vykoupit z područí kláštera v St. Gallenu a stal se tak appenzellským tzv. rhodem (okresem).[5] Gais byl rozdělený okres: jedna polovina patřila k vnějšímu rhodu (Ausserrhod), druhá k vnitřnímu rhodu (Innerrhod). V roce 1525 se Gais přihlásil k reformaci, což vedlo k napětí uvnitř rhodu: zatímco ve vnějším rhodu se obrátili k nové víře, ve vnitřním rhodu zůstali u staré víry. Až do rozdělení země v roce 1597 byly oba rhody téměř neustále v rozporu. Od roku 1597 se vnější polovina Gaisu počítala jako plnohodnotná farnost nově vzniklého polokantonu Appenzell Ausserrhoden. Obec však měla i nadále práva na některé části Alp (do roku 1674) a tzv. „Mendle“ (až do roku 1815) v Appenzellu Innerrhoden.[2]

Gais (1949)

Dne 18. září 1780 vypukl v Gaisu požár, který zničil téměř celou obec včetně kostela. Krátce poté byla zahájena obnova podle původního plánu obce. Obec tak již neměla svůj původní ráz, ale nové městečko s klasicistními měšťanskými domy a rokokovými vlivy sehrálo významnou roli v úspěchu obce jako lázeňského místa. Stavební práce byly dokončeny v 80. letech 18. století.

V letech 1749 až 1860 byl Gais známou syrovátkovou lázní. Obec začala fungovat jako lázně díky nevyléčitelně nemocnému - pravděpodobně tuberkulóznímu - curyšskému občanovi. Ten přijel do Gaisu v roce 1749 a díky syrovátkové kúře a horskému vzduchu se překvapivě uzdravil. Od té doby přijíždělo do Gaisu za rekreací stále více hostů, včetně známých osobností. V roce 1860 začal úpadek lázní: Gais ještě bez železničního spojení nezvládl přechod na moderní lázně a byl nahrazen lázněmi Heiden.

Od roku 1836 byly rozšířeny silnice vedoucí do Altstättenu a Bühleru. Kromě toho byl Gais v letech 1889, 1904 a 1911 spojen prostřednictvím železničních tratí se St. Gallenem, Appenzellem a Altstättenem.

V roce 1884 byla založena katolická farnost, která si o rok později postavila první kapli. Od roku 1920 se katolická farnost shromažďovala v budově „Rähn“, která v roce 1976 dostala vlastní kostelní věž se zvonem.

V roce 1977 byla Gaisu udělena Wakkerova cena za prozíravou plánovací práci na zachování a udržování malebné městské krajiny, kterou uděluje Švýcarská památková společnost a která nese jméno Henri-Louise Wakkera.

Vzhledem k příznivé dostupnosti veřejnou dopravou se Gais od roku 1980 stále více rozvíjí jako rezidenční obec. Na rozdíl od ostatních obcí v Ausserrhodenu se na půdě Gaisu zachoval termín "Rhode" jako označení pro všeužitečné družstvo starých Gemeinwerke. Ty jako samostatné korporace (Rhode Hackbühl, Rhode Rietli-Schachen a Rhode Rotenwies) existovaly dosud a zvětšovaly svou pozemkovou držbu, zejména v 19. století. jednalo se především o lesní a zemědělské plochy.

V roce 2022 oslavila obec Gais 750. výročí svého založení.[6]

Obyvatelstvo

Reformovaný kostel v obci
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1667 1850 1870 1888 1900 1920 1941 1960 1980 1990 2000 2010 2020 2022
Počet obyvatel 1870 2480 2552 2476 2854 2788 2254 2488 2388 2662 2770 3065 3067 3101

Hospodářství

Hlavní náměstí

V historii Gaisu hrálo tradičně důležitou roli mlékařství a chov dobytka. Kromě toho se od 16. století rozvíjelo vojenství a textilní průmysl. Od počátku 17. století bylo důležitým zdrojem příjmů obyvatelstva tkalcovství plátna. Od poloviny 18. století se výroba stále více přesouvala na bavlnu. Ačkoli Gais z textilního průmyslu ekonomicky profitoval méně než sousední obce, přesto tento průmysl významně přispíval k prosperitě obce. V 19. století bylo postaveno několik textilních továren, zejména podél řeky Rotbach mezi Gaisem a Bühlerem (přádelna, tiskárna a úpravna ve Strahlholzu v letech 1802–1929; bělidlo, barvírna a úpravna ve Strahlholzu od roku 1805; různé dílny na výšivky a textilní obchodní domy od roku 1872; šest krouháren od roku 1875). 1. světová válka znamenala počátek úpadku obchodu, zejména chalupářství. v letech 1846–1917 byla v provozu cihelna.[2][5]

Poté, co byl Gais v letech 1749–1860 proslulý jako syrovátkové lázně, ukázala se druhá polovina 19. století jako obtížná v oblasti cestovního ruchu. Přibližně od roku 1880 zaznamenal cestovní ruch rozmach díky prázdninovým koloniím a nově otevřeným penzionům. Gais se stal oblíbenou turistickou oblastí. Po roce 1905 ztratilo ubytování na atraktivitě a cestovní ruch prudce poklesl.[5]

Dnes je v obci Gais registrováno více než 130 různých podniků. Mezi nimi jsou podniky jako Klinik Gais AG a dřevozpracující podniky.

K obecně rozšířenému potravinářství a mlékařství se v dolní části obce brzy přidalo vinařství, které později opět zaniklo. V minulosti se v obci pěstovaly také obiloviny. Ještě v roce 2020 pracovala v zemědělství a lesnictví 3 % zaměstnanců.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gais AR na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c d e FUCHS, Thomas. Gais [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-11-20 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  3. Gais [online]. ortsnamen.ch [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  4. Geschichte [online]. Gemeinde Gais [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c WEISHAUPT, Achilles; RECHSTEINER, Karl. Geschichte der Gemeinde Gais. [s.l.]: Gemeinde Gais, 2002. (německy) 
  6. 750 Jahre Gais [online]. Gemeinde Gais [cit. 2023-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-31. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj