Trogen AR
| Trogen | |
|---|---|
 Pohled na centrum obce
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°24′28″ s. š., 9°27′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 903 m n. m. |
| Stát |
 Švýcarsko
|
| Kanton | Appenzell Ausserrhoden |
  Trogen
Trogen, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,03 km² |
| Počet obyvatel | 1 735 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 173 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Dorothea Altherr |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 071 |
| PSČ | 9043 |
| Označení vozidel | AR |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trogen (psáno také jako Trogen AR pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se asi 14 kilometrů severovýchodně od Herisau a 6 kilometrů jihovýchodně od St. Gallenu, v nadmořské výšce 903 metrů. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. V obci sídlí kantonální soud kantonu Appenzell Ausserrhoden.
Geografie
Trogen leží ve střední části bývalého unitárního kantonu Appenzell (této oblasti se historicky říká Mittelland), kterému dominuje nejvyšší hora okresu, Gäbris. Nejnižší bod obce se nachází v Chastenlochu ve výšce 693 metrů, nejvyšší bod je nad osadou Sitz ve výšce 1183 metrů. Trogen sousedí s obcemi Wald, Altstätten, Gais, Bühler, Speicher a Rehetobel a s vnitřní částí okresu (obce) Oberegg. Celková rozloha obecního katastru činí 1003 hektarů. 78 hektarů je zastavěná plocha, 509 hektarů je zemědělsky využívaných a 412 hektarů tvoří lesní plochy. Trogen je také konečnou stanicí železniční tratě Appenzell – St. Gallen – Trogen společnosti Appenzeller Bahnen (dříve Trogenerbahn).
Historie
Trogen byl poprvé zmíněn v roce 1168 jako Trugin.[2] Po skončení appenzellských válek v roce 1429 vznikl rod Trogenů, který si nárokoval obec Oberegg a části Bühleru a Gaisu. V roce 1525 se Trogen připojil k reformaci. Když se v roce 1597 unitární kanton Appenzell rozdělil na Ausser- a Innerrhoden, stal se Trogen hlavním městem kantonu Appenzell Ausserrhoden. Kvůli vlastním církevním stavbám v Rehetobelu a Waldu se církevní vliv Trogenu stále zmenšoval. Grub, Walzenhausen, Heiden, stejně jako Wolfhalden a Lutzenberg se osamostatnily až do roku 1658. Celkem devět z dnešních dvaceti obcí Ausserrhoden vzniklo z Trogenu.[2]
Od 16. století až do průmyslové revoluce prosperoval Trogen, stejně jako většina Appenzellu, díky prodeji tkalcovských a vyšívaných výrobků. K tomuto trendu výrazně přispěla rodina Zellwegerů, která obchodem s plátnem svého času zbohatla. V roce 1667 otevřel Conrad Zellweger-Rechsteiner ve svém domě, dnešním tzv. Domě KVT (KVT-Haus), výstavu pláten. Jeho syn Conrad Zellweger-Tanner a on sám jsou považováni za zakladatele obchodních domů Zellweger. Kolem náměstí Trogner Landsgemeindeplatz byly postaveny tzv. „Zellwegerovy paláce“. Některé z nich jsou na seznamu kulturních památek národního významu. Zellweger-Tanner bydlel se svou ženou v budově, kde dnes stojí radnice. Stavba paláců vyvolala v rodině nepokoje, protože se každý snažil předstihnout ostatní ještě honosnějším palácem, což vedlo k částečnému rozpadu obchodních spojenectví a napjatým rodinným vztahům. V letech 1760–1763 postavil pozdně barokní stavitel Johann Ulrich Grubenmann von Teufen kamenné paláce pro děti obou bratrů Zellwegerů (Zellweger-Sulser) a další. Grubenmann postavil také uměleckohistoricky významný reformovaný kostel a pět světských budov. Kostel postavený v letech 1779–1782 byl Grubenmannovým posledním dílem. Od roku 1866, tedy 49 let po úpadku poslední firmy Zellweger, nedošlo k žádným dalším stavebním změnám na návsi. Landsgemeinde se v Trogenu konalo každý druhý rok až do jeho zrušení v roce 1997. Vzhledem ke své velikosti, sídlu kantonální vlády a části správy se však Herisau nyní obvykle označuje jako hlavní město kantonu Appenzell Ausserrhoden. V roce 2011 se v Trogenu hlasovalo o celkové rekonstrukci náměstí. Stavební práce byly zahájeny na jaře 2019 a mohly by být dokončeny na jaře 2021 výstavbou zahrady před pětibokým palácem. V červnu 2021 bylo slavnostně otevřeno nové dlážděné náměstí.[2]
Na počátku 20. století byl hlavním zaměstnáním v Trogenu textilní průmysl. V tomto odvětví bylo zaměstnáno 66 % obyvatel. Současně se Trogen začal pomalu rozvíjet jako klimatické lázně a středisko zimních sportů. V meziválečném období došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel. Přestože se oblast po napojení na železniční trať Trogenerbahnen v roce 1903 hospodářsky zotavila a stala se atraktivnějším místem k bydlení, počet obyvatel již nikdy nepřekročil vrchol z 50. let 19. století.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1667 | 1734 | 1813 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2005 | 2010 | 2021 | |||
| Počet obyvatel | 2262 | 2250 | 2370 | 2611 | 2496 | 2142 | 1853 | 1867 | 1751 | 1687 | 1877 | |||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trogen AR na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d FUCHS, Thomas. Trogen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-05 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trogen AR na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
