Fritz Reichl

Fritz Reichl
Narození 2. února 1890
Baden
Úmrtí 1959 (ve věku 68–69 let) nebo 1. ledna 1959 (ve věku 68 let)
Los Angeles
Alma mater Univerzita užitého umění ve Vídni (do 1914)
Technická univerzita Vídeň
Povolání architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fritz Reichl (2. února 1890 Baden – 1959 Los Angeles) byl rakouský architekt, který začátkem 30. let působil i v jižních Čechách (v Prachaticích a Českých Budějovicích).

Život

Narodil se v Badenu v židovské rodině Ludwiga a Fanny Reichlových.[1] V letech 1900–1908 navštěvoval střední školu. Pak absolvoval kurs na Kunstgewerbeschule Wien (u učitelů Bertolda Löfflera a Michaela Powolny). V letech 1908–1914 studoval architekturu na c.k. Technické vysoké škole ve Vídni (k.k Technische Hochschule Wien). Jeho učiteli zde byli: Karl König, Max Ferstel, K. F. Krauss a Leopold Simony. V roce 1914 složil druhou státní zkoušku. V letech 1914–1918 sloužil v rakouskouherské armádě.[1]

V roce 1925 získal oprávnění pro architektonickou činnost (Zivilarchitekt) a založil si vlastní architektonický ateliér ve Vídni. Začátkem 30. let působil i v jižních Čechách v Prachaticích a Českých Budějovicích.

Před nacismem uprchl nejdříve do Turecka, kde od roku 1939 vedl ateliér Clemense Holzmeistera v Istanbulu. Po skončení druhé světové války odešel do Spojených států amerických. Přibližně od roku 1950 pracoval v ateliéru v Los Angeles spolu s Maxem Starkmanem.[1]

Osobní život

Byl ženatý, s manželkou Ellou Reichl měli syna Ericha (Erica).

Dílo

  • Obytný dům pro úředníky (spolu s Alexiem Wolfem), Eisenstadt (1926 – 27)
  • Obytný dům města Vídně, Puchsbaumplatz 14, Vídeň (1929)
  • Dětský domov, Rimini (1929)
  • Obytný dům Dr. Leo und Stefanie Kann, Bastiengasse 107, Vídeň (1930 – 32, zbořeno)
  • Přestavba Villy Hériot, Rustenschacherallee 30, Vídeň (1931, zbořeno 1962)[2]
  • Přestavba a nástavba Heskyho domu, Štítného ul. 10, České Budějovice (1931)
  • Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, Nádražní čp. 364, Prachatice (1931 – 32)[3][4][5]
  • Nájemní dům Leonharda Martina, Beverly Hills (1949)
  • Obytný dům Ericha Reichla, Pittsburgh (1955)[6]

Galerie

  • Obytný dům pro úředníky, Eisenstadt (1926–1927)

    Obytný dům pro úředníky, Eisenstadt (1926–1927)

  • Obytný dům města Vídně, Puchsbaumplatz 14, Vídeň (1929)

    Obytný dům města Vídně, Puchsbaumplatz 14, Vídeň (1929)

  • Přestavba a nástavba Heskyho domu, Štítného č. 10, České Budějovice (1931)

    Přestavba a nástavba Heskyho domu, Štítného č. 10, České Budějovice (1931)

  • Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, Prachatice, (1931–1932)

    Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, Prachatice, (1931–1932)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Fritz Reichl. Architektenlexikon Wien 1770 - 1945 [online]. Architekturzentrum Wien [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ WEISER, Armand. Ein Haus im Prater in Wien: eine Arbeit vonArchitekt Fritz Reichl, Wien. Innendekoration : mein Heim, mein Stolz ;die gesamte Wohnungskunst in Bild undWort. 1931-01, roč. 42, čís. 1, s. 2–5. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ KOHOUT, Michal; ŠVÁCHA, Rostislav. Vila Johanna Nepomuka Krale. In: Česká republika - moderní architektura. Čechy. Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-0-2. S. 349.
  4. ↑ ERBANOVÁ, Eva; ŠILHAN, Milan; ŠVÁCHA. Slavné vily Jihočeského kraje. I . vyd. Praha: FOIBOS a.s., Národní památkový ústav, 2007. 227 s. Dostupné online. ISBN 9788087073032. Kapitola Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, s. 130 – 133. 
  5. ↑ BERKEMANN, Karin. Soll weg: Villa Kral in Prachatice [online]. moderneREGIONAL, 2014-07-13 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ REICHL Fritz. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj