Franz Hanfstaengl

Franz Hanfstaengl
Friedrich Düncke: Portrét Franze Hanfstaengla, 1832
Friedrich Düncke: Portrét Franze Hanfstaengla, 1832
Narození 1. března 1804
Dietramszell
Úmrtí 18. dubna 1877 (ve věku 73 let)
Mnichov
Místo pohřbení Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′49″ s. š., 11°33′58″ v. d.)
Alma mater Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání litograf, fotograf a malíř
Děti Edgar Hanfstaengl
Erwin Hanfstaengl
Ernst Hanfstaengl
Příbuzní Norbert Pfretzschner (švagr)
Ernst Hanfstaengl, Erna Hanfstaengl a Edgar Hanfstaengl (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Seraph Hanfstaengl (1. března 1804 Baiernrain u Bad Tölz18. dubna 1877 Mnichov) byl německý malíř, litograf a fotograf. Patří k průkopníkům fotografie.

Život a dílo

Hanfstaengl pocházel z prosté rodiny a roku 1816 přišel na doporučení městského učitele do denní školy v Mnichově pod vedením Hermanna Josefa Mitterera. Byl vzdělán v litografii, přátelil s Aloisem Senefelderem a v období 1819–1825 studoval na Mnichovské Akademii výtvarných umění. Hanfstaengl získal popularitu jako portrétní litografik u Mnichovské společnosti, přičemž mu přezdívali „Graf Litho“. V roce 1833 založil v Mnichově vlastní litografické studio, které provozoval až do roku 1868, ke kterému později připojil tiskárnu výtvarného umění a v roce 1853 fotografickou dílnu.

Mezi lety 1835 a 1852 Hanfstängl vyprodukoval asi 200 litografických reprodukcí mistrovských děl z Drážďanské obrazové galerie a publikoval je. Později se stal dvorním fotografem a produkoval portréty významných osobností, mimo jiné mladého krále Ludvíka II. Bavorského, Ference Liszta, Otto von Bismarcka a císařovny Alžběty Rakouské. V Mnichově v roce 1858 u něho v ateliéru studoval francouzský fotograf Antoine Samuel Adam-Salomon. Jeho rukopis se velmi podobal rukopisu Franze Hanfstaengla, oba fotografové na snímcích při komponování v ateliéru využívají sloupu, drapérií v podobě visích látek nebo ležících ubrusů. U obou jsou oblíbené nařasené látky nebo pláště, které zabírají velkou část snímku.

Byl ovlivňován svým švagrem, rakouským lékařem, vynálezcem a politikem Norbertem Pfretzschnerem při vývoji fotografického suchého želatinového procesu v roce 1866. Byl ženatý s Franziskou Wegmeierovou (1809–1860), byl otcem Edgara Hanfstaengla a dědečkem Ernsta Hanfstaengla.[1]

Galerie děl

Odkazy

Reference

  1. Meyer's Konversations-Lexikon, 1888-90

Literatura

  • Friedrich Pecht: Hanfstaengel, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 10. Duncker & Humblot, Leipzig 1879, S. 512.
  • Heß, Helmut, The publishing-house of Franz Hanfstaengl and early photographic art-reproduction. Das Kunstwerk und sein Abbild. (Akademischer Verlag, Munich 1999) ISBN 3-932965-35-3
  • Gebhardt, Heinz, Franz Hanfstaengl/Von der Lithographie zur Photographie (From Lithography to Photography). (C. H. Beck, München 1984). ISBN 3-406-09586-0

Související články

Externí odkazy

Zdroj