Antoine Samuel Adam-Salomon

Antoine Samuel Adam-Salomon
Narození 9. ledna 1818
La Ferté-sous-Jouarre
Úmrtí 28. dubna 1881 (ve věku 63 let)
16. pařížský obvod
Místo pohřbení Jewish cemetery of Fontainebleau
Povolání sochař a fotograf
Manžel(ka) Georgine-Cornélie Coutellier Adam-Salomon
Děti Isabelle Adam-Salomon
Významná díla Marchal de Calvi's tomb
Ocenění rytíř Řádu čestné legie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Louis-Jean Delton: Monsieur Adam Salomon, asi 1867, Philadelphia Museum of Art

Antoine Samuel Adam-Salomon (9. ledna 181829. dubna 1881) byl francouzský sochař a průkopník v oboru fotografie se sídlem v Paříži, Francie. Zabýval se portrétní fotografií.

Začátek kariéry

Po krátké kariéře modeláře pro keramický závod Jacoba Petita ve Fontainebleau, přijal oficiální stipendium ke studiu sochařství v Paříži, cestoval po Švýcarsku a Anglii.[1] Mezi jeho pozoruhodné sochy patří busty Victora Cousina, Odilona Barrota, Pierre-Jeana de Bérangera, Alphonse de Lamartina, Gioacchina Rossiniho a Marie Antoinetty.[2]

Fotografie

Později se Adam-Salomon stal významným portrétním fotografem po studiích u portrétisty Franze Hanfstaengla v Mnichově v roce 1858. Adam-Salomon si otevřel vlastní portrétní ateliér v Paříži v roce 1859 a v roce 1865 otevřel v Paříži druhý.[3] Jeho rukopis se velmi podobal rukopisu Franze Hanfstaengla, oba fotografové na snímcích při komponování v ateliéru využívají sloupu, drapérií v podobě visích látek nebo ležících ubrusů. U obou jsou oblíbené nařasené látky nebo pláště, které zabírají velkou část snímku.

V roce 1870 se stal členem Société française de photographie a téhož roku získal Řád čestné legie.[4] Jeho portrétní fotografie byly považovány za jedny z nejlepších příkladů během jeho celého života, byly známé svým šerosvitem dosaženým pomocí speciální osvětlovací techniky.[5]

Přijetí fotografie jako umění

Fotografie Adama-Salomona hrála rozhodující roli v hlavním proudu přijetí fotografie jako umělecké formy. Například v roce 1858 básník Alphonse de Lamartine o fotografii napsal: „...tento náhodný vynález nikdy nebude uměním, ale pouze plagiátorstvím přírody přes čočku.“ Krátce poté, co viděl fotografické dílo Adama-Solomona, Lamartine své tvrzení odvolal.[6]

Kritická chvála

Odebírání jeho prací francouzským tiskem v porovnání s Félixem Nadarem vychází v poměru deset ku jedné. Po Světové výstavě v Paříži roku 1867 popsal magazín London Times Salomonovy obrazy jako „bezkonkurenční“, „výtečné“ a „nejkrásnější fotografické portréty na světě“.[7][8]

Ve vydání almanachu British Journal of Photography 1868, editor J. Traill Taylor napsal:

Důležitým zjištěním loňského roku bylo to, že M. Adams-Salomon, pařížský fotograf, vyrobil portréty tak vysoce kvalitní, aby nám ukázal pravé možnosti fotografování, a kolik nám ještě zbývá k překonání podobné dokonalosti s uplatněním na díla našich průměrných umělců. Není však zdaleka příjemné vědět, že jsme tak daleko za Pařížany; ale věřit, jako třeba v tomto případě, že znalost této skutečnosti bez pochyby probudí v anglických umělcích touhu odstranit jejich nedostatky, a zejména naznačí směr pokroku, který musí být proveden.[9]

Vybraná díla

Odkazy

Reference

  1. Weill, Jewish Encylopedia
  2. Berlioz, str. 139; Waters, str. 4.
  3. Union List of Artist's Names
  4. Turner, Grove Dictionary of Art.
  5. Hannavy, str. 6.
  6. Jay, str. 138
  7. BUERGER, Janet E. French daguerreotypes. Redakce International Museum of Photography at George Eastman House. [s.l.]: University of Chicago Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0226079856, ISBN 9780226079851. S. 56–59. (anglicky)  Buerger, str. 56.
  8. V originále: "matchless", "beyond praise," "the finest photographic portraits in the world."
  9. Taylor, str. 6.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj