František Král (1884)

Ing. František Král
Narození 2. března 1884
Bořkov u Semil číslo popisné 53; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. října 1942 (ve věku 58 let)
koncentrační tábor Mauthausen; RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Štítného ulice 361/17, Praha Žižkov; Malá Šternberkova 8, Praha
Povolání inspektor československých drah
Zaměstnavatelé československé dráhy; protektorátní dráhy
Domovské město Praha
Titul Ing.
Choť Karolína Sabina Králová (rozená Krčilová)
Děti
  • syn: Karel (* 1921);
  • dcera: Ludmila (* 1924)
Příbuzní švagrová: Marie Moravcová[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Král (2. března 1884 Bořkov u Semil[2] – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[3] byl za protektorátu vrchním inspektorem Československých státních drah, spolupracovník parašutistů z výsadků Anthropoid, Out Distance, Silver A a Steel.

Život

František Král se narodil 2. března 1884 v Bořkově u Semil, č. p. 53, do rodiny tamního školníka Josefa Krále a jeho manželky Anny Králové, rozené Lukešové, původem z Peřimova. Za protektorátu působil jako vrchní inspektor Československých státních drah (ČSD) a z charakteru své funkce disponoval řadou užitečných kontaktů.[4] Dne Dne 11. dubna 1920 se oženil s Karolínou Královou, rozenou Krčilovou. Jeho manželka byla sestrou Marie Moravcové, rozené Krčilové.

Rodina Králových často měnila místo trvalého pobytu. Nejprve bydleli v Praze na Žižkově (adresa: Štítného 361/17, 130 00 Praha 3 - Žižkov); v letech 1937 až 1939 v Plzni (adresa: Klatovská 1600/78); v letech 1939 až 1941 v Brně. Poté se rodina Králových přestěhovala opět do Prahy (zde bydleli na adrese Malá Šternberkova 8). V roce 1921 přišel na svět syn Karel (* 1921) a v roce 1924 dcera Ludmila (* 1924).

V odboji

V domácím protiněmeckém odboji patřil ke spolupracovníkům (podporovatelům) parašutistů výsadků Anthropoid,[1]Out Distance, Silver A a Steel.[5] Za protektorátu bydleli manželé Královi na adrese Schnirchova 1356/8, 170 00 Praha 7 - Holešovice[6] a ve svém bytě nějaký čas ukrývali parašutistu Adolfa Opálku z paradesantního výsadku Out Distance.[6] František a Karolína Královi fungovali jako kurýři mezi Prahou a Plzní. Karolína Králová poskytla parašutistům adresu Aloisie Hrdličkové z Plzně (která bydlela ve stejném domě a dokonce i poschodí, kde Královi žili před válkou), u níž se někteří s parašutistů ubytovali před operací Canonbury.[7][8] V rámci zabezpečení této operace Královi parašutistům všestranně pomáhali.[4]

Zatčení, smrt

Dne 17. června 1942 se Karolína Králová v 15.30 vydala na návštěvu k rodině své sestry do bytu Moravcových v Biskupcově ulici, ale byla zatčena gestapem, které zde hlídkovalo. Následně byla odvezena do Petschkova paláce k výslechu.[9] Ing. František Král byl zatčen gestapem v Praze 14. srpna 1942.[1] Obě jeho děti (syn Karel a dcera Ludmila) byly z policejní vazby propuštěni a válku přežily.[9]

Nejprve byl František Král vězněn (spolu se svou manželkou) v soudní budově na Karlově náměstí v Praze.[9] Poté byl František Král 10. října 1942 z věznice v Praze na Pankráci[10] deportován do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín. V Terezíně byla vězněna i jeho manželka.[1] V nepřítomnosti byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti.[9] Odtud byl dne 22. října 1942 zařazen do transportu do koncentračního tábora Mauthausen,[10] kde byl společně[11] se svojí manželkou Karolínou Královou popraven zastřelením 24. října 1942.[1][9][10][11]

Připomínka

  • Jeho jméno (Král František Ing. *2. 3. 1884) i jméno jeho manželky (Králová Karolína roz. Krčilová *2. 4. 1900) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[12][13]
  • Jeho jméno a jméno jeho manželky je uvedeno na pamětní desce v Plzni, Klatovská třída 1600/78. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje / Aloisie HRDLIČKOVÁ / Jiří HRDLIČKA / Karolína KRÁLOVÁ / Ing. František KRÁL / Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE"[14]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: František Král, s. 448. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ František Král 1884 - 1942 [online]. web: Raum der Namen (Místnost jmen); památník Mauthausen [cit. 2022-11-27]. * 2.3.1884 in Bozkov – 24.10.1942 in Mauthausen. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 5. 
  5. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: František Král), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 637. 
  7. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  8. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  9. ↑ a b c d e ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 18. 
  10. ↑ a b c Database of the Czech Inmates in the Concentration Camp Mauthausen 1938-1945 / FRANTIŠEK KRÁL [online]. web: Památník Terezín cz [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Anthropoid / Spolupracovníci Anthropoidu a dalších parašutistů, ukrytých v kostele Cyrila a Metoděje: [online]. web: Válka cz [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Král František Ing. *2. 3. 1884; Králová Karolína roz. Krčilová *2. 4. 1900 .... Dostupné online. 
  13. ↑ Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Král František Ing. *2. 3. 1884; Králová Karolína roz. Krčilová *2. 4. 1900. Dostupné online. 
  14. ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3

Související články

Zdroj