František X. Halas

prof. PhDr. František X. Halas, CSc.
Narození 18. října 1937
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 24. listopadu 2023 (ve věku 86 let)
Povolání pedagog, diplomat, historik, překladatel a velvyslanec
Alma mater Univerzita Karlova
Témata dějiny, dějiny církve a překladatelská činnost
Manžel(ka) Dagmar Halasová
Rodiče František Halas
Příbuzní Jan Halas (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Halas (18. října 1937 Praha – 24. listopadu 2023[1]) byl český diplomat, překladatel a historik specializující se na církevní dějiny. Od r. 2010 byl emeritním profesorem na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Byl posledním československým (1990–1993) a prvním českým (1993–1999) velvyslancem u Svatého stolce. Byl synem českého básníka Františka Halase.[2]

Život

V letech 1960–1967 byl zaměstnán v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze. Vystudoval obor historie na FF UK v Praze a v roce 1970 získal tamtéž doktorát filozofie. V letech 1967–1990 působil v kabinetu pro dějiny Filozofické fakulty UJEP, dnes Masarykova univerzita v Brně.

Od roku 1980 začal s manželkou pracovat na českém překladu Jeruzalémské bible (z francouzštiny). Jejich úsilí bylo téměř po 30 letech završeno jednosvazkovým vydáním tohoto překladu bible v roce 2009.

V letech 1990–1999 byl velvyslancem ve Vatikáně a při Svrchovaném maltézském řádu a při republice San Marino. V roce 1993 získal vědeckou hodnost kandidát historických věd (veškeré náležitosti ovšem splnil již v roce 1977). Od roku 1999 přednášel na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci, katedře církevních dějin a dějin církevního umění. V roce 2000 zde byl jmenován docentem teologie (v rámci sloučení oborů církevní dějiny a teologie). V roce 2006 se stal profesorem církevních dějin[3], od roku 2010 emeritním profesorem.

Ve svých pracích se zaměřoval především na církevní dějiny, zejména české a novodobé, a dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů. Je autorem knihy Fenomén Vatikán, která představuje nejucelenější českou monografii zabývající se podrobně Vatikánem a papežským úřadem. Působil jako ředitel Diecézního teologického institutu královéhradecké diecéze.

Jeho manželkou byla překladatelka a filoložka Dagmar Halasová, rozená Pojerová (* 9. listopadu 1938 Brno), s níž žil v Brně.

Dílo

Profesní životopis a přehled jeho publikační činnosti je k dispozici na stránkách CMTF UP.[4]

Monografie

  • Venia docendi, Brno, Filozofická fakulta UJEP 1982, 26 s.
  • Kontinuita a diskontinuita v českém měšťanském dějepisectví 1618–1648 (disertační práce)
  • Soupis korespondence J. E. Purkyně, Praha, Academia 1987, 284 s. (vyznamenáno cenou Českého literárního fondu za rok 1987)
  • Co je Jeruzalémská bible a proč by se měl vydat její překlad do češtiny? Brno, Petrov 1991, 38 s. (napsáno r. 1982)
  • Neklidné vztahy (k jednomu aspektu výročí 28. října 1918) Svitavy, Trinitas 1998, 101 s. (113. svazek edice Studium - Křesťanská akademie Řím)
  • Dějiny vztahů českého národa ke křesťanství (habilitační spis)
  • Vztahy mezi státem a církví z hlediska jejich mezinárodního rozměru, Olomouc, CMTF UP, 2000, 72 s., ISBN 80-244-0421-4
  • Fenomén Vatikán – idea, dějiny a současnost papežství diplomacie Svatého stolce – České země a Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury Brno 2004, 759 s., ISBN 80-7325-034-9

Edice

(F. X. Halas, František Jordán) Dokumenty k dějinám Masarykovy univerzity v Brně, (edice), Brno, Masarykova univerzita 1994, I.– 442 s., 1995, II. – 354 s.

Překlady

F.X. Halas překládá většinou ve spolupráci se svou manželkou Dagmar.

  • Julien Green, Každý ve své noci, Praha, Mladá fronta 1970
  • Julien Green, Varuna, Praha, Vyšehrad 1970
  • Paul Chauchard, Věda a smysl života, Praha, Vyšehrad 1971
  • Jules Barbey d'Aurevilly, Rytíř Des Touches, Praha, Vyšehrad 1974
  • G. Arpino, P. Lecaldano, Rembrandt, Praha, Odeon 1980
  • G. Artieri, D. Vallierová, Henri Rousseau, Praha, Odeon 1980
  • R. Huyghe, P. Bianconi, Vermeer, Praha, Odeon 1981
  • Marcel Pagnol, Živá voda, Praha, Odeon 1981
  • P. Lecaldano, Vincent van Gogh, Praha, Odeon 1986
  • Julien Green, Mont-Cinère, Praha, Odeon 1988
  • Jean Guitton, Mlčení o podstatném, Brno, Petrov 1992
  • Henri Grialou, Tvá láska rostla se mnou (sv. Terezie z Lisieux), Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 1997
  • Jeruzalémská bible (Svatá bible vydaná jeruzalémskou biblickou školou), I–XI, Praha, Krystal 1992–2008

F. X. Halas také přeložil několik desítek kratších textů z oboru beletrie, historie, dějin umění a teologie, které byly vydány časopisecky (teologické texty zejm. v MKR Communio, česká verze).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel významný český diplomat, syn básníka Halase. V 90. letech nás zastupoval ve Vatikánu. CNN Prima News [online]. 2023-11-24 [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=056&clanek=060530 Archivováno 20. 10. 2008 na Wayback Machine. Karel Skalický: Fenomény Halas a Vatikán in Listy 6/2005
  3. ↑ http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/CMTF-dokumenty/2006_-_VZ_CMTF.doc Archivováno 25. 9. 2011 na Wayback Machine. Výroční zpráva CMTF UP
  4. ↑ Halas František X.. Cyrilometodějská teologická fakulta UP [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Související články

Externí odkazy

Československý velvyslanec u Svatého stolce
Předchůdce:
Ilja Rath 		1990–1993
František X. Halas 		Nástupce:
--
1. velvyslanec ČR u Svatého stolce
Předchůdce:
-- 		1993–1999
František X. Halas 		Nástupce:
Martin Stropnický

Zdroj