František Stratil

František Stratil
František Stratil r. 1889
František Stratil r. 1889
Narození 15. listopadu 1849
Unčovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. ledna 1911 (ve věku 61 let)
Opava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání advokát
Politická strana Česká národní strana
Funkce poslanec Slezského zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inzerát nově otevřené advokátní kanceláře Fr. Stratila v Opavském týdenníku z října 1880

František Stratil (15. listopadu 1849 Unčovice[1] — 22. ledna 1911 Opava[2]) byl český advokát a politický vůdce české menšiny ve Slezsku. Roku 1880 otevřel první českou advokátní kancelář v Opavě, v roce 1889 byl zvolen prvním českým poslancem slezského zemského sněmu. Prosazoval používání češtiny v úředním styku, zastupoval české novináře v soudních sporech, podílel se na vedení spolků. Ve své době byl pokládán za jediného, kdo dokázal politicky sjednotit slezské Čechy.

Život

Narodil se 15. listopadu 1849 v Hunčovicích u Litovle (dnes Unčovice) do rolnické rodiny Františka a Eleonory Stratilových. Studoval na gymnáziu v Olomouci a právnické fakultě v Praze. Pracoval jako auskultant u soudu v Olomouci a advokátní koncipient u dr. Pražáka v Brně a dr. Vašatého v Praze. 18. ledna 1875 složil v Brně soudcovskou zkoušku, 5. června 1875 byl v Praze promován na doktora práv. Advokátní zkoušku složil 5. června 1880. V den svých 27. narozenin, 15. listopadu 1876, se oženil s Anežkou Zittovou, dcerou náchodského notáře.[3]

Počátkem října 1880 si otevřel první českou advokátní kancelář v Opavě.[3] Místními Čechy byl radostně očekáván. Krátce před jeho příjezdem vyšla v Opavském Týdenníku zpráva, která ho zmiňovala jako vynikajícího právníka, znalce venkovské problematiky a rodilého Moravana; pisatel vyjádřil naději, že díky němu již opavští Češi nebudou muset využívat služeb německých advokátů, s nimiž se ani pořádně nedomluví.[4] V podobném duchu se nesla i zpráva o jeho příjezdu (5. října 1880).[5]

Jako advokát věnoval mnoho úsilí, aby prosadil používání češtiny u slezských soudů. Ty v té době odmítaly nejen česky psaná podání, ale i taková, kde byla jména účastníků psána českým pravopisem. Stratil se svým nejbližším spolupracovníkem Romualdem Dubovým v této věci podali přes sto stížností k zemskému soudu. Zastupoval rovněž redaktory Opavského týdenníku, Rudolfa Hilla a Jana Zacpala.[3]

Roku 1887 se musel kvůli onemocnění očí podrobit operaci v Praze.[3]

8. července 1889 byl v doplňovací volbě zvolen prvním českým poslancem slezského zemského sněmu za venkovské obce v okolí Opavy.[3] Jeho úspěch byl oslavován ve Slezsku i v Čechách. Jako jediný český poslanec nemohl samostatně nic prosadit, jeho vítězstvím ale získali slezští Češi politického mluvčího a učinili tak první krok k tomu, aby se Slezsko zcela neponěmčilo a pro české zájmy „neztratilo“.[6]

Stratil byl také činný jako organizátor českých spolků na Opavsku, zejména Opavské besedy a místního odboru Ústřední matice školské.[3] Byl členem výboru Matice opavské (od r. 1881 předsedou) a jejím právním zástupcem při jednání o otevření českého gymnázia.[7] Stal se ředitelem centrální záložny v Opavě a místopředsedou Ústřední hospodářské společnosti. Od roku 1897 zasedal jako přísedící zemského výboru.[8]

Spoluvydával rovněž Slámovu Slezskou kroniku. Někdy vystupoval pod pseudonymem Slavomír z Velen.[7]

Roku 1898 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy.[8]

Zemřel náhle 22. ledna 1911 večer ve svém bytě v Opavě.[9] V té souvislosti se v tisku uvádělo, že byl posledním a jediným, kdo dokázal politicky sjednotit slezské Čechy. Jeho smrtí oslabila Národní strana ve prospěch agrárních, klerikálních a polských zájmů.[10]

Jeho nástupcem v zemském výboru a zemské školní radě se stal Polák Jan Michejda.[11]

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d e f Dr. František Stratil. Světozor. 1889-07-26, roč. 23, čís. 35, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-05-18]. 
  4. ↑ Český advokát v Opavě. Opavský Týdenník. 1880-09-25, roč. 11, čís. 39, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  5. ↑ Z Kateřinek. Opavský Týdenník. 1880-10-09, roč. 11, čís. 41, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  6. ↑ K našemu vítězství o doplňovací volbě poslance na sněm zemský. Opavský Týdenník. 1889-07-20, roč. 20, čís. 56, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  7. ↑ a b František Stratil na www.opava.biz[nedostupný zdroj]
  8. ↑ a b Dr. Frant. Stratil †. Národní listy. 1911-01-24, roč. 51, čís. 24, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  9. ↑ K úmrtí poslance dra F. Stratila. Národní politika. 1911-01-25, roč. 29, čís. 25, s. 5. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  10. ↑ Ze Slezska. Národní listy. 1911-01-28, roč. 51, čís. 28, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  11. ↑ Dr. F. Stratil †. Národní listy. 1911-01-26, roč. 51, čís. 26, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 

Literatura

  • Dr. František Stratil mrtev. Opavský Týdenník. 1911-01-24, roč. 42, čís. 7, s. 1. Dostupné online [cit. 2013-05-18].  — podrobný nekrolog v Opavském týdenníku
  • Za zemřelým drem Františkem Stratilem. Opavský Týdenník. 1911-01-28, roč. 42, čís. 8, s. 1. Dostupné online [cit. 2013-05-18].  — pohřeb, projevy soustrasti a hodnocení jeho činnosti

Zdroj