František Přikryl (kněz)

Msgre. ThDr. František Přikryl
Rodné jméno Franz Přikryl
Narození 6. září 1857
Vlčnov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. prosince 1939 (ve věku 82 let)
Drahotuše
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Hranice IV-Drahotuše
Národnost moravská[zdroj?]
Alma mater Univerzita Palackého
Povolání římskokatolický kněz
Znám jako národní buditel, etnograf regionu Hostýnské Záhoří
Nábož. vyznání římskokatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Přikryl (6. září 1857 Vlčnov[1] – 4. prosince 1939 Drahotuše) byl moravský teolog, římskokatolický kněz a historik. Prováděl archeologický výzkum cyrilometodějských památek a etnograficky dokumentoval region Hostýnské Záhoří. Byl zakladatelem a prvním vydavatelem regionálního vlastivědného periodika Záhorská kronika a významně se podílel na Národopisné výstavě záhorské kultury v Dřevohosticích.

Život

Narodil se ve Vlčnově na Moravském Slovácku jako prvorozený syn ždánického měšťana Františka Přikryla a Vincencie rozené Matzenauerové. Měl šest sourozenců, jeho rodiče pracovali v uherskobrodském velkostatku. Navštěvoval školy v Miloticích, v Kyjově a v Uherském Hradišti. V roce 1878 absolvoval německý učitelský ústav v Olomouci, učil však jen krátce, a to v Osvětimanech, Veselí nad Moravou a Uhřicích. Maturitu v českém jazyce složil dodatečně roku 1879 v Příboře.

Od roku 1881 se věnoval studiu teologie na teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Převážně samostudiem dosáhl aktivní znalosti osmi a pasivní znalosti dalších sedmi jazyků. Po úspěšném dokončení studia byl 29. června 1885 v Olomouci vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako kooperátor ve Velkých Karlovicích (1885–1887), poté jako kooperátor v Soběchlebech (1887–1901), následně jako farář v nedalekém Týně nad Bečvou (1901–1912) a nakonec do své smrti roku 1939 jako farář v Drahotuších. Od roku 1931 byl zároveň olomouckým konzistorním radou a od roku 1933 lipnicko-hranickým děkanem. Stal se též papežským komořím.

Zemřel na počátku druhé světové války následkem mrtvice. Páter totiž těžce nesl okupaci naší země fašistickým Německem 15. 3. 1939 a se svým smýšlením se netajil. Na udání došlo k prohlídce fary gestapem. Přikryl byl nečekanou návštěvou tak nervově rozrušen, že ho ranila mrtvice.

Zemřel za úsvitu 4. prosince 1939. Byl pochován na hřbitově v Drahotuších.

Tvorba

Již během studia bohosloví se František Přikryl věnoval výzkumu archeologických památek na jižní Moravě s důrazem na velkomoravský odkaz svatých Cyrila a Metoděje. Dizertační prací na toto téma s názvem Memoria sanctorum Cyrili et Methodii in antiquis monumentis Moraviae získal roku 1903 titul doktora teologie. Spolupracoval s Jindřichem Wankelem a Janem Havelkou a jimi roku 1883 založeným Vlastivědným muzeem v Olomouci.

V místech svého kněžského působení přispíval Přikryl k poznání regionální historie a vzdělávání obyvatelstva. Ve Velkých Karlovicích zpracoval historii kraje do farní kroniky. Pro rozvoj tehdy silně venkovské oblasti Záhoří založil roku 1888 v Soběchlebech veřejnou knihovnu. Od roku 1890 rozvinul vydavatelskou činnost, v článcích a knihách dokumentoval zejména výsledky svého archeologického a cyrilometodějského bádání. Roku 1890 publikoval výsledky svého desetiletého pátrání v knize Sv. Kliment u Osvětiman. Začal však publikovat i jím sbíraný národopisný materiál, a to nejprve v letech 1890–1891 v periodiku Valašské hlasy, aby po jeho zániku od roku 1891 začal vydávat vlastní periodikum Záhorská kronika, jež se stalo jeho vůbec nejznámějším vydavatelským počinem.

Titul Záhorské kroniky z roku 1891

Záhorská kronika byla zpočátku zejména sbírkou pohádek a pověstí z oblasti Záhoří, později se však vyvinula v seriózní regionální vlastivědné periodikum. Její vydávání financoval sám Přikryl a vycházela proto nepravidelně. Na konci roku 1910 vydávání ukončil pro zaneprázdněnost jinými činnostmi a předal redakci paršovickému faráři a soběchlebskému rodáku Antonínu Sehnalovi. Ten však vydal pouze jeden ročník a její vydávání po Sehnalovi po delší přestávce obnovil teprve roku 1925 Antonín Frel, učitel z Dolního Újezda. Kronika pak s přestávkou v době druhé světové války vycházela až do roku 1950 a František Přikryl do ní do konce svého života přispíval.

Kromě vlastních publikací zasílal Přikryl také články do novin Našinec, do Mojmírovy říše, Hlasů z Pobečví či Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci.

S výsledky národopisného a vlastivědného bádání seznamoval i širokou veřejnost, a to pořádáním výstav. Připomínat lidu jeho minulost se snažil nejprve uspořádáním národopisné výstavy v Lipníku nad Bečvou 11. září 1892 a po jejím úspěchu dále 23. července 1893 národopisné výstavy a slavnosti v Dřevohosticích. Vypomáhal též s realizací národopisné výstavy v Hranicích konané po devět dní počínaje 2. dubnem 1893. Podpořil i konání Národopisné výstavy českoslovanské konané roku 1895 v Praze, kam na vlastní náklady zakoupil a zaslal nábytek záhorské jizby.

Dílo

  • Hora sv. Kliment u Osvětiman v pověstech lidu slováckého, Olomouc (1884) [2]
  • Zeměpisný zlomek o zemích Slovanů v královské knihovně mnichovské z doby sv. Cyrilla a Methoda, (1910)
  • Sv. Kliment u Osvětiman, Brno (1890) [3]
  • Záhorská kronika: archiv pohádek, pověstí, obyčejů, starožitností na Záhoří a Pobečví: časopis lidopisný, Soběchleby (1891–1950)
  • Záhoří po stránce starožitnicko-historické, Holešov (1891) [4]
  • Pravěké nálezy na Záhoří, učiněné roku 1889–1890, Olomouc (1891)
  • Záhoráci na slavnosti a výstavě národopisné v Dřevohosticích dne 23. července 1893, Olomouc (1893)
  • Pravěké nálezy na Záhoří v roku 1891–1894, Olomouc (1895)
  • Sv. Cyril a Metoděj ve vzpomínkách památek starožitných na Moravě, Týn u Lipníka nad Bečvou (1905)
  • Sv. Cyril a Metod v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, Týn u Lipníka nad Bečvou (1907) [5]
  • Zeměpisný zlomek o zemích Slovanů v IX. století v Mnichově, Týn u Lipníka nad Bečvou (1910)
  • Denkmale der Heiligen Konstantin (Cyrill) und Method in Europa, Wien (1920)
  • Z Říma: črty a dojmy, Praha (1927)
  • Velehradsko v pra- a předvěku, Drahotuše (1928)[6]
  • Památky sv. Cyrila a Metoda, Praha-Břevnov (1933)[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ PŘIKRYL, František. Hora sv. Klimenta u Osvětiman v pověstech lidu slováckého [online]. Olomouc: Rajhradští benediktínové, 1884 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ PŘIKRYL, František. Sv. Kliment u Osvětiman [online]. Brno: F. Přikryl, 1890 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ PŘIKRYL, František. Záhoří po stránce starožitnicko-historické [online]. Holešov: F. Přikryl, 1891 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ PŘIKRYL, František. Svatý Cyrill a Method v památkách starožitných [online]. Týn u Lipníka: F. Přikryl, 1905 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988
  • PEŘINOVÁ, Michaela. Inventář k osobnímu fondu Františka Přikryla. Olomouc, 2016 [cit. 2020-03-09]. 196 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Věra Slavíková. Dostupné online.
  • MÜLLEROVÁ, Markéta. Hostýnské Záhoří. Příspěvek k vymezení regionu a současné podobě výročního obyčejového cyklu. Brno, 2009 [cit. 2020-03-09]. 69 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Daniel Drápala. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj