František Kryštof Vratislav z Mitrovic

František Kryštof Vratislav z Mitrovic
Rodový erb Vratislavů z Mitrovic
Rodový erb Vratislavů z Mitrovic
Tajný rada
Ve funkci:
1687 – 11. května 1689
Panovník Leopold I.
Prezident české komory
Ve funkci:
16. prosince 1681 – 11. května 1689
Panovník Leopold I.
Podkomoří králové Českého království
Ve funkci:
16. květen 1674 – 1682
Panovník Leopold I.
Předchůdce Jan z Konens
Nástupce Karel Bedřich Daun
Narození 1640
Úmrtí 11. května 1689 (ve věku 48–49 let)
Titul Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán Baron
Choť (1671) Marie Alžběta z Waldsteinu (1645 – po 1688)
Děti 1. František Josef (1669–?)
2. Jan Václav (1670–1712)
3. Marie Josefa, provd. Schliková (1676–1737)
4. Marie Alžběta, provd. Althannová (1677–1732)
5. František Karel (1688–1716)
Příbuzní Marie Josefa Šliková z Pasounu (vnučka)
Profese komorník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof František Vratislav z Mitrovic někdy též František Kryštof[1] (německy Christoph Franz Wratislaw von Mitrowitz, 1640/1641[2] – 11. května 1689[2]) byl český šlechtic z protivínské větve rodu Vratislavů z Mitrovic. Zastával vysoké zemské úřady ve správě Českého království a v Praze nechal postavit Vratislavský palác.[3]

Život

Narodil se jako syn hraběte Václava Vratislava z Mitrovic (1606/1615–1660[1]) a jeho manželky Ludmily Malovcové z Chýnova a Vimperku (okolo 1670 – asi 1697).

Studoval u jezuitů v Klementinu, během studií se seznámil s Františkem Oldřichem Kinským (1634–1699), s nímž navázal přátelský vztah a doprovázel jej na diplomatických cestách do německých zemí.[4] Kinský byl také patronem počátku kariéry Kryštofa Františka. Stal se císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. V letech 1672–1684 byl zemským podkomořím královských věnných měst. Svou kariéru završil ve funkci prezidenta české komory (1681–1689).[5] Z titulu tohoto úřadu byl zároveň členem sboru místodržících Českého království a nakonec byl v roce 1687 jmenován císařským tajným radou.

Majetek a stavební aktivity

Praha-Malá Strana, Vratislavský palác

Po otci zdědil v roce 1660 panství Dírná a Zálší v jižních Čechách a Jince na Příbramsku. Nechal rozšířit zámek v Jincích, především se ale zasloužil o výstavbu honosné rezidence v Praze, kterou potřeboval jako vysoký zemský úředník. Roku 1671 zakoupil dva domy na pražském Tržišti na Malé Straně se zahradou a koncem 17. století je přestavěl na rodový palác. V letech 1675–1676 dal upravit terasy v zahradě, postavit schodiště, grottu a salu terrenu a v roce 1717 byl palác zapsán jako součást fideikomisního majetku rodu. Pro zásobování paláce koupil v roce 1685 statek s hospodářským dvorem v Malešicích (dnes součást Prahy). V Malešicích nechal v letech 1686–1689 postavit zámek podle projektu architekta Giacoma Antonia Canevalleho), kterého zároveň zaměstnával jako komorní prezident pro zemské zakázky. Rodový majetek v okolí Prahy pak rozšířil nákupem Dobřejovic. Na jihočeském panství Zálší financoval v roce 1670 přestavbu kostela sv. Štěpána v Horním Bukovsku.

Kryštof František Vratislav z Mitrovic zemřel 11. května 1689.

Manželství a rodina

Nejpozději v roce 1669 se oženil s Marií Alžbětou, rozenou hraběnkou z Valdštejna (1645 – po 1688)[6], dcerou Maxmiliána z Valdštejna. Tímto sňatkem získal Kryštof František vlivné a vzájemně prospěšné vazby na rodinu Valdštejnů, jeho švagry byli nejvyšší maršálek císařského dvora František Augustin z Valdštejna, diplomat Karel Ferdinand z Valdštejna nebo pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Kryštof František také v letech 1670–1674 jako regent spravoval rozsáhlý majetek mnichovohradištské větve Valdštejnů za nezletilého synovce Arnošta Josefa.[7] Z manželství s Marií Alžbětou měl pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Pro dcery zajistil díky protekci Ferdinanda z Ditrichštejna postavení dvorních dam ve Vídni, což jim umožnilo výběr manželských partnerů v nejvyšších kruzích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Wratislaw von Mitrowitz, Franz Christoph (1640–1689), Geheimer Rat – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b VRATISLAV z Mitrovic Krištof František 1620-11.5.1689 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ottův slovník naučný; díl 26.; Praha, 1907; s. 1004–1005 (heslo Vratislavové z Mitrovic)
  4. ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; s. 28–29, 580 ISBN 978-80-200-2364-3
  5. ↑ PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417. dostupné online
  6. ↑ Graf Christoph Franz Wratislaw z Mitrovic: Genealogics. www.genealogics.org [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740; NLN, Praha, 2013; s. 196 ISBN 978-80-7422-233-7
  8. ↑ Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik 1584-1937 (1949), sign. MIK N4O3, N 1667-1688, fol. 47/50r, dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=37FF3EF25D844D6DB2DC53D3E16A92F6&scan=98#scan98
  9. ↑ Nar. v rodovém paláci na Malé Straně v Praze, křtěn 2. 4. 1688 svým strýcem, arcibiskupem Janem Fridrichem z Valdštejna. AHMP, Sbírka matrik, sign. MIK N6, N 1688-1713, fol. 6v, dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=0BE6D2CA77FE438E8B3F87E245CFDFE8&scan=7#scan7.

Literatura

Externí odkazy

Zdroj