František Křelina

František Křelina
Narození 26. července 1903
Podhradí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. října 1976 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání učitel, spisovatel
Národnost česká
Děti
Příbuzní
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Křelina (26. července 1903 Podhradí – 25. října 1976 Praha) byl český učitel prozaik, básník a dramatik.

Životopis

Hrob Františka Křeliny na hřbitově ve Veliši

František nejprve navštěvoval obecnou školu ve Veliši, od roku 1914 chodil na měšťanskou školu v Jičíně a od roku 1918 zde studoval na Učitelském ústavu. Studia ukončil v roce 1922.

Jako učitel působil v Ústí, Pecce, Roškopově, Hrádku nad Nisou a Louce. V letech 1924 až 1926 absolvoval vojenskou službu v Hradci Králové a v Žamberku. Poté učil na obecné škole v Letařovicích a ve Vyskři a to až do roku 1929.[1] V letech 1929–1938 učil na měšťance v Českém Dubu, potom několik měsíců v Kobylech. Po obsazení Sudet Němci v březnu 1939 odešel do Prahy.[2] Zde připravoval společně s Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem výzvu českých spisovatelů k lidu, která však padla za oběť cenzuře.[3] V Praze učil na měšťanských a později jednotných školách až do roku 1951, kromě roku 1945, kdy učil v Hradišti.

V letech 1943–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů. V Praze byl 24. srpna 1951 zatčen, v červenci 1952 byl jako člen údajné protistátní skupiny v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. „zelenou internacionálou“ odsouzen za velezradu na dvanáct let vězení. Ve stejném procesu byli mezi jinými odsouzeni také Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř a Ladislav Jehlička.[4] V době věznění na Pankráci se s ním a J. Zahradníčkem a J. Knapem spřátelil dozorce Václav Sisel, který jim pomáhal. Ten ukryl na své chatě značnou část rukopisů jejich básní a textů, a to až do r. 1968.[5]

Dne 10. května 1960 byl Křelina amnestován. Do roku 1964 pracoval jako stavební dělník v Praze a znovu se věnoval literární tvorbě. Jeho články otiskovaly v té době Zemědělské noviny a Lidová demokracie. Roku 1967 byl plně rehabilitován. Zemřel v Praze, pochován je ve Veliši.[6]

Rodina

Dne 2. července 1927 se v Turnově František Křelina oženil s dcerou rolníka Annou Masopustovou (1903–2001). Manželé Křelinovi měli dvě dcery: spisovatelku Hanu Pražákovou a Libuši.[1]

Vyznamenání

Roku 1936 obdržel státní ocenění a o dva roky později cenu České akademie věd a umění.

Dílo

František Křelina je sice považován za ruralistu, ale jeho texty (ať již básnické, prozaické či dramatické) nesou prvky i jiných uměleckých směrů a ruralismus u něj převládat pouze v období jeho rané tvorby, tedy během první republiky.V 30. letech se vyprofiloval jako jeden z nejvýraznějších prozaiků ruralismu. Během okupace psal prózy vizionářského a mystického charakteru, jež na historickém či legendárním podkladě vytvářely alegorické obrazy zápasu kladných sil lásky a milosrdenství s mocnostmi zla a násilí, k etickému idealismu směřovala i jeho tvorba poválečná.

K jeho nejznámějším ruralistickým dílům patří Hlas kořenů, Hlas na poušti či Jalovčí stráně. Některá díla z Křelinovy pozůstalosti nebyla doposud vydána.

Romány a verše

  • Hlas kořenů (1927)
  • Hlas na poušti (1935)
  • Jalovčí stráně (1937) – přepracováno 1947
  • Klíče království (1939)
  • Dcera královská, blahoslavená Anežka česká (1940) – dílo nevzniklo na základě historických pramenů, ale jako oslava světice sv. Anežky české.
  • Amarú, syn hadí (1942) – román o českých misionářích v peruánských pralesích na konci 17. století. Objevuje se zde mysticismus, jezuitský kněz J. V. Richter je umučen domorodci.
  • Každý své břímě (1969)- vrcholná Křelinovo poetická próza o lidické tragédii, popisujíci hrůznou noc z 10. června 1942, kdy byly Lidice zničeny a vypáleny.
  • Půlnoční svítání (verše, 1927)
  • Předjitřní tma (verše, 1930)
  • Plaché světlo (verše, 1934)
  • Jalovčí stráně (1947)
  • Má přítelkyně Dora (1968)
  • Země dědičná (trilogie)
    1. Hubená léta (1935) – sociálně realistický román z Podještědska a prostředí tkalců, zobrazuje vliv hospodářské krize na chalupníky a dělníky.
    2. Puklý chrám (1937) – pod vlivem ruralismu, vrhá zjednodušeně světlo a stín na venkov a město. Proti zkaženému městu stojí čistý venkov.
    3. Bábel (1968, pod názvem Pokoj nám byl vysázen v r. 1939, za okupace nemohl vyjít; pro vydání 1968 přepracován[7])

Pro mládež

  • Z bukového dřeva (1943)
  • Zmijí dědek a jiné povídky pro mládež (1946)
  • Můj otec kapitán

Divadelní hry

  • Postila

Sborník žákovských prací

  • Děti své doby: jak se jeví v slohových zápiscích žákyň měšťanských škol pražských, uspořádal František Křelina, vydal Ladislav Kuncíř, Praha 1946

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PROCHÁZKOVÁ, Ludmila. Vybrané motivy v Jalovčích stráních Františka Křeliny. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. s. 14–18. Dostupné online.
  2. ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, K–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola František Křelina, s. 1013–1016. 
  3. ↑ Český rozhlas: Přetěžké břímě Františka Křeliny
  4. ↑ Proces s klerofašistickou odnoží takzvané „zelené internacionály“ v Brně. Rudé právo. 5. 7. 1952, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Dokument: Jak čestný a citlivý dozorce zachránil literární poklad. Plus [online]. 2019-01-02 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Obec Veliš: Významné osobnosti obce. www.velis.cz [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-28. 
  7. ↑ Po nuceném odmlčení. Rudé právo. 26. 6. 1969, s. 5. Dostupné online. 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech: 1918–1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
  • PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století.

Související články

Externí odkazy

Zdroj