František Evžen z Lobkowicz

František Lobkowicz
Rodový erb Lobkoviců
Rodový erb Lobkoviců
2. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů
Ve funkci:
6. června 1878 – 24. srpna 1898
Předchůdce Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz
Nástupce František Zdeněk Lobkowicz
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1887
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1870 – 1872
Panovník František Josef I.
C. k. komoroník
Ve funkci:
1881 – 24. srpna 1898
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Strana konz. velkostatku
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost rytmistr
Narození 15. března 1839
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. srpna 1898 (ve věku 59 let)
Křimice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Kostel Narození Panny Marie
Choť (1870) Kunhuta ze Sternbergu (1847–1916)
Rodiče Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (1799–1878) a Karolína z Vrbna a Bruntálu (1815–1843)
Děti 1. Evžen (1870–1870)
2. František Zdeněk (1872–1927)
3. Karolína, provdaná Croy (1873–1951)
4. Bedřich Filip (1875–1931)
5. Jaroslav (1877–1953)
6. Marie Terezie, provd. Busseulová (1880–1948)
Příbuzní děd: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816)
babička: Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816)
vnuk: Bedřich z Lobkowicz (1907–1954)
vnuk: Jaroslav Claude Lobkowicz (1910–1985)
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Evžen princ z Lobkowicz, též z Lobkovic nebo také německy Franz Eugen Prinz von Lobkowitz (15. března 1839 Praha – 24. srpna 1898 Křimice),[1][2][3][4] byl rakouský šlechtic z křimické linie rodu Lobkoviců a politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Zámek Křimice

Narodil se jako syn zakladatele křimické větve rodu Jana Nepomuka Karla Filipa z Lobkowicz (1799–1878), mladšího syna knížete Josefa Františka Maxmiliána, a jeho ženy hraběnky Karolíny z Vrbna a Bruntálu (1815–1843). Absolvoval vojenskou službu a dosáhl hodnosti rytmistra.

Zastával pozici předsedy obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích, prvního Čecha v této funkci.[2] V roce 1881 získal titul komořího.[3] V 70. letech působil jako okresní starosta v Benešově.[5]

Patřil mezi ty šlechtice, kteří se identifikovali s českým národním hnutím.[2]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1870 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[6] Patřil ke Straně konzervativního velkostatku. Později se kvůli neshodám s ostatními velkostatkáři s touto skupinou rozešel a následně se politicky angažoval jinak.[2] Na sněm se vrátil v zemských volbách v roce 1883, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod České Budějovice.[7] Rezignoval roku 1887.[8] V roce 1883 se uváděl jako český kandidát.[9]

Zemřel v srpnu 1898 na křimickém zámku ve věku 59 let.[4]

Majetek

Byl majitelem statku Nekmíř, který roku 1875 prodal rodu Schönbornů, a Konopiště, který roku 1887 prodal Františku Ferdinandovi d'Este. Zůstal mu pouze alodiální velkostatek Křimice na Plzeňsku o rozloze 1294,02 hektarů.[10]

Rodina

Od 19. ledna 1870 byla jeho manželkou hraběnka Kunhuta (Kunigunda) ze Šternberka (13. března 1847 Praha – 5. dubna 1916 Křimice), dcera císařského komořího Zdeňka ze Šternberka (1813–1873) a jeho manželky hraběnky Marie Žofie Stadionové (1819–1873). Měli šest dětí, pět z nich se dožilo dospělosti.[11][2][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 236. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  2. ↑ a b c d e Ottův slovník naučný, XVI. díl. Praha: J. Otto, 1900. Dostupné online. Kapitola z Lobkovic, s. 227. 
  3. ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 181. 
  4. ↑ a b c Princ František Eugen z Lobkowicz. Národní politika. Srpen 1898, roč. 16, čís. 233, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ VLASÁK, Antonín Norbert. Bibliotéka místních dějepisův, Svazek III Okres benešovský. [s.l.]: František Augustin Urbánek, 1874. Dostupné online. S. 44. 
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  9. ↑ (Neuigkeits) Welt Blatt, 4. 7. 1883, s. 11.
  10. ↑ PATOČKA, Jaromír. Majetková základna mělnické sekundogenitury Lobkowiczů. In: HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum v Praze, 2014. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 47–59, zde 50.
  11. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 55, 192. 

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 74–75. 
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 190. 

Externí odkazy

Zdroj