František Bogataj

František Bogataj
Narození 21. března 1913 nebo 21. září 1913
Uherský Ostroh
Úmrtí 4. února 1999 (ve věku 85 let)
Spojené státy americké
Národnost Češi
Povolání důstojník
Ocenění účastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bogataj (21. března 1913 Uherský Ostroh – 4. února 1999 Saint German, USA) byl československý voják, velitel výsadku Carbon a účastník zahraničního protikomunistického odboje.

Mládí

Narodil se 21. března 1913 v Uherském Ostrohu. Otec Jan byl tesařem, matka Anna, rozená Zálešáková byla kuchařka. Měl 10 sourozenců. V rodné obci absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Vystudoval Obchodní školu v Uherském Hradišti. V červenci 1933 nastoupil základní vojenskou službu v Uherském Hradišti k pěšímu pluku. Byl zařazen do školy pro důstojníky v záloze a postupně byl povyšován až do hodnosti četaře. V roce 1934 začal studovat Vojenskou akademii v Hranicích. Tu dokončil v roce 1936 v hodnosti poručíka. Poté byl odeslán do Chebu na pozici velitele roty. Při mobilizaci v září 1938 působil ve funkci posádkového velitele v Ostrově nad Ohří.

Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 byl z armády propuštěn. Pracoval jako úředník a zapojil se i do činnosti Obrany národa (ON). Kvůli hrozícímu zatčení opustil 14. prosince 1939 protektorát a odešel do exilu. Za činnost v ON byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

V exilu

Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Bejrút se dostal do Francie. V Agde byl 3. ledna 1940 prezentován do československé zahraniční armády. Bojů o Francii se nezúčastnil. 12. července 1940 byl evakuován do Anglie.

V Anglii byl zařazen jako velitel kulometné roty. V květnu 1942, již v hodnosti nadporučíka byl vybrán do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 18. června 1942 do 30. září 1943 absolvoval sabotážní kurz, parakurz, kurz průmyslové sabotáže a konspirační kurz. Již jako velitel skupiny Carbon společně s ostatními prodělal dokončovací výcvik a taktické cvičení. Poté absolvoval výcvik v civilním zaměstnání, konspirační cvičení, výcvik ve střelbě a sabotážích a kurz přijímání skupin. Výcvik byl zakončen dokončovacím cvičením a spojovacím cvičením. V listopadu 1943 byl, již v hodnosti kapitána se svou skupinou přepraven do Alžíru a odtud do Itálie na vyčkávací stanici.

Nasazení

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Carbon.

Dne 12. dubna 1944 byl společně s ostatními vysazen v prostoru mezi obcemi Ratíškovice a Vacenovice. Skupina se po seskoku nesešla. Setkal se pouze se Šperlem. Navázali kontakt s odbojem a navázali spojení s Londýnem. Vytyčili 23 doskokových ploch. Podílel se na sabotáži proti železnici a útocích na německé vojenské transporty. Poté, co se mu podařilo uniknout zatčení gestapem se podílel na osvobozování Popovic. Poté se přihlásil zpravodajským důstojníkům 1. čs. armádního sboru.

Po válce

Od června 1945 byl zařazen k MNO, poté k 33. pěšímu pluku jako osvětový důstojník. 27. srpna 1945 byl povýšen na štábního kapitána a týž den na majora. 30. října 1945 začal studovat na Vysoké škole válečné. Po jejím ukončení v roce 1947 byl sloužil nejprve v Banské Bystrici a poté v Přáslavicích.

Po Únoru 1948 byl odeslán nejprve na dovolenou (v té době se oženil) a od 1. září 1948 do zálohy. Začal pracovat jako úředník. Díky upozornění příslušníkem SNB na hrozící zatčení opustil 2. prosince 1948 s rodinou Československo.

Podruhé v exilu

V západním Německu, v Mnichově patřil k zakládajícím členům nově vznikajícího zahraničního protikomunistického odboje. Jeho zpravodajská skupina ve spolupráci s CIC působila při výcviku a vysílání kurýrů do Československa. Jedním z velice úspěšných kurýrů, se kterým Bogataj spolupracoval, byl Štěpán Gavenda.

V roce 1957 v rámci postupného ukončování činnosti exilových zpravodajských skupin odešel do USA. Tam začal pracovat v bankovním sektoru a postupně se vypracoval až na pozici viceprezidenta Americké národní banky.[1] V USA se mu také narodil syn Frank.

V roce 1993 byl povýšen do hodnosti generálmajora.[2] Zemřel 4. února 1999 v Saint Germain v USA. Urna s jeho popelem byla 27. listopadu 1999 uložena na hřbitově v Uherském Ostrohu.[3]

Vyznamenání

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. magazin.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  2. ↑ http://old.hrad.cz/president/Havel/politika/jmen_general.html
  3. ↑ https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/securitas-imperii/no16/088-133.pdf
  4. ↑ http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/ceska-a-slovenska-federativni-republika/rad-m-r-stefanika.shtml

Literatura

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 

Externí odkazy

Zdroj