František Antonín Schrattenbach

František Antonín hrabě ze Schrattenbachu
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1763 – 1770
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Jindřich Kajetán z Blümegenu
Nástupce	Arnošt Kryštof z Kounic
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci: 1753 – 1763
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Jindřich Kajetán z Blümegenu
Nástupce	Adam Hynek Berchtold z Uherčic
Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci: 1748 – 1753
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	František Josef Heissler
Nástupce	Václav Michael Bruntálský z Vrbna
Dědičný zemský kráječ ve Štýrsku
Tajný rada
Císařský komoří
Narození	5. května 1712 Štýrský Hradec Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	22. května 1783 (ve věku 71 let) Baden u Vídně Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul	hrabě
Choť	Marie Josefa Bruntálská z Vrbna
Rodiče	Otto Jindřich ze Schrattenbachu Marie Terezie z Wildensteinu
Děti	1 Marie Terezie, provd. Haugvicová (1737–1808) 2. Otto Wolfgang 3. Marie Augusta, provd. Herbersteinová 4. Vincenc Josef (1744–1816) 5. Marie Josefa, provdaná Dietrichsteinová, poté Khevenhüllerová a nakonec Colloredo-Mansfeldová (1750–1806)
Příbuzní	vnuk: František Khevenhüller-Metsch (1783–1867) strýc: Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín hrabě ze Schrattenbachu (5. května 1712 Štýrský Hradec – 22. května 1783 Baden u Vídně) byl rakouský a moravský šlechtic a úředník, v letech 1763 až 1770 moravský zemský hejtman.

Původ

Pocházel ze starého štýrského šlechtického rodu, narodil se jako nejstarší syn hraběte Otty Jindřicha ze Schrattenbachu (1675–1733), zakladatele moravské větve rodu Schrattenbachů, a synovec olomouckého biskupa a neapolského místokrále kardinála Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu. Jeho matkou byla Marie Terezie z Wildensteinu. Jeho bratr Zikmund Kryštof se stal salcburským arcibiskupem, bratr Rudolf byl proboštem brněnské kapituly a Josef se stal vnitrorakouským vládním radou.

Kariéra

František Antonín byl tajným radou a komorníkem, po otci dědičným zemským kraječem ve Štýrsku a také hlavní dědicem svého strýce kardinála Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu. Na Moravě zastával nejvyšší zemské úřady. V letech 1748 až 1753 vykonával úřad nejvyššího zemského sudího, následně 1753–1763 byl nejvyšším zemským komorníkem a v letech 1763 až 1770 zastával funkci moravského zemského hejtmana. Byl propuštěn na vlastní žádost ze zdravotních důvodů.

Majetek

Byl majitelem panství Prebold, Zalog pri Šempetru a Soteska v Dolním Štýrsku (dnešním Slovinsku), a lenního statku Dolní Vražné. Roku 1766 přikoupil spolu s rakouským kancléřem Ulefeldem panství Brodek u Prostějova a biskupský lenní statek Želeč.

Rodina

V roce 1736 se ve Vyškově oženil s hraběnkou Marií Josefou z Vrbna (1717–1791). Měli pět dětí:

• Marie Terezie (2. 10. 1737 – 26. 7. 1808), dáma Řádu hvězdového kříže, I. manž. Otto Karel hrabě Haugvic (1734–1761), c. k. komoří, II. manž. 1766 Ludvík Antonín hrabě ze Žerotína (1723–1808), c. k. tajný rada, komoří, přísedící zemského soudu na Moravě, majitel panství Velké Losiny
• Otto Wolfgang (1739–1820), c. k. tajný rada, komoří, přísedícího moravského zemského tribunálu a předseda brněnské policejní komise, manž. 1768 Marie Alžběta hraběnka ze Starhembergu (1749–1799)
• Marie Augusta (1740–1791), manž. 1765 Jan Gundakar hrabě z Herbersteinu (1738–1810)
• Vincenc Josef (18. června 1744, Brno – 25. května 1816, tamtéž), 3. biskup brněnský, probošt kapituly solnohradské
• Marie Josefa (5. 6. 1750 – 1. 10. 1806), c. k. palácová dáma, nositelka Řádu sv. Kateřiny, I. manž. 1770 Guidobald Josef hrabě z Ditrichštejna (1717–1772), c. k. komoří, majitel panství Napajedla, II. manž. 1774 Jan Josef hrabě Khevenhüller-Metsch (1733–1792), c. k. komoří, polní podmaršál, III. manž. 1797 František de Paula kníže z Colloredo-Mansfeldu (1731–1807), c. k. tajný rada, komoří, říšský vicekancléř, majitel panství Dobříš a Opočno

Odkazy

Literatura

• SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Brno, 2011 583 stran ISBN 978-80-86488-91-2
• Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. LXXXIII. Die Grafen von Schrattenbach. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1877, čís. 1, s. 1–4. (ger) 

Externí odkazy

• František Antonín Schrattenbach na webu Encyklopedie města Brna

Zdroj