František Šafářovic

František Josef Šafařovic
František Josef Šafařovic, portrét Humoristické listy 1887
František Josef Šafařovic, portrét Humoristické listy 1887
Narození 18. července 1838
Písek
Úmrtí 8. května 1898 (ve věku 59 let)
Oděsa
Povolání malíř
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Šafařovic, též František Šafářovic nebo Šafařovič (18. července 1838 Písek[1] – 8. května 1898 Oděsa[2])[pozn. 1] byl český malíř.


Život

Narodil se v rodině píseckého soukenického mistra Matěje Šafářoviče a jeho manželky Dominiky.[1]

Malířství studoval ve Vídni, Mnichově a Paříži a od února 1866 na pražské Akademii u profesora Trenkwalda.[4][2] Okolo roku 1885 pobýval v Bělehradě.[5] Učil kreslení na reálce v Litoměřicích, v Písku vyučoval kreslení ve svém bytě v roce 1864; učitelskou dráhu opustil a zřídil si ateliér na Smíchově, později na Žižkově.[6] Na sklonku života byl učitelem na umělecké škole v Oděse, kam odešel roku 1892, a kde také zemřel.[2]

Dílo

František Šafařovic byl hodnocen jako kvalitní portrétista, úroveň jeho umění ocenil i Miroslav Tyrš.[7] Byl též autorem oltářních obrazů.[3]

Galerie

  • František Josef Šafařovic: Portrét

    František Josef Šafařovic: Portrét

  • František Josef Šafařovic: Studie (před rokem 1887)

    František Josef Šafařovic: Studie (před rokem 1887)

  • František Šafařovic: Graziella (vlašská studie, Světozor 1882)

    František Šafařovic: Graziella (vlašská studie, Světozor 1882)

  • František Šafařovic: Chudý syn Tater slovenských (Světozor 1883)

    František Šafařovic: Chudý syn Tater slovenských (Světozor 1883)

Zajímavosti

  • Při křtu bylo dítě omylem zapsáno jako Anna Šafařicová, křestní jméno bylo opraveno na František Josef roku 1855.[4]
  • František Šafařovic byl mezi jiným učitelem kreslení Renáty Fügnerové, pozdější manželky Miroslava Tyrše.[8] Od roku 1874 učil též po několik let kreslení sestru Elišky Krásnohorské Bohdanku.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Starší zdroje, včetně Ottova slovníku uvádějí mylně, že František Josef Šafařovic žil v letech 1841–1890.[3] Matriční záznam o narození a tiskové zprávy o úmrtí dokladují, že se nejedná o informaci pravdivou.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Písek 1834-1842, snímek 212 [online]. SOA Třeboň [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Český malíř Šafařovič. S. 4. Katolické listy [online]. 1898-07-28. S. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Ottův slovník naučný, díl 24. Praga: J. Otto, 1906. Dostupné online. Kapitola Šafařovič František, s. 541. 
  4. ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců (dostupné online v NK ČR). [s.l.]: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Dostupné online. Kapitola Šafařovic, František Josef, s. 517. 
  5. ↑ RAUŠAR, Josef Zdeněk. Vzpomínky na český zábavní spolek Lumír v Bělehradě. S. 13. Plzeňské listy [online]. 1909-06-19. S. 13. Dostupné online. 
  6. ↑ František Šafářovic. S. 2. Humoristické listy [online]. 1887-08-05. S. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Malíř F. Šafařovic na Hořičkách. S. 4–5. Obnova [online]. 1896-09-04. S. 4–5. Dostupné online. 
  8. ↑ TÁBORSKÝ, František. Paní Renáta Tyršová, s. 10 [online]. Praha: Národní rada československá, 1926. Dostupné online. 
  9. ↑ KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Vzpomínka na Jos. Myslbeka (dokončení). Ženské listy (dostupné online v NK ČR). 1922-07-31, s. 89. Dostupné online. 

Literatura

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců (dostupné online v NK ČR). [s.l.]: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Dostupné online. Kapitola Šafařovic, František Josef, s. 517. 

Externí odkazy

Zdroj