François de Beauharnais
| François de Beauharnais | |
|---|---|
 | |
| Narození |
12. srpna 1756 La Rochelle |
| Úmrtí |
3. března 1846 (ve věku 89 let) Paříž |
| Povolání | politik, diplomat a voják |
| Ocenění | Řád svatého Ludvíka Domácí řád věrnosti Řád čestné legie Řád železné koruny |
| Choť | Marie Françoise de Beauharnais |
| Děti | Émilie de Beauharnais |
| Rodiče | François de Beauharnais a Marie Anne Henriette Françoise Pyvartová de Chastullé |
| Rod | Beauharnaisové |
| Příbuzní | Alexandre de Beauharnais (sourozenec) |
| Funkce | poslanec na Generálních stavech 1789 (1789–1791) velvyslanec Francie ve Španělsku (1806–1808) |
| Podpis |  |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
François, markýz de Beauharnais (12. srpna 1756 v La Rochelle – 3. března 1846), byl francouzský šlechtic, švagr Josefíny de Beauharnais, pozdější francouzské císařovny.
Biografie
Byl spolu se svým bratrem Alexandrem poslancem Národního shromáždění, kde na rozdíl od svého bratra bránil privilegia šlechty a práva krále. François stál v čele plánu royalistů na druhý útěk krále Ludvíka XVI. (1792), který ale naprosto selhal pro zatčení klíčového účastníka spiknutí. François sám uprchl a vstoupil do armády prince Condé, kde sloužil jako generálmajor až do rozpuštění této jednotky. Po nástupu Napoleona na trůn se vrátil do Francie a vstoupil do císařských služeb. Byl vyslancem Francie na dvoře království Eturie a později v Madridu, ale svým postupem vzbudil císařovu nedůvěru. Byl odvolán a vypovězen z Paříže. Jeho dcera Emilie Louisa byla roku 1798 prostřednictvím své tety Josephiny (tehdy již manželky generála Bonaparte) provdána za Napoleonova pobočníka Antoine Chamant hraběte de Lavalette.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu François de Beauharnais na Wikimedia Commons
