Fluorid zinečnatý

Fluorid zinečnatý
Struktura
Struktura
Obecné
Systematický název fluorid zinečnatý
Anglický název Zinc fluoride
Německý název Zinkfluorid
Sumární vzorec ZnF2
Vzhled bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS 7783-49-5
PubChem 24551
Číslo RTECS ZH3200000
Vlastnosti
Molární hmotnost 103,406 g/mol
175,45 g/mol (tetrahydrát)
Teplota tání 872 °C
Teplota varu 1 505 °C
Teplota dehydratace 100 °C (-4 H2O, tetrahydrát)
Hustota 4,95 g/cm3
2,255 g/cm3 (tetrahydrát)
Rozpustnost ve vodě 1,65 g/100 g (20 °C)
tetrahydrát
2,8 g/100 g, (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
horké roztoky kyselin
roztok čpavku
kapalný amoniak
ethanol
Struktura
Krystalová struktura čtverečná
Hrana krystalové mřížky a= 472 pm
c= 314 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −764,4 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 404 J/g
Entalpie varu ΔHv 1 789 J/g
Standardní molární entropie S° 73,7 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −713,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,635 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
2
1
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid zinečnatý je anorganická sloučenina se vzorcem ZnF2 je sloučenina kyseliny fluorovodíkové a zinku. Na rozdíl od sloučenin zinku s jinými halogenyZnCl2, ZnBr2 a ZnI2 – je poměrně málo rozpustný ve vodě.

Výroba

Existuje mnoho možností, jak fluorid zinečnatý připravit. Průmyslově se používá reakce plynného fluoru s kovovým zinkem; či reakce kyseliny fluorovodíkové se zinkem.

F2 → ZnF2

 

 

 

 

2HF + ZnH2 + ZnF2

 

 

 

 

Při reakci s horkou vodou může vznikat hydroxyfluorid zinečnatý Zn(OH)F.

Reference

  1. a b Zinc fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Zdroj