Filip František Krakowský z Kolowrat

Filip František Krakovský z Kolovrat
Erb rodu
Erb rodu
Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
10. listopadu 1798 – 1827
Panovník František II./I.
Předchůdce Jan Nepomuk I. ze Šternberka
Hejtman Loketského kraje
Ve funkci:
1789 – 1791
Panovník Josef II., Leopold II.
Hejtman Rakovnického kraje
Ve funkci:
1781 – 1782
Panovník Josef II.
Guberniální rada v Praze
Ve funkci:
? – 1782
Panovník Josef II.
Narození 17. dubna 1756
Radenín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 1819 (ve věku 62–63 let) nebo 26. května 1836 (ve věku 80 let)
Místo pohřbení Hroby
Choť (1790) Terezie z Trunkelu (1768–1819)
Rodiče Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) a
Marie Terezie z Caretto-Cavriani di Millesimo (1729–1769)
Děti Filip (1789–1868)
Leopold (1790–1833)
Arnošt (1792–1826)
Ludvík (1799–1857)
Jindřich (1801–1878)
Příbuzní nevlastní bratr: František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855)
děd: Filip Nerius hrabě Krakowský z Kolowrat (1688–1733)
babička: Anna Barbora Michnová z Vacínova (1709–1772)
Profese správní úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip František hrabě Krakowský z Kolowrat, také Krakovský z Kolovrat nebo Kolowrat-Krakowský, případně Kolovrat-Krakovský (17. dubna 1756, Radenín – 26. května 1836)[1] byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a zakladatel jeho starší radenínské linie.[2] Byl guberniálním radou v Praze[2] a v letech 1798–1827 podkomoří králové v Čechách.[3] Zastával také úřad hejtmana Rakovnického (1781–1782) a Loketského kraje (1789–1791).

Původ a kariéra

Narodil se 17. října 1756 v Radeníně jako druhý syn Leopolda Viléma hraběte Krakowského z Kolowrat (1727–1809) a jeho první manželky Marie Terezie z Caretto-Cavriani di Millesimo (1729–1769). Potomci jeho nevlastního bratra Františka Xavera I. Krakowského z Kolowrat (1783–1855) žijí dodnes.

Zastával úřad guberniálního rady, ale pro své hrubé chování při rušení kláštera premonstrátek v Doksanech byl v roce 1782 propuštěn. Za pomalé provádění tolerančního patentu byl tehdy sesazen i prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí Českého království Karel Egon I. z Fürstenbergu (1727–1789).[2]

Zemřel 26. května 1836 a byl pohřben v Hrobech,[1] které jsou v současnosti součástí Radenína.

Majetek

Na Táborsku vlastnil zámek Radenín a Hroby. Sídla zůstala v držení rodu do roku 1878, kdy přešla prostřednictvím sňatku vnučky Filipa Františka Jindřišky s hrabětem Aloisem Baillet Latourem do rukou původně španělsko-nizozemského šlechtického rodu Baillet de Latour.

Rodina

Dne 16. února 1790 se oženil s Terezií z Trunkelu (18. říjen 1768 – 21. květen 1819, pohřbena v Hrobech). Narodilo se jim dvanáct dětí (šest synů a šest dcer):[1]

  • 1. Terezie (18. 12. 1785 Praha – 17. 2. 1830, pohřbena v Hrobech)
    • ∞ (říjen 1804) Jan Josef Antonín z Valdštejna (2. 5. 1766 – 19. 12. 1846)
  • 2. Filip (17. 4. 1789 Loket – 18. 2. 1868 Vídeň, pohřben ve Schmelzu)
    • (15. 10. 1810) Františka Herzigová z Herzfeldu (16. 7. 1784 – 11. 5. 1868)
  • 3. Leopold (25. 4. 1790 Praha – 28. 5. 1833 Praha), hejtman
  • 4. Amalie Karolina (21. 12. 1791 Praha – 11. 10. 1872 Jihlava)
    • ∞ (26. 5. 1811) Josef Herzig z Herzfeldu (25. 3. 1783 – 20. 12. 1820)
  • 5. Arnošt (4. 11. 1792 Praha – 12. 10. 1826 Jindřichův Hradec, pohřben v Hrobech), poručík pěšího pluku
    • ∞ (6. 1. 1825) Anna Stropnická (31. 6. 1801 – 26. 8. 1876)
  • 6. Marie Anna (18. 5. 1794 Praha – 2. 6. 1801 Praha, pohřbena v Košířích)
  • 7. Vilemína (31. 5. 1794 Praha – 4. 7. 1877 Wieliczka)
    • ∞ (7. 9. 1813) Gottfried z Böhmu (29. 10. 1786 – 1862)
  • 8. Julie (10. 3. 1798 Praha – 17. 9. 1885, pohřbena v Praze)
    • ∞ (18. 9. 1814) František z Böhmu (3. 8. 1782 – 31. 5. 1843 Vídeň)
  • 9. Ludvík (29. 10. 1799 Radovesice – 10. 8. 1857 Vídeň), poručík a revident ministerstva financí
    • ∞ (22. 10. 1828) Anežka Rudelsteinová (4. 12. 1803 – 16. 10. 1878 Vídeň)
  • 10. Jindřich (28. 9. 1801 Radovesice – 4. 3. 1878 Praha, pohřben v Hrobech), krajský komisař Kouřimského kraje
    • ∞ (4. 1. 1827) Kateřina z Kleinbergeru (1. 12. 1802 – 11. 12. 1867 Praha, pohřbena v Hrobech)
  • 11. Václav Evžen (26. 4. 1804 Praha – 15. 1. 1806 Praha, pohřben v Košířích)
  • 12. Josefa (15. 8. 1805 – 1840/1866 Praha)
    • ∞ (19. 4. 1830 Hroby) Jan František Karel Skronský z Budčova (25. 11. 1805 Smíchov – 23. 6. 1886 Praha)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77. 
  3. ↑ PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 404. 

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77. 

Externí odkazy

Zdroj