František Xaver I. Krakowský z Kolowrat

František Xaver I. Krakowský z Kolowrat
Císařský komorník
Vojenská služba
Hodnost podplukovník
Narození 10. října 1783
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 13. prosince 1855 (ve věku 72 let)
Telč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Budkov
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť (1804) Julie z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849)
Rodiče Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) a Marie Terezie z Khevenhűller-Metsch (1741–1805)
Děti Leopold Krakowský z Kolowrat
Theodor Kolowrat-Krakowský
Příbuzní nevlastní bratr: Filip František Krakowský z Kolowrat (1756–1836)
děd: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1688–1733)
vnuk: Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky (1852–1910)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver I. hrabě Krakowský z Kolowrat (10. října 1783 Vídeň – 13. prosince 1855 Telč) byl český šlechtic z krakovské větve rodu Kolovratů, byl komořím a získal hodnost podplukovník (Oberstleutnant).

Život a rodina

Narodil se 10. října 1789 ve Vídni jako nejmladší syn a poslední dítě Leopolda Viléma hraběte Krakowského z Kolowrat (1727–1809) a jeho druhé manželky Marie Terezie hraběnky z Khevenhűller-Metsch (1741–1805). Stal se zakladatelem čtvrté linie rodu Krakowských z Kolowrat, jejíž potomci žijí dodnes. Byl pánem na Budkově, Mladoňovicích, Gross Wetzdorfu a Rohrbachu v Dolních Rakousích.

Dne 24. března 1804 pojal ve Vídni za choť Julii (Julianu) hraběnku von Wildenstein-Wildbach (8. 12. 1786 Štýrský Hradec – 17. 9. 1849 Budkov), dceru Ferdinanda hraběte von Wildenstein-Wildbach a Marie Aloisie hraběnky von Stubenberg. Z tohoto manželství se narodilo celkem deset dětí, dvě však záhy zemřely:

  • 1. Leopold (11. 12. 1804 Vídeň – 21. 3. 1863 Vídeň), zakladatel týnecké linie šlechtické rodiny Kolovratů, c. k. komoří, polní podmaršál, guvernér Benátek
  • 2. Teodor (29. 5. 1806 Vídeň – 12. 5. 1875 Vídeň), zakladatel rychnovské linie
    • ⚭ I. (1833) hraběnka Marie Luisa von Niczky (25. 10. 1811 Vídeň – 9. 4. 1842 Subotica)
    • ⚭ II. (1849) hraběnka Severine Slawczyn-Sieminska (13. 5. 1823 – 15. 6. 1889)
  • 3. Ferdinand (6. 9. 1807 Vídeň – 21. 3. 1897 Vídeň)
    • ⚭ (1864) Aloisie Jungnikl (16. 2. 1838 – 29. 4. 1904)
  • 4. Františka Xaverie (13. 11. 1808 Vídeň – 4. 9. 1869 Zdislavice)
    • ⚭ (1840) hrabě František Josef Dubský z Třebomyslic (24. 2. 1784 Petrovaradín – 13. 3. 1873 Vídeň), majitel statků Zdislavice, Žádlovice a Hoštice.
  • 5. Juliana (1809)
  • 6. Marie Aloisie (1811)
  • 7. Leontýna (11. 6. 1812 Budkov – 12. 11. 1882 Baden)
  • 8. Valerie (23. 4. 1821 Vídeň – 25. 12. 1913 Hainburg an der Donau)
  • 9. Juliana Františka (22. 4. 1823 Vídeň – 28. 3. 1907 Ónod, Borsod-Abaúj-Zemplén)
    • ⚭ (1845) hrabě Karel Erdődy (14. 2. 1816 Vídeň – 27. 1. 1864)
  • 10. Marie Leokardie (22. 1. 1825 Vídeň – 31. 3. 1915 Hainburg an der Donau)
    • ⚭ (1856) hrabě Ludvík Alexandr Zay de Csömör (18. 12. 1821 Pešť – 7. 4. 1888 Hainburg an der Donau)

František Xaver Krakowský z Kolowrat zemřel 13. prosince 1855 v Telči. Společně se svojí manželskou je pohřbený v Budkově.

Vojenská kariéra

V době napoleonských válek sloužil hrabě František Xaver jako gardista v hodnosti majora v tzv. Šlechtické gardě císaře a krále Františka I. Garda s 38 členy (aristokraty české provenience), doprovázela panovníka při válečných taženích. Odznakem členství byl dnes velice vzácný Český šlechtický kříž (Das Böhmische Adelskreuz).

Majetek

Po válkách prodal hrabě František Xaver panství a zámek ve Filipově uherskému šlechtici Františku Zichymu. Dnešní novogotická podoba zámku, hospodářského dvora i celé vsi pochází až z let 1863–1865, z původního kolowratského barokního zámku jsou v dnešní budově zachovány jen některé obvodové zdi její střední části.

V roce 1841 byl statek Budkov rozdělen mezi manžele Františka Xavera a Julii Krakowskou z Kolowrat. O 8 let později odevzdal František Xaver tento statek svým dětem Theodoru, Leontině (provdané Kressové), Xaverině (provdané Dubské), Valerii (provdané Zichy), Julii (provdané Erdödy) a Marii Leokardii do společného vlastnictví. Těchto 6 sourozenců pak v roce 1853 Budkov prodalo za 400 000 zlatých a 800 dukátů Karlu knížeti z Liechteinsteinu († 7. dubna 1865), který pak učinil tento statek roku 1859 fideikomisem pro sekundogenituru knížat z Liechtensteinu.

Odkazy

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. s. 78–80.

Externí odkazy

Zdroj