Fiji Airways

Fiji Airways
Fiji Airways Boeing 737-700
Fiji Airways Boeing 737-700
IATA
FJ
ICAO
FJI
CALLSIGN
FIJI
Zahájení činnosti 1947
Hlavní základna Mezinárodní letiště Nadi
Další základna Mezinárodní letiště Nausori
Destinace 27
Velikost flotily 14
Člen aliance Oneworld (Oneworld Connect Partner)[1]
Oficiální web fijiairways.com

Fiji Airways (dříve známá jako Air Pacific) je vlajkovým dopravcem Fidži, který provozuje mezinárodní lety ze svých letišť na Fidži do 15 zemí a 27 měst, včetně Austrálie, Nového Zélandu, Samoy, Tongy, Tuvalu, Kiribati, Vanuatu a Šalamounovy ostrovy (Oceánie), Hongkong, Japonsko, Singapur, Kanada a Spojené státy. Sítě spolupráce s partnerskými aeroliniemi zajišťují rozšířenou síť k 108 mezinárodním destinacím. Fiji Airways Group přivádí 64 procent všech návštěvníků, kteří létají na Fidži. Zaměstnává více než 1000 zaměstnanců a dosahuje příjmů přesahujících 815 milionů FJD (390 milionů USD).

Historie

Společnost Fiji Airways byla založena v roce 1947 Haroldem Gattym pod názvem Katafanga Estates Limited. V září 1951 byla zahájena pravidelná vnitrostátní letecká doprava pod jménem Fiji Airways. V červenci 1971 došlo ke změně názvu na Air Pacific, poté co společnost Fiji Air Services předala tento název společnosti.

V roce 1974 společnost zahájila své první mezinárodní lety směrem do Aucklandu na Novém Zélandu. V následujícím roce, 1975, rozšířila své linky také do Brisbane s přestupem v Noumeu v Nové Kaledonii. V roce 1983 byl poprvé nasazen letoun McDonnell Douglas DC-10 na trasu do Honolulu.

V roce 1985 získala společnost Qantas manažerský podíl ve společnosti Air Pacific a zvýšila svůj podíl na 46,05 %. Fidžijská vláda si podržela 51 % podíl, zatímco 1,94 % vlastnila společnost Air New Zealand a zbývajících 0,74 % bylo v držení ostrovních států Nauru, Kiribati, Samoa a Tonga.

Air Pacific převzala svůj první Boeing 737-700 dne 22. září 1998 a první 737-800 dne 24. května 1999. V dubnu 2011 byla zrušena objednávka osmi Boeingů 787-8 kvůli zpoždění dodávek. Místo toho byla v říjnu 2011 zadána objednávka na tři letadla Airbus A330-200 s cílem modernizovat flotilu pro dlouhé tratě.[2]

Dne 27. června 2013 byla společnost Air Pacific přejmenována na Fiji Airways.[3] Současně byl představen zcela nový korporátní design. V září 2013 se Němec Stefan Pichler stal předsedou představenstva a členem dozorčí rady. Pod jeho vedením byl v roce 2013 vypracován pětiletý plán, který měl Fidži přivést zpět k ziskovosti. Cíle byly dosaženy v roce 2015 s výplatou dividendy ve výši 2,5 milionu fidžijských dolarů.[4]

Dne 22. listopadu 2016 podepsala společnost Fiji Airways prohlášení o záměru koupit pět letadel Boeing 737 MAX 8.[5]

 Flotila

Současná flotila

Airbus A330-200 společnosti Fiji Airways
Airbus A330-300 společnosti Fiji Airways
Fiji Airways Airbus A350-900 na letišti v Sydney
Boeing 737-800 společnosti Fiji Airways

K září 2023 disponuje flotila Fiji Airways následujícími letadly:[6]

Letadlo Ve službě Objednávky Počet míst[7]

(Business/Economy)

Průměrné stáří

(srpen 2023)

Airbus A330-200 3 273 (24/249) 10,0 let
Airbus A330-300 1 313 (24/289) 7,7 let
Airbus A350-900 4 334 (33/301) 4,1 let
Boeing 737-800 1 170 (8/162) 16,2 let
Boeing 737 MAX 8 5 170 (8/162) 4,1 let
Celkem 14

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fiji Airways na anglické Wikipedii.

  1. FIJI AIRWAYS TO JOIN oneworld AS 'CONNECT' PARTNER | Fiji Airways [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Air Pacific bestellt drei Airbus A330-200. aero.de [online]. 2011-10-25 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  3. About Fiji Airways [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  4. EISELIN, Stefan. Gutes Omen für Air Berlin? [online]. 2015-07-31 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  5. Boeing Statement on Fiji Airways' Intent to Purchase 737 MAX 8s. MediaRoom [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  6. Fiji Airways Fleet Details and History. Planespotters.net [online]. 2023-11-26 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Our fleet [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 

Zdroj