McDonnell Douglas DC-10

DC-10 / MD-10
DC-10-30 společnosti Continental Airlines
DC-10-30 společnosti Continental Airlines
Určení Širokotrupý dopravní letoun
Původ Spojené státy americké
Výrobce McDonnell Douglas
První let 29. srpna 1970
Zařazeno 5. srpna 1971 (American Airlines)
Charakter Ve službě jako nákladní
Uživatel FedEx Express (84)
Výroba 1968-1988
Vyrobeno kusů DC-10: 386[1]
KC-10: 60[1]
Cena za kus 20 mil. $ (1972)[2]
Varianty KC-10 Extender
DC-10 Air Tanker
Další vývoj McDonnell Douglas MD-11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

McDonnell Douglas DC-10 je americký třímotorový širokotrupý dopravní letoun vyráběný společností McDonnell Douglas. Je vybaven dvěma dvouproudovými motory zavěšenými pod křídly a třetím motorem umístěným na svislé ocasní ploše. DC-10 byl navržen jako nástupce typu DC-8 pro lety na střední a velké vzdálenosti s využitím větší kapacity širokotrupé konfigurace, která umožnila až 380 míst pro cestující a výkonnějších motorů. Jde o poslední letadlo z řady Douglas Commercials (DC) a McDonnell Douglas se tímto modelem zařadil k výrobcům velkokapacitních dopravních letadel. Lockheed v tomto také viděl ideální příležitost pro opětovný návrat na trh komerčních letadel s velmi podobným typem L-1011 TriStar. Ačkoli byl L-1011 technologicky vyspělejší, DC-10 v prodeji L-1011 překonal díky své nižší ceně a dřívějšímu vstupu na trh.

Původní model DC-10–10 byl design pro „domácí“ trh s typickým doletem 3 800 mil (6100 km) ve dvoutřídovém uspořádání. Verze -15 měla výkonnější motory pro provoz na letištích ve vyšší nadmořské výšce nebo s výrazně vyššími teplotami. Modely -30 a -40 byly „mezinárodní“ verze s prodlouženým doletem až do 6 220 mil (10 010 km) a třetí hlavní podvozkovou nohou pro možnost vyšších vzletových hmotností. Také byla navržena verze -50 s ještě větším doletem pro British Airways, ale k výrobě nakonec nedošlo. Verze pro tankování paliva za letu KC-10 Extender[3] byla založena na modelu -30. Výroba DC-10 skončila v roce 1989 ve prospěch MD-11[4], kdy bylo leteckým společnostem dodáno 386 ks DC-10 a 60 ks KC-10 americkému letectvu.

V počátku svého provozu měl DC-10 slabou bezpečnostní pověst, obzvláště kvůli konstrukční chybě nákladových dveří. Pověsti neprospěla ani havárie letu American Airlines č. 191, která zůstává nejsmrtelnější leteckou nehodou ve Spojených státech. Po této havárii FAA v červnu 1979 zrušila DC-10 typový certifikát, který všechny americké DC-10 dočasně uzemnil. V srpnu 1983 McDonnell Douglas oznámil, že skončí výrobu modelu DC-10 a citoval nedostatek objednávek. Letecký průmysl se v té době shodoval, že DC-10 měl horší pověst kvůli spotřebě paliva a celkovou bezpečnost.[5] Navzdory počátečním obtížím si nakonec DC-10 nashromáždily dobré bezpečnostní výsledky, konstrukční nedostatky byly napraveny a počet hodin letadlové flotily se zvýšil – v roce 2008 byl srovnatelný s podobnými dopravními proudovými letouny druhé generace.

DC-10 byl následován typem McDonnell Douglas MD-11, v zásadě prodloužené verzi DC-10 s některými změnami v konstrukci a větším doletem. Boeing, který se v roce 1997 s firmou McDonnell Douglas spojil, provedl modernizační program, kdy mnoho DC-10 v provozu dostalo skleněný kokpit a eliminoval pozici letového inženýra. Modernizovaná letadla byla nově označena jako MD-10. Poslední komerční osobní let DC-10 se uskutečnil v únoru 2014, ačkoli nákladní verze nadále létají. Největším provozovatelem DC-10 je americká nákladní letecká společnost FedEx Express. Přes popularitu letadel je k vidění pouze několik kusů DC-10, zatímco ostatní vysloužilá letadla jsou různě odstavena a uskladněna. MD-10 jsou také používány pro speciální služby, jako je Orbis International Flying Eye Hospital, s prostorem k provádění oční chirurgie.

Varianty

Prototyp DC-10 během testů
  • DC-10-10 (122 ks)
  • DC-10-10CF (9 ks)
  • DC-10-15 (7 ks)
  • DC-10-20
  • DC-10-30 (164 ks)
  • DC-10-30CF (26 ks)
  • DC-10-30ER (6 ks)
  • DC-10-30F (10 ks)
  • DC-10-40 (42 ks)
  • KC-10A Extender (60 ks), první vzlet 12. června 1980. Pohonnou jednotku tvoří motory GE CF6-50C2 o tahu 233,6 kN.
  • KDC-10 (3 ks)
  • MD-10
  • 10 Tanker

Specifikace

Nákres DC-10-30
Přístroje letounu DC-10-30
Charakteristiky DC-10 [6]
Varianta -10 -30 -40
Posádka kokpitu Tři
Míst k sezení 270 (222Y po 8 vedle sebe @ 34" + 48J po 6 vedle sebe @ 38")
Max. sezení 399Y (po 10 vedle sebe @ rozteč 29-34"), FAA exit limit: 380[7]
Cargo 26 LD3, hl. paluba: 22 88×125″ nebo 30 palet 88x108″
Délka 182 ft 3,1 in / 55,55 m 181 ft 7,2 in / 55,35 m 182 ft 2,6 in / 55,54 m
Výška 57 ft 6 in / 17,53 m 57 ft 7 in / 17,55 m
Rozpětí 155 ft 4 in / 47,35 m 165 ft 4 in / 50,39 m
Nosná plocha[8] 3 550 square feet (330 m2) 3 647 square feet (338,8 m2)
Šířka 19 ft 9 in (6,02 m) trup, 224 inches (569 cm) interiér
OEW (pax) 240 171 lb / 108 940 kg 266 191 lb / 120 742 kg 270 213 lb / 122 567 kg
MTOW 430 000 lb / 195 045 kg 555 000 lb / 251 744 kg
Max. užitečné zatížení 94 829 lb / 43 014 kg 101 809 lb / 46 180 kg 97 787 lb 44 356 kg
Kapacita paliva 21 762 US gal / 82 376 L 36 652 US gal / 137 509 L
Motory ×3 GE CF6-6D GE CF6-50C PW JT9D-59A
Tah ×3[8] 40 000 lbf / 177,92 kN 51 000 lbf / 226,85 kN 53 000 lbf / 235,74 kN
Cestovní rychlost Mach 0,82 (473 kn; 876 km/h) typical, Mach 0,88 (507 kn; 940 km/h) MMo[7]
Dolet
(M0.82, 270 pax @ 205 lb každý)
3,500 námořních mil (6,482 km) 5,200 námořních mil (9,630 km) 5,100 námořních mil (9,445 km)
Vzlet
(MTOW, SL, ISA)
9 000 stop (2 700 m) 10 500 stop (3 200 m) 9 500 stop (2 900 m)
Dostup 42 000 ft (12 800 m)[7]

Dřívější uživatelé

  • Aerocancun (2)
  • AeroPeru (4)
  • AeroLyon (3)
  • Aeromexico (6)
  • Aerowings (1)
  • Africa One (1)
  • African Safari Airways (2)
  • Air Afrique (4)
  • Air Algérie (2)
  • Air Europe Italy (1)
  • Air Florida (5)
  • Air France (5)
  • Air Gulf Falcon (1)
  • Air Hawaii (2)
  • Air Liberté (5)
  • Air Mali (1)
  • Air Martinique (1)
  • Air New Zealand (8)
  • Air Outre Mer (3)
  • Air Panama (3)
  • Air Pacific (1)
  • Air Siam (1)
  • Air Tchad (2)
  • Air Zaire (2)
  • AirLib (12)
  • Airtours International Airways (5)
  • Alitalia (8)
  • Aloha Pacific (1)
  • American Airlines (66)
  • American Trans Air (2)
  • AOM French Airlines (15)
  • Ariana Afghan Airlines (1)
  • Astra Airlines (1)
  • AvCom Commercial Aviation (1)
  • Avensa (3)
  • Balair (1)
  • Birgenair (1)
  • Biman banglasdesh (2 – ještě v provozu)
  • Bogazici (2)
  • BrasMex Cargo (1)
  • British Airways (8)
  • British Caledonian (10)
  • British Caledonian Charter (2)
  • Cal-Air (3)
  • Caledonian Airways (8)
  • Cameroon Airlines (1)
  • Canadian Airlines (17)
  • Canadian Pacific Airlines (16)
  • Capitol Air (5)
  • Cargo Lion (1)
  • ChallengAir (3)
  • Condor (5)
  • Continental Airlines (49)
  • Continental Micronesia (6)
  • Corsair (2)
  • Delta Air Lines (15)
  • Dominicana (3)
  • Eastern Air Lines (3)
  • Ecuatoriana (1)
  • Electra Airlines (3)
  • Emery Worldwide (6)
  • European Airlift (2)
  • Excalibur Airways (1)
  • Express One International (3)
  • Finnair (5)
  • Garuda Indonesia (28)
  • Ghana Airways (7)
  • Harlequin Air (2)
  • Hawaiian Airlines (25)
  • Iberia (13)
  • International Red Cross (1)
  • JAT Jugoslovenski Aero Transport – Jat Airways (7)
  • JALways (3)
  • Japan Airlines (20)
  • Japan Air Charter (4)
  • Japan Air System (2)
  • Japan Asia Airways (8)
  • Jet Charter Service (2)
  • JMC Airlines (2)
  • Kenya Airways (1)
  • Key Airlines (1)
  • KLM Royal Dutch Airlines (11)
  • Korean Air (6)
  • Kras Air (2)
  • Kuwait Airways (1)
  • Laker Airways (11)
  • Laker Airways (USA) (4)
  • LAN Chile (5)
  • Leisure Air (5)
  • Lineas Aereas Paraguayas (3)
  • Linhas Aereas de Mocambique (1)
  • LOT – Polish Airlines (3)
  • Lufthansa (3)
  • Malaysia Airlines (25)
  • Mandala Airlines (1)
  • Martinair Holland (5)
  • Mexicana (7)
  • Minerve (3)
  • Monarch Airlines (1)
  • MyTravel Airways (4)
  • National Airlines (NA) (16)
  • Nigeria Airways (8)
  • Northwest Airlines (46)
  • Novair International Airways (3)
  • Okada Air (2)
  • Overseas National Airways (5)
  • Pacific East Air (1)
  • Pakistan International Airlines (5)
  • Pan American World Airways (16)
  • Philippine Airlines (6)
  • PLUNA (1)
  • Premiair (5)
  • Qantas (1)
  • Sabena (13)
  • Santa Barbara Airlines (2)
  • Saudi Arabian Airlines (3)
  • Scanair (7)
  • Scandinavian Airlines System (12)
  • Scibe Airlift Zaire (2)
  • Shabair (3)
  • Servicios de Transportes Aéreos Fueguinos (1)
  • Singapore Airlines (7)
  • Skyjet (6)
  • Skyjet Brasil (1)
  • Skyservice USA (2)
  • Sobelair (2)
  • Spantax (5)
  • Sudan Airways (1)
  • Sun Country Airlines (15)
  • Swissair (14)
  • TAESA (3)
  • Taino Airways (1)
  • TAROM (1)
  • Thai Airways International (9)
  • The Hawaii Express (2)
  • Transaero (3)
  • Transamerica (3)
  • Trans International Airlines (3)
  • Transmile Air Services (2)
  • TranStar Airlines (1)
  • Tunisair (3)
  • Turkish Airlines (4)
  • United Airlines (58)
  • UTA (7)
  • Varig (16)
  • VASP (7)
  • VIASA (10)
  • Virgin Express (1)
  • Wardair Canada (3)
  • Western Airlines (14)
  • Zambia Airways (2)

Nehody a incidenty

Odkazy

Reference

  1. a b DC-10 Family. Archivováno 13. 12. 2010 na Wayback Machine. Boeing Commercial Airplanes. Retrieved: January 4, 2011.
  2. Airliner price index. Flight International. August 10, 1972. Dostupné online. 
  3. „McDonnell Douglas DC-10/KC-10 Transport“. Archivováno 12. 3. 2006 na Wayback Machine. Boeing. Retrieved: February 28, 2006.
  4. * Rolf Berger – 1000 letadel (z německého originálu 1000 flugzeuge) ISBN 978-80-242-1832-8 (s. 74)
  5. BRADSHER, Keith. Troubled History of the DC-10 Includes Four Major Crashes. The New York Times. July 20, 1989. Dostupné online [cit. December 12, 2017]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. DC-10 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. McDonnell Douglas, May 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Type Certificate Data Sheet A22WE [online]. FAA, April 30, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b DC-10 [online]. Boeing, 2007. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj