Fernando Collor de Mello
| Fernando Collor de Mello | |
|---|---|
 Fernando Collor de Mello (2019)
| |
| 32. prezident Brazílie | |
|
Ve funkci: 15. března 1990 – 29. prosince 1992 (2. října 1992 – 29. prosince 1992 suspendován) | |
| Viceprezident | Itamar Franco |
| Předchůdce | José Sarney |
| Nástupce | Itamar Franco |
| Guvernér státu Alagoas | |
|
Ve funkci: 15. března 1987 – 14. května 1989 | |
| Předchůdce | José Tavares |
| Nástupce | Moacir de Andrade |
| Starosta Maceió | |
|
Ve funkci: 1. ledna 1979 – 1. ledna 1983 | |
| Předchůdce | Dílton Simões |
| Nástupce | Corinto Campelo |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Partido Trabalhista Cristão (PTC) Partido do Movimento Democrático Brasileiro Democratic Social Party Národní aliance obnovy Brazilian Labour Renewal Party Partido Trabalhista Brasileiro |
| Narození |
12. srpna 1949 (74 let) Rio de Janeiro |
| Choť | Rosane Collor (1984–2005) Caroline Serejo Medeiros Collor de Mello |
| Rodiče | Arnon Afonso de Farias Melo |
| Příbuzní |
Pedro Collor de Mello (sourozenec) Lindolfo Collor (dědeček) Lindolfo Leopoldo Collor (strýc) |
| Sídlo | Maceió a Brasília |
| Alma mater | Universidade de Brasília Colégio São Vicente de Paulo |
| Profese | politik a spisovatel |
| Náboženství | baptisté |
| Ocenění | řetěz Řádu Isabely Katolické (1991) Řád za vojenské zásluhy Order of Aeronautical Merit Řád Jižního kříže velkokříž Řádu věže a meče … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Fernando Collor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fernando Affonso Collor de Mello (* 2. srpna 1949) je brazilský politik. V letech 1990–1992 byl prezidentem Brazílie.
Byl prvním brazilským prezidentem zvoleným v přímé volbě od éry vojenské junty. Jeho mandát skončil za kontroverzních okolností, když brazilský Senát zahájil proces jeho odvolání (impeachment) kvůli podezření z korupce. Collor de Mello v prosinci 1992 rezignoval, aby vyšetřování ukončil. Senátní tribunál však zasedal dál a Collor de Mello byl shledán vinným. Bylo mu zakázáno zaujímat osm let veřejné funkce. U brazilského nejvyššího soudu byl však později shledán nevinným. Roku 2007 byl zvolen senátorem za oblast Alagoas, tuto funkci zastává dodnes.
Vyznamenání
-
velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – Argentina, 1990 -
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Ekvádor, 1990 -
velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 1990 -
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 1990 -
řetěz Řádu aztéckého orla – Mexiko, 1990 -
řetěz Řádu osvoboditele – Venezuela, 1990 -
řetěz Maltézského záslužného řádu – Suverénní řád Maltézských rytířů, 1990 -
velkokříž Řádu andského kondora – Bolívie, 1991 -
řetěz Řádu Boyacá – Kolumbie, 1991 -
čestný člen Řádu říšské koruny – Malajsie, 1991[1]
-
Řád přátelství a míru – Mosambik, 1991 -
řetěz Národního řádu za zásluhy – Paraguay, 1991 -
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1991 -
velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 2. července 1991[2]
-
Národní řád za zásluhy – Malta
Odkazy
Reference
- ↑ SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online Archivováno 23. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernando Collor de Mello na Wikimedia Commons
- Profil na stránkách brazilského Senátu
- Profil na stránkách Educacao
- Heslo v Encyklopedii Britannica
