Ferdinand Laurencin

Ferdinand Laurencin
Narození 15. října 1819
Kroměříž
Úmrtí 4. února 1890 (ve věku 70 let) nebo 30. října 1890 (ve věku 71 let)
Vídeň
Povolání hudební kritik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hrabě Ferdinand Petr Laurencin d'Armond (15. října 1819, Kroměříž - 4. února 1890, Vídeň), působící pod pseudonym Philokales, byl rakouský hudební spisovatel a hudební kritik původem z Moravy.

Život

Ferdinand Laurencin se narodil v Kroměříži jako syn vrchního správce olomouckého arcibiskupa arcivévody Rudolfa Jana. V roce 1832 odešel do Brna na studia střední školy a od roku 1836 univerzity. Při studiích docházel na hodiny hudby. Následně studoval filozofii v Praze, kde získal doktorát.

Hudební vzdělání absolvoval v letech 1837-1839 u Václava Jana Tomáška a poté v letech 1839-1841 u Karla Františka Pitsche. V této době se také setkal s Louisem Spohrem, Augustem Wilhelmem Ambrosem a pražským hudebním novinářem Antonem Müllerem, který ho přivedl k psaní recenzí.

Laurencin později odešel do Vídně, kde studoval práva a pracoval až do roku 1848 pro Allgemeine Wiener Musikzeitung, pro který pod pseudonymem „Philokales“ psal zprávy o představeních chrámové hudby. V letech 1847-1852 pracoval ve státních službách a poté se stal spisovatelem na volné noze.

Na rozdíl od Eduarda Hanslicka a jeho formální estetiky v návaznosti na Georga Wilhelma Friedricha Hegela a idealistickou estetiku popsal jako obsah hudby pocit, respektive „ideální obsah“.

Eduard Hanslick o něm ve svých pamětech píše: „Hrabě Ferdinand Laurencin byl originál zcela jiného druhu. Na rozdíl od bystrého a kritického Nottebohma byl nejryzejším hudebním nadšencem. Už nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl tak plně okouzlen a šťastně naplněn hudbou, který by tolik v hudbě pracoval, žil a umíral.“

Hrabě Ferdinand Petr Laurencin d'Armond zemřel ve Vídni 4. února roku 1890.

Spisy

  • Zur Geschichte der Kirchenmusik bei den Italienern und Deutschen, Leipzig: Matthes 1856 (digitalizováno)
  • Der dramatische Kirchenstyl. Sein Begriff, seine Stellung in der Gegenwart und Zukunft, nebst einem Rückblicke auf seine geschichtlich vorliegenden Gegensätze, in: Neue Zeitschrift für Musik, 1857, Nr. 25, S. 265f. und Nr. 26, S. 273–276
  • Das Paradies und die Peri. Dichtung aus „Lalla Rookh“ von Th. Moore. In Musik gesetzt von Robert Schumann. Erläutert und Frau Clara Schumann ehrfurchtsvollst gewidmet, Leipzig: Matthes 1859 (digitalizováno)
  • Dr. Eduard Hanslick’s Lehre vom Musikalisch-Schönen. Eine Abwehr, Leipzig: Matthes 1859 (digitalizováno)
  • Die Harmonik der Neuzeit, Leipzig, C. F. Kahnt 1861 (digitalizováno)

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Laurencin d’Armond, Ferdinand Peter Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 14. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1865, S. 222 f. (digitalizováno).
  • Constantin von Wurzbach: Philokales. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 22. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1870, S. 216 (digitalizováno).
  • Jean Schucht: Graf Dr. P. Laurencin †, in: Neue Zeitschrift für Musik, Band 86, Nr. 7 vom 12. Februar 1890, S. 77.
  • Regine Friedrich: Ferdinand Peter Graf Laurencin. Ein Beitrag zur Geschichte der Wiener Musikkritik, Diss. Graz 1966.
  • Alexander Rausch: Laurencin d’Armond, Ferdinand Peter Graf (Pseud. Philokales). In: Oesterreichisches Musiklexikon. Online-Ausgabe, Wien 2002 ff., ISBN 3-7001-3077-5; Druckausgabe: Band 3, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2004, ISBN 3-7001-3045-7.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Laurencin na německé Wikipedii.


Externí odkazy

Zdroj