Fanny Ardant
| Fanny Ardant | |
|---|---|
 Fanny Ardant na Festivalu v Cannes 2004
| |
| Narození |
22. března 1949 (74 let) Saumur,  Francie
|
| Alma mater | Institut politických studií v Aix-en-Provence Univerzita Paula Cézanna |
| Aktivní roky | 1976– |
| Choť | Dominique Leverd |
| Partner(ka) | François Truffaut (1981–1984) Fabio Conversi (od 1989) |
| Děti | Lumir, Joséphine, Baladine |
| Významné role | Evelyne / Někdo to rád holky Marianne Drumond / Tenkrát podruhé |
| César | |
1997 – Někdo to rád holky Nejlepší herečka ve vedlejší roli 2020 – Tenkrát podruhé | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fanny Ardant (* 22. března 1949 Saumur) je francouzská filmová herečka. Na filmovém plátně debutovala v roce 1976 dramatem Marie-poupée.
Za roli Evelyne ve filmu Někdo to rád holky obdržela roku 1997 Césara pro nejlepší herečku. Spolu se sedmi kolegyněmi pak získala Evropskou filmovou cenu pro nejlepší herečku za snímek 8 žen z roku 2001. Postavu Marianne ztvárnila v romantické komedii Tenkrát podruhé, která pro ni v roce 2020 znamenala zisk Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.
Životopis
Narodila se v departementu Maine-et-Loire ve městě Saumur. Její otec byl důstojníkem jízdní gardy monackého knížectví, část dětství vyrůstala v Maroku. Vystudovala politické vědy na univerzitě v Aix-en-Provence.
Má tři dcery, první dcera Lumir se narodila 4. dubna 1975 ze vztahu s Dominiquem Leverdem, který v roce 1976 zemřel. Do tříletého vztahu s režisérem Françoisem Truffautem, ukončeného jeho úmrtím, se 28. září 1983 narodila dcera Joséphine. V roce 1990 porodila třetí dceru Baladine, jejímž otcem se stal italský kameraman a producent Fabio Conversi.
Výběr filmografie
| Rok | Film | Role | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 1976 | Marie-poupée | ||
| 1979 | Psi | ||
| 1980 | Jedni a druzí | Véronique | |
| 1981 | Žena od vedle | Mathilde Bauchard | |
| 1982 | Život je román | Livia Ceraskier | |
| Konečně neděle! | Barbara Becker | ||
| 1983 | Swannova láska | vévodkyně de Guermantes | |
| Benvenuta | Benvenuta | ||
| 1984 | Láska až za hrob | Judith Martignac | |
| 1986 | Mélo | Christiane Levesque | |
| 1987 | Rodina | Adriana | |
| 1988 | Strach a láska | Velia | |
| 1989 | Austrálie | Jeanne Gauthier | |
| 1992 | Strach ze tmy | Miriam | |
| 1994 | Plukovník Chabert | vévodkyně Ferraudová | |
| Les cent et une nuits de Simon Cinéma | hvězda pracující v noci | ||
| 1995 | Za mraky | Patricia | |
| Sabrina | Irene | ||
| 1996 | Désiré | Odette | |
| Někdo to rád holky | Evelyne, zvaná Eva | César pro nejlepší herečku | |
| Nevinné krutosti | Madame de Blayac | ||
| 1998 | Královna Alžběta | Marie de Guise | |
| La cena | Flora | ||
| 1999 | Augustin, roi du Kung-fu | sama sebe | |
| Francouzův syn | Anne | ||
| 2000 | Libertin | Madame Therbouche | |
| 2001 | 8 žen | Pierrette | Evropská filmová cena pro nejlepší herečku |
| Nesmrtelná Callasová | Maria Callas | ||
| Žádné boží zprávy | Marina D'Angelo | ||
| 2003 | Žena mého muže | Catherine | |
| 2006 | Paříži, miluji tě | Fanny | |
| 2007 | Kde se cesty kříží | Judith Ralitzer | |
| Božský | žena francouzského velvyslance | ||
| 2008 | Hello Goodbye | Gisèle | |
| Ha-Sodot | Anouk | ||
| 2009 | Cendres et sang | také režisérka | |
| Tvář | producentka / královna Hérodias | ||
| 2011 | Interno Giorno | Maria Toricello | |
| Raspoutine | Alexandra Fjodorovna | televizní film | |
| 2013 | Les Beaux Jours | Caroline | |
| Velká nádhera | sama sebe | cameo | |
| Cadences obstinées | — | režisérka | |
| 2014 | Casanova Variations | Lucrecia | |
| 2015 | Chic! | Alicia Ricosi | |
| 2017 | Lola Pater | Lola | |
| 2018 | Ondes de choc – Journal de ma tête | ||
| 2019 | Tenkrát podruhé | Marianne Drumond | César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanny Ardant na Wikimedia Commons
- Osoba Fanny Ardantová ve Wikicitátech
- Fanny Ardant v Česko-Slovenské filmové databázi
- Fanny Ardant v Internet Movie Database (anglicky)
