Tenkrát podruhé

Tenkrát podruhé
	logo filmu
Základní informace
Původní název	La Belle Époque
Země původu	Francie
Jazyk	francouzština
Délka	110 min
Žánr	komediální drama
Scénář	Nicolas Bedos
Režie	Nicolas Bedos
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Daniel Auteuil; Guillaume Canet; Doria Tillier; Fanny Ardant; Pierre Arditi; … více na Wikidatech
Produkce	François Kraus; Denis Pineau-Valencienne
Hudba	Nicolas Bedos; Anne-Sophie Versnaeyen
Kamera	Nicolas Bolduc
Kostýmy	Emmanuelle Youchnovski
Střih	Anny Danché; Florent Vassault
Zvuk	Rémi Daru; Séverin Favriau; Jean-Paul Hurier
Architekt	Stéphane Rozenbaum
Výroba a distribuce
Premiéra	6. listopadu 2019
Česká premiéra	2. ledna 2020
Produkční společnosti	Les Films du kiosque; Orange studio; Pathé Films; France 2 Cinéma
Distribuce	Pathé Distribution; Orange studio
Česká distribuce	Aerofilms
Rozpočet	10 000 000 eur
Přístupnost	od 15 let
	Tenkrát podruhé na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tenkrát podruhé (ve francouzském originále La Belle Époque) je francouzské komediální drama z roku 2019 režiséra a scenáristy Nicolase Bedose. Film vypráví o šedesátníkovi, který se chce vrátit v čase o čtyřicet let, aby se mohl znovu poprvé setkat s láskou svého života. Návrat v čase je možný díky nové startupové společnosti, která svým klientům umožňuje rekonstrukci historických událostí podle jejich přání.

V hlavních rolích se objevili Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès a Michaël Cohen. Film ve Francii v kinech vidělo přes 1 200 000 diváků a i u filmových kritiků se setkal s úspěchem. V roce 2019 byl uveden mimo soutěž na Filmovém festivalu v Cannes. Ve stejném roce získal 11 nominací na filmovou cenu César a nakonec proměnil tři: za nejlepší původní scénář (Nicolas Bedos), nejlepší herečku ve vedlejší roli (Fanny Ardant) a nejlepší dekorace (Stéphane Rozenbaum).

Premiéra filmu v českých kinech proběhla dne 2. ledna 2020^[1].

Obsah filmu

Z talentovaného kreslíře Victora se v průběhu let stal zapšklý šedesátník. Jeho manželství s Marianne je na pokraji krachu, manželku zajímají víc technické vymoženosti než on. Syn Maxime mu chce zvednout náladu a zaplatí mu zážitek u společnosti Cestovatelé v čase, kterou vede jeho kamarád Antoine. Společnost svým klientům nabízí jedinečný zážitek: díky mnoha najatým hercům a nejmodernějšímu filmařskému vybavení může vytvořit rekonstrukci jakékoliv historické události. Někteří klienti tak například stráví večer s Williamem Faulknerem, Adolfem Hitlerem nebo aristokraty ze 17. století.

Victor zpočátku odmítá synovu nabídku přijmout, ovšem svůj názor změní, když ho Marianne vyhodí z bytu. Rozhodne se vybrat si nejšťastnější týden ve svém životě, kdy se s Marianne poprvé setkal. Firma mu umožní znovu zrekonstruovat onen 16. květen 1974, kdy v lyonské kavárně La Belle Époque poprvé viděl svou budoucí manželku. Marianne v tomto „interaktivním divadelním představení“ ztvárňuje herečka Margot, žijící v komplikovaném vztahu s Antoinem, který na herce neustále dohlíží a nestrpí od nich žádnou improvizaci. Victor se hře začne postupně poddávat.

Obsazení

Daniel Auteuil	Victor
Guillaume Canet	Antoine, vedoucí společnosti Cestovatelé v čase
Doria Tillier	Margot, herečka
Fanny Ardant	Marianne, Victorova manželka
Pierre Arditi	Pierre
Denis Podalydès	François
Michaël Cohen	Maxime, syn Victora a Marianne
Jeanne Arènes	Amélie
Bertrand Poncet	Adrien
Lizzie Brocheré	Gisèle
Thomas Scimeca	Freddy
Loïc Lacoua	Ludo
Bruno Raffaelli	Maurice
Christiane Millet	Sylvie / Josiane
Tobias Licht	německý generál
Frédéric Sandeau	Jean-Claude
François Vincentelli	Lionel
Urbain Cancelier	Villemain
Claude Aufaure	Pierrův otec
Élisabeth Vitali	baronka
Éric Frey	Napoleon III.
Pierre Forest	recepční v hotelu
Emmanuel Ménard	muž oblečený jako Adolf Hitler
Fabien Cahen	kytarista

Recenze

Film získal od českých kritiků průměrná až nadprůměrná hodnocení:

Pavel Bárta, Totalfilm.cz, 31. prosince 2019, ^[2]
Anja Verem, Cervenykoberec.cz, 1. ledna 2020, ^[3]
Jan Varga, Filmspot.cz, 1. ledna 2020, ^[4]
Mirka Spáčilová, iDNES.cz, 3. ledna 2020, ^[5]
Kristina Roháčková, iROZHLAS.cz, 9. ledna 2020, ^[6]
Iva Přivřelová, e15.cz, 9. ledna 2020, ^[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Belle Époque (film) na francouzské Wikipedii.

↑ MÍŠKOVÁ, Věra. Komedie Tenkrát podruhé vás vrátí, kam chcete. iDNES.cz [online]. 2020-01-02 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
↑ BÁRTA, Pavel. RECENZE: Tenkrát podruhé – reprodukce mladistvé lásky s legendami francouzského filmu. iDNES.cz [online]. 2019-12-31 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
↑ VEREM, Anja. Recenze: Tenkrát podruhé je dojemná romantika, kterou budete chtít zažít. Cervenykoberec.cz [online]. 2020-01-01 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
↑ VARGA, Jan. Tenkrát podruhé (La Belle Époque) – Recenze – 60%. Filmspot.cz [online]. 2020-01-01 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Romance Tenkrát podruhé šíří nostalgický smích beze studu. iDNES.cz [online]. 2020-01-03 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
↑ ROHÁČKOVÁ, Kristina. Francouzský snímek Tenkrát podruhé skrývá nápaditou romantickou komedii pro cyniky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-09 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
↑ PŘIVŘELOVÁ, Iva. Recenze: Tenkrát podruhé je stará dobrá romance. e15.cz [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.