F7C Seahawk

F7C Seahawk
Curtiss XF7C-1 v červnu 1929
Curtiss XF7C-1 v červnu 1929
Určení stíhací letoun
Výrobce Curtiss Aeroplane and Motor Company
První let 28. února 1927
Vyřazeno 1933
Charakter vyřazen ze služby
Uživatel United States Marine Corps
United States Navy
Vyrobeno kusů 17
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Curtiss F7C Seahawk byl palubní stíhací dvouplošník užívaný koncem 20. a počátkem 30. let 20. století námořnictvem a námořní pěchotou Spojených států amerických.

Vznik a vývoj

Curtissův Model 43 byl prvním letounem firmy navrženým od samého počátku pro Námořnictvo Spojených států amerických, nikoliv modifikací typu původně vzniklého pro armádu. Ačkoliv šlo o následníka typové řady započaté Curtissem P-1 Hawk, na rozdíl od ní jeho křídla měla konstantní hloubku namísto zužující se, a horní křídlo bylo mírně šípovité. Pohonnou jednotku představoval hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1340-B Wasp o výkonu 450 hp (336 kW). Drak byl smíšené konstrukce, se smrkovými křídly a trupem z kombinace hliníkových a ocelových trubek, potažený plátnem. Typ disponoval dostatečnou pevností aby mohl být použit nejen jako stíhač, ale i jako střemhlavý bombardér.

Operační historie

Prototyp XF7C-1 poprvé vzlétl 28. února 1927. Po úpravách podle požadavků námořnictva, zahrnujících například šípovitost horního křídla, následovala sériová výroba 17 kusů F7C-1 Seahawk, které vstoupily do služby u perutě USMC VF-5M. V roce 1930 u peruti VF-9M vznikl akrobatický tým The Red Devils („Rudí ďáblové“), užívající F7C s červeně zbarvenými příděmi.[1][2]

F7C setrval ve službě do roku 1933.

Varianty

Curtiss F7C-1
XF7C-1
Jeden prototyp.
F7C-1 Seahawk
Hlavní výrobní varianta, vzniklo 17 kusů.
XF7C-2
Jeden F7C-1 modifikovaný pro účely zkoušek, s motorem Wright R-1820-1 a rozměrnými vztlakovými klapkami po celé délce odtokové hrany křídla.
XF7C-3
Ukázkový exemplář nabízený v Číně vyzbrojený čtyřmi kulomety Browning ráže 7, 62 mm, s mezikřídelními vzpěrami ve tvaru „I“ a křidélky na horním i dolním křídle, na rozdíl od sériových, které je měly pouze na horním. Typ byl opuštěn v prospěch Modelu 64, F11C Goshawk.

Uživatelé

Specifikace

XF7C-1 bez krytu motoru, zkoušený jako plovákový.

Data platí pro F7C-1.

Technické údaje

  • Osádka: 1
  • Délka: 6,88 m (22,6 stop)
  • Rozpětí křídel: 2,96 m (9,71 stop)
  • Výška: 4,87 m (16 stop)
  • Nosná plocha: 25,55 m² (275 čtverečních stop)
  • Hmotnost prázdného stroje: 931 kg (2 053 lb)
  • Maximální vzletová hmotnost: 1 262 kg (2 782 lb)
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1340-B Wasp
  • Výkon pohonné jednotky: 455 hp (336 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 249 km/h (134,7 uzlů, 155 mph)
  • Cestovní rychlost: 241 km/h (130,3 uzlů, 150 mph)
  • Praktický dostup: 6 735 m (22 100 stop)
  • Stoupavost: 9,45 m/s (1 860 stop za minutu)

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curtiss F7C Seahawk na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Skyways, červenec 2001, s. 60.
  2. ↑ Barrow 1981, s. 49.

Literatura

  • BARROW, Jess C. WWII Marine Fighting Squadron Nine (VF-9M). Blue Ridge Summit, Pennsylvania: Tab Books Inc., 1981. (Modern Aviation Series). Dostupné online. ISBN 978-0-8306-2289-4. (anglicky) 
  • BOWERS, Peter M., 1979. Curtiss Aircraft, 1907-1947. London: Putnam & Company Ltd.. 637 s. ISBN 0-370-10029-8. Kapitola Model 43—F7C-1 Seahawk, s. 198–200. (anglicky) 
  • EDEN, Paul; SOPH, Moeng. The Complete Encyclopedia of World Aircraft. London: Amber Books Ltd., 2002. Dostupné online. ISBN 0-7607-3432-1. (anglicky) 
  • JOHNSON, E. R., 2011. United States Naval Aviation, 1919-1941. 1. vyd. Jefferson, NC: McFarland & Company. 338 s. ISBN 978-0-7864-4550-9. Kapitola Curtiss F7C–1927, s. 71–72. (anglicky) 
  • JONES, Lloyd S. U.S. Naval Fighters. Fallbrook, California: Aero Publishers, 1977. Dostupné online. ISBN 0-8168-9254-7. S. 50-52. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj