Evropský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov je člen Evropské komise. Současným komisařem je Virginijus Sinkevičius, který původně působil pouze jako komisař EU pro životní prostředí.

Životní prostředí

Příklad energetického štítku Evropské unie

Evropská unie učinila řadu environmentálních kroků, částečně v souvislosti se změnou klimatu. Nejvýznamnějším je podepsání Kjótského protokolu v roce 1998, v roce 2005 zřídila systém obchodování s emisemi a v současné době souhlasí s jednostranným snížením emisí do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s údaji z 90. let 20. století.

Mezi další politiky patří Natura 2000, rozsáhlá a úspěšná síť lokalit na ochranu přírody, směrnice o registraci, hodnocení a autorizaci chemikálií (REACH) vyžadující testování bezpečnosti široce používaných chemikálií a rámcová směrnice o vodách zajišťující, aby kvalita vody dosahovala vyšších standardů.

Rybolov

Portfolio zahrnuje i společnou rybolovnou politiku, která je do značné míry v kompetenci Evropské unie, nikoli jejích členů. Unie má 66 000 km pobřeží[1] a největší výlučnou ekonomickou zónu na světě o rozloze 25 milionů km2.[2] Účastní se také zasedání Rady pro zemědělství a rybolov (Agrifish) při složení Rady Evropské unie.

Bývalí komisaři

Karmenu Vella

V letech 2014–2019 byl komisařem Karmenu Vella z Malty. Ve svém slyšení před Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro rybolov[3] a ve svém úvodním prohlášení k Evropskému parlamentu Vella uvedl jako své priority Zelený růst, ochranu přírodního kapitálu, a ochranu občanů Unie před tlaky a zdravotními riziky souvisejícími s životním prostředím.

Stavros Dimas

Během svého slyšení v Evropském parlamentu Stavros Dimas oznámil čtyři hlavní priority svého funkčního období: globální oteplování, biodiverzitu, veřejné zdraví a udržitelnost; zdůraznil význam Kjótského protokolu, projektu Natura 2000, směrnice REACH a potřeby lépe prosazovat stávající právní předpisy EU v oblasti životního prostředí.

Na jednáních OSN o klimatických změnách v Buenos Aires v prosinci 2004 se pokusil vyjednat povinné snížení emisí, které by následovalo po vypršení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. To se setkalo s odporem USA, jehož zástupci o tom odmítli diskutovat.

Dimas dohlížel na zavedení systému EU pro obchodování s emisemi, který vstoupil v platnost 1. ledna 2005, přestože plány na snížení emisí v Polsku, Itálii, České republice a Řecku nebyly schváleny včas. Usiloval také o to, aby se do režimu obchodování s emisemi zahrnuly také letecké společnosti.

Carlo Ripa di Meana

Carlo Ripa di Meana byl jmenován komisařem pro životní prostředí v roce 1990, což kolidovalo se zvýšeným zájmem veřejnosti o životní prostředí. Jeho jmenování se uskutečnilo ve stejnou dobu jako jmenování nového generálního ředitelství Brinkhorsta. Podle Schön-Quinlivana tehdejší předseda komise Jacques Delors nedocenil jeho politický styl a jejich vztahy byl napjaté. Ripa di Meana byl nakonec nahrazen Karlem Van Miertem.

Joe Borg

Komisař Borg byl Evropským parlamentem schválen v roce 2004 a působil až do roku 2010. Jeho dvě hlavní priority byly „uvedení Evropské unie na cestu k evropské námořní politice“ a „zajištění ekologické, hospodářské a sociální udržitelnosti evropského odvětví rybolovu a akvakultury“.[4] Dne 10. října 2007 Evropská komise představila svou vizi integrované námořní politiky s podrobným akčním plánem. Komise se v květnu 2007 ocitla pod palbou za to, že nepotrestala francouzské rybáře za nadměrný lov ohroženého tuňáka obecného, i když podpořila sankce irských rybářů za nadměrný lov makrel.[5]

Seznam komisařů

Životní prostředí

# Jméno Země Období Komise
1 Carlo Ripa di Meana ItálieItálie Itálie 1990–1992 Delorsova komise
2 Karel Van Miert BelgieBelgie Belgie 1992–1993 Delorsova komise
3 Ioannis Paleokrassas ŘeckoŘecko Řecko 1993–1995 Delorsova komise
4 Ritt Bjerregaardová DánskoDánsko Dánsko 1995–1999 Santerova komise
5 Margot Wallströmová ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1999–2004 Prodiho komise
6 Stavros Dimas ŘeckoŘecko Řecko 2004–2010 Barrosova komise I
7 Janez Potočnik SlovinskoSlovinsko Slovinsko 2010–2014 Barrosova komise II

Zemědělství, rozvoj venkova a rybolov

# Jméno Země Období Komise
1 Franz Fischler RakouskoRakousko Rakousko 1999–2004 Prodiho komise
2 Sandra Kalniete LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 2004 Prodiho komise

Námořní záležitosti a rybolov

(nebo Rybolov a námořní záležitosti)

# Jméno Země Období Komise
3 Joe Borg MaltaMalta Malta 2004–2010 Barrosova komise I
4 Maria Damanakiová ŘeckoŘecko Řecko 2010–2014 Barrosova komise II

Životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov

# Jméno Země Období Komise
5 Karmenu Vella MaltaMalta Malta 2014–2019 Junckerova komise
6 Virginijus Sinkevičius LitvaLitva Litva od roku 2019 Komise von der Leyenové

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Commissioner for the Environment na anglické Wikipedii.

  1. ↑ European Union. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ EUROPA - Glossary - Outermost regions. europa.eu [online]. 2010-09-09 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ Top témata. Volby 2014 | Evropský parlament [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Commissioner Joe Borg - Priorities. ec.europa.eu [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Fishermen citicise EU over-fishing decison. www.rte.ie. 2007-05-02. Dostupné online [cit. 2024-02-10]. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj