Tuňák obecný

Jak číst taxoboxTuňák obecný
alternativní popis obrázku chybí
Tuňák obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád ostnoploutví (Perciformes)
Čeleď makrelovití (Scombridae)
Rod Tuňák (Thunnus)
Binomické jméno
Thunnus thynnus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuňák obecný (Thunnus thynnus), také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi makrelovitých rozšířená v Atlantském oceánu, Středozemním a Černém moři a chovaná také v chovech poblíž Japonska. Dosahuje běžně délky 2–2,5 metrů při váze mezi 225 a 250 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách.

Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy (tzv. regionální endotermie), teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až o 21 °C vyšší než teplota okolní vody.[2]

Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb. Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo suši. Právě v Japonsku končí 80 % vylovené populace tichomořského tuňáka obecného.[3] Masově je konzumován také v Evropě a Spojených státech.

Obrovský tuňák ulovený na rybářských závodech v roce 1971

Ohrožení tuňáka

Množství ulovených tuňáků se za poslední dekádu zdvojnásobilo, což učinilo z většiny zástupců rodu Tuňák ohrožené druhy.[4] V oblasti Středozemního moře se v důsledku intenzivního lovu ocitl na pokraji vyhubení. V listopadu 2009 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) snížila celosvětové kvóty pro lov tuňáka cca o 40 % na 13,5 tisíce tun ročně. V březnu 2010 se však signatářské země CITES nedokázaly dohodnout na ochraně tuňáka. Lobby proti restrikcím je vedena především Japonskem a Libyí.[5] Libyjský lidový sněm však během období plukovníka Kaddáfího odhlasoval, že tuňáci se v zálivu Velká Syrta a na pobřeží Tripolska budou lovit pouze omezeně, takže jich tam byl dostatek. To se změnilo během války v Libyi, kdy nebylo možné hlídat pobřeží, takže rybáři například z Francie tam jezdili dělat masivní výlovy. Existují o tom záznamy z navigačních přístrojů. Populaci Tuňáka ohrožují mj. některé země EU (Itálie, Francie), které již první rok po dohodě o omezení lovu překročily stanovené kvóty.[6] Bezútěšná situace vede některé ekologické organizace k protizákonným akcím namířeným na velkoproducenty pokrmů z tuňáka – naposledy se jejich terčem stala italská a libyjská flotila poblíž severoafrického pobřeží.[7]

Vedle ohrožení ve Středozemním moři prohlásil Mezinárodní svaz ochrany přírody tuňáka obecného ohroženým ve východním Atlantiku a kriticky ohroženým v Atlantiku západním. Průmyslový lov pomocí vakových sítí a longliningu vede kromě devastace populace tuňáka také k vedlejším škodám, protože decimuje ohrožené mořské želvy, ptáky a savce. Také umělý odchov přibližuje druh vyhubení, protože je k němu potřeba odchytit mladé jedince ve volné přírodě, kde pak nedochází k přirozené reprodukci. Navíc k vykrmení jednoho kilogramu tuňáka je zapotřebí dvaceti kilogramů jiných divoce žijících ryb.[8]

Ekologicky šetrným lovem tuňáka je chycení na prut s vlascem nebo pomocí vláčení nástrah (trolling) a to nejlépe tuňáka pruhovaného, který není tolik ohrožen. V Británii se některé obchodní řetězce dostaly pod tlak konzumentů, aby řádně lovené tuňáky označily na obalu výrobku. Ani tyto ekologické aktivity však dosud nebyly zcela úspěšné.[9]

Ochrana tuňáka

V červnu 2010 přijala Evropská komise zákaz lov tuňáků ve východním Atlantiku a Středozemním moři na jednu sezónu.[10] Tímto způsobem reguloval, tedy před občanskou válkou v Libyi, i libyjský lidový sněm.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. http://jeb.biologists.org/cgi/reprint/200/20/2617
  3. ADAM, David; CORRESPONDENT, environment. Bluefin tuna fails to make UN's list of protected fish. The Guardian. 2010-03-18. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. http://www.fishonline.org/search/simple/?fish_id=111&q=tuna&search=Search
  5. MCCURRY, Justin. How Japanese sushi offensive sank move to protect sharks and bluefin tuna. The Guardian. 2010-03-26. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. TOMAN, Karel. Tuňák vyhyne. Jeho maso je příliš drahé, aby přežil [online]. aktuaně.cz [cit. 2010-08-04]. Dostupné online. 
  7. VIDAL, John; EDITOR, environment. Sea Shepherd activists free hundreds of threatened bluefin tuna off Libya. The Guardian. 2010-06-18. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. Archivovaná kopie. www.greenpeace.org [online]. [cit. 2010-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26. 
  9. SMITHERS, Rebecca; CORRESPONDENT, consumer affairs. Britons want to buy sustainable fish but labels leave us baffled. The Guardian. 2010-05-24. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. KLEKNER, Radim. Tuňák je v ohrožení, nelovme jej, velí Brusel [online]. aktuaně.cz [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj