Evelyn Lelandová

Evelyn Frances Lelandová
Rodné jméno Evelyn Frances Leland
Narození 1867
Úmrtí 1931
Pobyt USA
Národnost americká
Pracoviště Observatoř Harvardovy univerzity (1889–1925)
Obor Astronomie
Známá díky Harvardská počtářka, výpočty hvězdných spekter, expertka na proměnné hvězdy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evelyn Lelandová (Evelyn Frances Leland, 1867–1931) byla americká astronomka a dlouholetá členka skupiny Harvardských počtářek. Pracovala na Observatoři Harvardovy univerzity 36 let v letech 1889–1925.[1] Prováděla analýzu fotografických desek pořízených v Cambridgi (Massachusetts) a v Arequipě v Peru, podílela se na výpočtech hvězdných spekter a objevování proměnných hvězd.[2]

Kariéra v Observatoři Harvardovy univerzity

O osobním životě Evelyn Lelandové není prakticky nic známo. Její profesní dráha je spojena s její prací na Harvardské observatoři, kde pracovala v letech 1889–1925, tedy postupně pod vedením tří ředitelů observatoře: Edwarda Pickeringa (do roku 1919), Solona Irvinga Baileyho ( 1919–1921) a Harlowa Shapleyho (1921–1925). Za svého působení na observatoři byla jednou z reprezentativních představitelek Harvardských počtářek - Pickeringovy skupiny asistentek.[3]

Harvardské počtářky v roce 1891. Evelyn Lelandová je na snímku žena sedící uprostřed s lupou v ruce.

Pickering, kladl důraz spíše na shromažďování dat než na teoretický výzkum. Věřil že teorie, které nejsou podloženy daty, jsou bezcenné a že pozorovatelé s vlastními teoriemi jsou spíše zaujatí, což vede k nepřesným údajům. Proto se na Harvardské observatoři naskytla příležitost pro ženu, jako byla Lelandová, s talentem pro trpělivé a zručné katalogizování. Pickeringovy myšlenky byly svérázné, ale v tehdejší vědecké komunitě běžné. V astronomii kolem roku 1900 se pracovní místa určovala podle pohlaví. Zatímco práce mužů spočívala v pozorování dalekohledem, interpretaci dat a publikování výsledků, práce žen spočívala v měření a klasifikaci dat shromážděných muži. Od žen se vyžadovala vytrvalost a bystrost, nikoliv originalita nebo vědecké myšlení.[4][5]

Výzkum hvězdných spekter na observatoři vyžadoval pečlivou analýzu mnoha křehkých skleněných desek. Ačkoli Lelandová nevytvořila nějakou astrofyzikální teorii, byla schopná pozorovatelka. Spolu s ostatními kolegyněmi prováděla poměrně vyčerpávající a špatně placený výpočet hvězdných spekter, které byly pořizovány na fotografických deskách přímo v Cambridgi nebo dováženy z Arequipy.[3] Lelandová vydělávala 546 dolarů ročně, zatímco průměrný plat mužů v té době činil asi 800 dolarů. Ve zprávě z roku 1898 Pickering uvedl, že Harvardské počtářky mohou vykonávat stejnou práci jako lépe placení muži astronomové, a že rozdíl v jejich platech mu umožňuje zaměstnat třikrát až čtyřikrát více žen.[6]

Harvardské počtářky v roce 1913. Zadní řada (zleva): Margaret Harwood (zcela vlevo), Mollie O'Reilly, Edward C. Pickering, Edith Gill, Annie Jump Cannon, Evelyn Leland (za Cannonovou), Florence Cushman, Marion Whyte (za Cushmanovou), Grace Brooks. Přední řada: Arville Walker, unknown (možná Johanna Mackie), Alta Carpenter, Mabel Gill, Ida Woods. Obrázek s laskavým svolením Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Spolu s dalšími ženskými „počítači“ Lelandová podrobně měřila a počítala hvězdná spektra, přičemž při tomto zkoumání objevila nové proměnné hvězdy a další objekty se zvláštními spektry. Lelandová pomáhala především Williamině Flemingové s měřením jasnosti a period desítek tisíc proměnných hvězd ve hvězdokupách a hvězdných seskupeních, jako např. Omega Centauri, Alfa Centauri, M5 a Epsilon Aurigae. V roce 1903 spolu se Flemingovou zkoumaly novou možnou novu v Blížencích, kterou objevil anglický astronom Herbert Hall Turner (1861–1930).[2][7] Počínaje rokem 1906 se Lelandová spojila s Annie Jump Cannonovou a Henriettou Swan Leavittovou, aby využily sbírky harvardských desek[8] k systematickému hledání proměnných hvězd na celé obloze. Každé ze tří žen byla přidělena jedna třetina oblohy a použily vyhledávací metodu vyvinutou Leavittovou, která zahrnovala vizuální porovnání pěti časosběrných snímků každé oblasti oblohy. Touto metodou Lelandová objevila osm nových proměnných hvězd.[1][9] Lelandová také prováděla měření jasnosti a poloh různých astronomických těles, jako jsou např. hvězdy Nova Sagittarii (V1059 Sagittarii) a μ Serpentis, planetka Eros a Saturnův měsíc Phoebe.[2]

Protože Lelandová strávila velkou část své kariéry prací s deskami, které pořídil Solon Bailey na observatoři v Arequipě v Peru, získala obzvláště dobrou znalost jižní oblohy.[2] Lelandová spolu s Baileyem spolupracovala na pozorování kulových hvězdokup v Mléčné dráze a zjistila, že proměnné hvězdy jsou velmi silně spojeny s kulovými hvězdokupami. Vyznačují se proměnnou periodou několika hodin a představují nový typ proměnných hvězd, odlišný od cefeid typu I, které ve stejném období objevila Henrietta Leavittová. Tyto proměnné hvězdy objevené Lelandovou a Baileyem byly pojmenovány jako proměnné kulových hvězdokup, označované jako proměnné typu RR Lyrae. Lelandová a Bailey měli dobré pracovní vztahy a vzájemně se ovlivňovali. Bailey ve svých článcích zřídkakdy uváděl jména svých asistentů, ale v roce 1919 v publikaci o proměnných ve hvězdokupě M15 byla zmíněna jeho spolupráce s Lelandovou a Idou E. Woodsovou.[5]

V rámci projektu PHaEDRA, organizovaném Observatoří Harvardské university, je umožněn online přístup k pracovním sešitům[10] Evelyn Lelandové a k seznamu jejích publikací[11].

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BAILEY, SOLON I. Harvard Observatory Monographs, No 4, The History and Work of Harvard Observatory 1839 to 1927. [s.l.]: McGraw-Hill Book Co., 1931. Bibcode 1931HarMo...4....1B. S. 274–276. 
  2. ↑ a b c d Evelyn Leland. library.cfa.harvard.edu [online]. Harvard University, Wolbach Library [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b OGILVIE, M. B. Women in Science : Antiquity Through the Nineteenth Century : A Biographical Dictionary With Annotated Bibliography. [s.l.]: MITPress, 1986. Dostupné online. ISBN 9780262650380. S. 183. 
  4. ↑ KASS-SIMON, G. ; FARNES, PATRICIA; NASH, DEBORAH. Women of science: righting the record. [s.l.]: Indiana University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-25320813-2. (anglicky) 
  5. ↑ a b SMITH, HORACE A. Bailey, Shapley, and Variable Stars in Globular Clusters. S. 185–201. Journal for the History of Astronomy [online]. 2000. Čís. 31(3), s. 185–201. Dostupné online. ISSN 0021-8286. doi:10.1177/002182860003100301. Bibcode 2000JHA....31..185S. S2CID 115600631. 
  6. ↑ ARMSTRONG, MARBEL. Women Astronomers : Reaching for the Stars. [s.l.]: Stone Pine Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-97289295-7. S. 46. (anglicky) 
  7. ↑ HALEY, PAUL A. Williamina Fleming and the Harvard College Observatory. S. 2-32. Journal for the History of Astronomy [online]. Society for the History of Astronomy, 2017 [cit. 2025-03-31]. Čís. 11, s. 2-32. Dostupné online. ISSN 1740–3677. 
  8. ↑ CENTER FOR ASTROPHYSICS, HARVARD & SMITHSONIAN. The Harvard Plate Stacks. starglass.cfa.harvard.edu [online]. [cit. 2025-03-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ SOBEL, DAVA. The Glass Universe. [s.l.]: HarperCollins Publishers, 2016. Dostupné online. ISBN 9780007548194. (anglicky) 
  10. ↑ Evelyn F. Leland Notebooks, 1893-1921. hollisarchives.lib.harvard.edu [online]. Harvard Library [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PHaEDRA Finding List. platestacks.cfa.harvard.edu [online]. Harvard Plate Stacks, Harvard University [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj