Eva Formanová

Eva Formanová
Rodné jméno Eva Olga Anna Cecilie Marie Syslová
Narození 31. července 1910
Jihlava
Úmrtí 6. prosince 1980 (ve věku 70 let)
Praha
Povolání překladatelka, spisovatelka
Národnost moravská
Témata publicistika a rozhlasový pořad
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Formanová rozená Syslová (31. července 1910 Jihlava[1] – 6. prosince 1980 Praha) byla moravská překladatelka, spisovatelka a dramatička.

Životopis

Narodila se v rodině bankovního úředníka Živnostenské Banky Karla Sysla v Jihlavě a Marie rozené Jeřábková. R. 1930 se provdala za JUDr. Pavla Formana (1899–1952).

Studovala v Praze na reálném gymnáziu, v kvartě přestoupila na herecký obor Státní konzervatoře. Roku 1926 se stala elévkou činohry Městského divadla v Plzni. V letech 1928–1930 studovala v jazykových kurzech francouzštinu a angličtinu a externě filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od třicátých let pracovala pro periodika: ELK, Literární noviny, Čteme, Lumír, Rozhledy, Řád, Venkov.[2]

Od r. 1939 byla překladatelkou Divadla na Vinohradech. Za války překládala dramata a prózu z němčiny, po válce z angličtiny a francouzštiny. V letech 1948–1952 žila rodina nuceně v Karlových Varech. Po manželově smrti se vrátila do Prahy jako externí spolupracovnice literární redakce Československého rozhlasu a od roku 1955 jako překladatelka z povolání.[2]

Dílo

Próza

  • Malá radost Antonína Třebenky: novela – in: Lumír, 1939[2]
  • Poražený: novela – Praha: Václav Petr, 1939

Drama

Překlady

  • Mořská panna – Gerhart Hauptmann; úvod napsal František Götz. Praha: Máj, 1938
  • Štěstí z údolí: román – Paul Ernst; z němčiny. Praha: Leopold Mazáč, 1941
  • Vdaná žena: hra o 3 dějstvích – Johann von Bókay. Brno: České lidové divadlo, 1943
  • Za ranního kuropění: komedie o třech dějstvích – August Hinrichs. Brno: ČLD, 1943
  • Tulák Harry – August van Cauwelaert; z němčiny; obálka a kresba Vojtěch Tittelbach. Praha: Novina, 1944
  • A nyní sbohem – James Hilton. Praha: Rudolf Kmoch, 1947
  • Nesmrtelné stránky z Voltaira jak je vybral a vysvětlil André Maurois – přeložil Jiří Pistorius a Eva Formanová. Praha: František Borový, 1948
  • Rozhovory o umění – Aristide Maillol. Praha: SNKLHU, 1965
  • Le Corbusier: sociolog urbanismu – Sophie Daria; z francouzštiny. Praha: Odeon, 1967
  • Umění pravěku a starověku: encyklopedie – z francouzštiny; Eva Formanová, Hana Stašková. Praha: odeon, 1967
  • Gaugin – Ronald Alley; z angličtiny. Praha: Odeon, 1968
  • Zlý sen – Georges Bernanos; graficky upravil Jan Wild. Praha: Mladá fronta, 1970
  • Dopisy – Gustave Flaubert. Praha: MF, 1971
  • Muška – Georges Bernanos. Praha: Vyšehrad, 1972
  • Encyklopedie umění nové doby. Laroussovy encyklopedie Umění a lidstvo – z angličtiny; Eva Formanová, Jarmila Jelínková, Hana Knížková, Hana Stašková. Praha: Odeon, 1974
  • Markýza z O ...: novely – Heinrich von Kleis; překlad Eva Formanová, Vratislav Slezák a Jaroslava Vobrubová-Koutecká; doslov napsal Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1977
  • Beránek – François Mauriac. Praha: Vyšehrad, 1978
  • Galigai – François Mauriac. Praha: Vyšehrad, 1981

Další autoři, které překládala: Hermann Bahr, Richard Billinger, Jean Anouilh, Théophile Gautier.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e FORMANOVÁ Eva 31.7.1910-6.12.1980 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Eva Formanová: (1910–1980) : soupis osobního fondu – zpracovala Jarmila Schreiberová. Praha: Památník národního písemnictví, 1995

Externí odkazy

Zdroj