Etmopteridae

Jak číst taxoboxEtmopteridae
alternativní popis obrázku chybí
Světloun trnitý
(Etmopterus spinax)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída paryby (Chondrichthyes)
Nadřád žraloci (Selachimorpha)
Řád ostrouni (Squaliformes)
Čeleď Etmopteridae
Fowler, 1934
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etmopteridae je čeleď menších hlubinných žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes), kteří jako jedni z mála žraloků jsou schopni bioluminiscence.

Výskyt

Jedná se o rozšířenou žraločí skupinu s výskytem v Indickém, Tichém i Atlantském oceánu až na sever k Islandu.[1] Obývají hluboké vody kontinentálních svahů mezi 50–4500 m.[2]

Charakteristika

Tito menší žraloci mají útlé až kuželovité tělo. Většina druhů je menších než 1 m, několik druhů je dokonce menších než 50 cm.[3] Největším zástupcem čeledi je světloun grónský (Centroscyllium fabricii), který může měřit až 107 cm, a nejmenším představitelem čeledi je světloun Perryho (Etmopterus perryi), který je s 20 cm vůbec nejmenším známým žralokem.[2] Etmopteridae mají dvě hřbetní ploutve, přičemž druhá hřbetní ploutev je úměrně velká nebo větší než ta první. Každá z hřbetních ploutví má trn. Mají pět žaberních štěrbin, přičemž pátá žaberní štěrbina je podstatě menší než první čtyři. Zuby jsou v obou čelistech stejného typu, případně zuby spodní čelisti jsou delší. Ocasní násadec nemá postranní kýl a předocasní jamky.[3] Etmopteridae patří k několika málo žraločím čeledím, u kterých byla zjištěna schopnost vydávat světlo (bioluminiscence). Pro tyto účely mají tito žraloci zvláštní orgány.[4][5]

Většina druhů této čeledi je poměrně běžná, avšak o jejich biologii se toho ví jen málo. Při nejmenším některé druhy jsou poměrně sociální a mohou se sdružovat do početných hejn. Jsou živorodí, mláďata se rodí se žloutkovým váčkem. Vzhledem k malé velikosti tito žraloci nemají pro člověka ekonomický přínos, takže nejsou cíleně loveni.[6]

Systematika

Původ čeledi Etmopteridae sahá do paleocénu, přesněji do doby K-T rozhraní.[2] Ve starších zdrojích se lze setkat s tím, že klad Etmopteridae je považován za podčeleď světlounovitých (Dalatiidae) a je tedy označován jako Etmopterinae – viz např. Nelson (1994).[7] Do čeledi Etmopteridae se řadí 5 rodů a mimo jiné následující druhy:[8]

  • rod Aculeola
    • Aculeola nigra – světloun černý
  • rod Centroscyllium
    • Centroscyllium excelsum – světloun vznešený
    • Centroscyllium fabricii – světloun grónský
    • Centroscyllium granulatum – světloun zrnitý
    • Centroscyllium kamoharai – světloun surugaský
    • Centroscyllium nigrum – světloun tmavý
    • Centroscyllium ornatum – světloun bengálský
    • Centroscyllium ritteri – světloun Reitterův
  • rod Etmopterus
    • Etmopterus baxteri
    • Etmopterus bigelowi – světloun Bigelowův
    • Etmopterus brachyurus – světloun krátkoocasý
    • Etmopterus bullisi – světloun Bullisův
    • Etmopterus burgessi
    • Etmopterus carteri – světloun Carterův
    • Etmopterus caudistigmus
    • Etmopterus compagnoi – světloun jihoafrický
    • Etmopterus decacuspidatus – světloun hřebenitozubý
    • Etmopterus dianthus
    • Etmopterus dislineatus
    • Etmopterus evansi
    • Etmopterus fusus
    • Etmopterus gracilispinis – světloun širokopruhý
    • Etmopterus granulosus – světloun jihoamerický
    • Etmopterus hillianus – světloun kubánský
    • Etmopterus litvinovi – světloun Litvinovův
    • Etmopterus lucifer – světloun svítivý
    • Etmopterus molleri
    • Etmopterus perryi – světloun Perryho
    • Etmopterus polli – světloun africký
    • Etmopterus princeps – světloun velký
    • Etmopterus pseudosqualiolus
    • Etmopterus pusillus – světloun malý
    • Etmopterus pycnolepis – světloun silnošupinný
    • Etmopterus robinsi – světloun Robinsův
    • Etmopterus schmidti – světloun Schmidtův
    • Etmopterus schultzi – světloun Schultzův
    • Etmopterus sentosus – světloun ostnitý
    • Etmopterus spinax – světloun trnitý
    • Etmopterus splendidus – světloun pestrý
    • Etmopterus tasmaniensis
    • Etmopterus unicolor – světloun jednobarevný
    • Etmopterus villosus – světloun havajský
    • Etmopterus virens – světloun zelený
  • rod Miroscyllium
    • Miroscyllium sheikoi – světloun palauský
  • rod Trigonognathus
    • Trigonognathus kabeyai – světloun kabayanský

Odkazy

Reference

  1. ↑ NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 75–77. (anglicky) 
  2. ↑ a b c STRAUBE, Nicolas; IGLÉSIAS, Samuel P.; SELLOS, Daniel Y. Molecular phylogeny and node time estimation of bioluminescent Lantern Sharks (Elasmobranchii: Etmopteridae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010-09-01, roč. 56, čís. 3, s. 905–917. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.04.042. 
  3. ↑ a b EBERT, David. Sharks, Rays, and Chimaeras of California. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 2003. (California Natural History Guides). Dostupné online. ISBN 0-520-22265-2. S. 66. (anglicky) 
  4. ↑ DAVIS, Matthew P.; SPARKS, John S.; SMITH, W. Leo. Repeated and Widespread Evolution of Bioluminescence in Marine Fishes. PLOS ONE. 8. 6. 2016, roč. 11, čís. 6, s. e0155154. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0155154. PMID 27276229. (anglicky) 
  5. ↑ DUCHATELET, Laurent; PINTE, Nicolas; TOMITA, Taketeru. Etmopteridae bioluminescence: dorsal pattern specificity and aposematic use. Zoological Letters. 2019-03-06, roč. 5, čís. 1, s. 9. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 2056-306X. DOI 10.1186/s40851-019-0126-2. PMID 30873292. 
  6. ↑ EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 160. (anglicky) 
  7. ↑ NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 3. vyd. New York Chichester: Wiley, 1994. 600 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-54713-6. 
  8. ↑ Etmopteridae Fowler, 1934. www.marinespecies.org [online]. WoRMS - World Register of Marine Species [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj