Ernestinum (Příbram)

Arcibiskupský zámek Ernestinum
Arcibiskupský zámek Ernestinum, na zdi vpravo je vidět gotický arkýř a pod ním socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic
Arcibiskupský zámek Ernestinum, na zdi vpravo je vidět gotický arkýř a pod ním socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic
Základní informace
Sloh gotika, baroko
Výstavba 14. století
Přestavba 16. století
Materiály kámen, zdivo
Stavebník Arnošt z Pardubic
Další majitelé Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
Poloha
Adresa Příbram, ČeskoČesko Česko
Ulice Tyršova 106
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17562/2-2513 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcibiskupský zámek Ernestinum (též Zámeček) v Příbrami je někdejší arcibiskupské sídlo. Dnes zde sídlí galerie a TIC a Městská galerie s expozicí fotografií Františka "Fráni" Drtikola.

Historie

Detail gotického arkýře

Kamenný hrádek byl postaven ve 14. století v místě starší dřevěné tvrze ze 13. století. Zámeček nese jméno svého stavitele, prvního arcibiskupa pražského, Arnošta z Pardubic (Arnošt = Ernest), jehož socha od sochaře Ivara Kodyma stojí na jihovýchodním nároží budovy. Z doby této přestavby se zachoval původní gotický arkýř, pozůstatek presbytáře hradní kaple na východní zdi.

Po roce 1670 se stal majitelem další arcibiskup, Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka. Ten nechal hrádek opravit, rozšířit a přestavět na barokní zámeček.

Po roce 1849, kdy došlo v Příbrami k rozšíření těžby stříbra, se zámeček stal sídlem školy (po roce 1894 Vysoké školy báňské), která byla v roce 1946 přenesena do Ostravy a uvolněné prostory budovy byly předány městu pro obecní potřeby.

Zámeček prošel v 70.-80. letech 20. století rekonstrukcí. V současné době je v zámečku umístěna Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí tohoto příbramského rodáka, dále Muzeum třetího odboje, městské informační centrum a kanceláře.

Okolí

V těsném sousedství zámečku se nachází památník obětí první světové války od akademického sochaře Václava Šáry (autorem návrhu byli architekt Jan Kotěra a sochař Jan Štursa).

Externí odkazy

Zdroj