Eric F. Wieschaus

Eric F. Wieschaus
Eric F. Wieschaus (2008)
Eric F. Wieschaus (2008)
Narození 8. června 1947 (78 let)
South Bend
Alma mater Yaleova univerzita
Notredamská univerzita
John Carroll Catholic High School
Povolání biolog, genetik a profesor
Zaměstnavatelé Princetonská univerzita (od 1981)
Dukeova univerzita
Ocenění Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1995)
Genetics Society of America Medal (1995)
Mendel Medal (1999)
Keith R. Porter Lecture (2002)
Wilbur Cross Medal (2005)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznání katolicismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eric Francis Wieschaus (* 8. června 1947) je americký molekulární a vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1995. Spolu s ním cenu za výzkum genetické kontroly vývoje embrya získali Christiane Nüssleinová-Volhardová a Edward B. Lewis. Jejich práce má zásadní význam pro vývojovou genetiku a výzkum vrozených vývojových vad.

Eric F. Wieschaus je profesorem Princetonské univerzity. Jeho manželkou je Gertrud Schüpbachová, rovněž významná molekulární bioložka.

Biografie

Eric Wieschaus se narodil 8. června 1947 v South Bendu v Indianě. Když mu bylo šest let, jeho rodina se přestěhovala do Birminghamu v Alabamě. Volný čas trávil malováním a skicováním a chtěl se stát umělcem. Navštěvoval katolickou střední školu Johna Carrolla v Birminghamu v Alabamě. O vědu se začal zajímat po účasti na letním programu financovaném Národní vědeckou nadací, kde dostal příležitost pracovat v neurobiologické laboratoři, a rozhodl se studovat přírodní vědy na vysoké škole. Bakalářský titul z biologie získal na katolické univerzitě v Notre Dame v Indianně (1969) a doktorát z biologie na Yaleově univerzitě (1974).[1][2]

V roce 1978 nastoupil na své první samostatné pracoviště v Evropské laboratoři molekulární biologie v německém Heidelbergu, kde spolu s Christiane Nüssleinovou-Volhardovou prováděli rozsáhlé mutagenetické experimenty s cílem najít vývojové mutanty octomilky (Drosophila melanogaster). Velká část jejich výzkumu byla zaměřena na uspořádání genů, k němuž dochází v raném embryonálním stadiu drozofily. Většina genových produktů, které embryo v těchto fázích využívá, je přítomna již v neoplozeném vajíčku a vznikla mateřskou transkripcí během oogeneze. Malý počet genových produktů je však dodáván transkripcí v samotném embryu. Wieschaus se zaměřil na tyto „zygoticky“ aktivní geny, protože se domníval, že časový a prostorový vzorec jejich transkripce může být spouštěcím mechanismem, který řídí normální sled embryonálního vývoje.[1][3][4]

Společně vynalezli postup zvaný saturační screening (často označovaný jako „Heidelberský screening“),[5] při němž vytvářeli mutace v genech dospělých mušek, aby mohli pozorovat jejich dopad na potomstvo. Pomocí této metody a také duálního mikroskopu, který jim umožnil zkoumat vzorky společně, identifikovali v chromozomech octomilek 20 000 genů. V roce 1980 se jim podařilo identifikovat a klasifikovat 15 genů, které řídí vývoj nové mušky, a podrobně pochopit, jak geny určují tvar embrya.[6] Výsledkem jejich práce bylo objasnění mechanismu, který se podílí na časném embryonálním vývoji drozofily a tato práce pomohla vědcům lépe pochopit vrozené mutace i u jiných živočichů, včetně člověka. V roce 1995 byla Wieschausovi spolu s Nüssleinovou-Volhardovous a Edwardem Lewisem udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za výzkum genetické kontroly embryonálního vývoje.[7][8] Edward Lewis pracoval nezávisle na Kalifornském technologickém institutu a objevil u octomilek skupinu genů, jež fungují jako hlavní regulátory vývoje embrya.

V roce 1981 se Wieschaus vrátil do USA jako odborný asistent na Princetonskou univerzitu a později se zde stal docentem (1983) a řádným profesorem (1987).[2] Ve svém výzkumu se nadále zaměřuje na vývoj a roli jednotlivých genů během embryogeneze. Jeho práce přinesly poznatky o důležitých buněčných signálních drahách jako wingless a hedgehog. Tyto dráhy nejenže řídí řadu vývojových procesů u obratlovců, ale také se ukázalo, že se podílí na některých onemocněních, například na vzniku rakovinay. Inhibice signalizace hedgehog se používá k léčbě rakoviny kůže.[9]

Wieschaus je ženatý s molekulární bioložkou Gertrudou Schüpbachovou, která je rovněž profesorkou molekulární biologie na Princetonské univerzitě a zabývá se oogenezí drozofily. Mají tři dcery. Wieschaus věří, že jeho láska k umění posílila jeho vědecké schopnosti, zejména pokud jde o „vidění“ věcí. Stále maluje a věnuje se úpravě obrázků a prezentaci dat ze své laboratoře. Do práce jezdí na kole.[1]

Vyznamenání a ocenění (výběr)

Reference

  1. a b c Eric Francis Wieschaus :: DNA from the Beginning. www.dnaftb.org [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. 
  2. a b Eric F. Wieschaus | Nobel Prize, Genetics, Embryology | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ST JOHNSTON, Daniel. The art and design of genetic screens: Drosophila melanogaster. Nature Reviews. Genetics. 2002-03, roč. 3, čís. 3, s. 176–188. PMID: 11972155. Dostupné online [cit. 2025-06-02]. ISSN 1471-0056. doi:10.1038/nrg751. PMID 11972155. 
  4. WIESCHAUS, Eric; NÜSSLEIN-VOLHARD, Christiane. The Heidelberg Screen for Pattern Mutants of Drosophila: A Personal Account. Annual Review of Cell and Developmental Biology. 2016-10-06, roč. 32, čís. Volume 32, 2016, s. 1–46. Dostupné online [cit. 2025-06-02]. ISSN 1081-0706. doi:10.1146/annurev-cellbio-113015-023138. (anglicky) 
  5. Eric F. Wieschaus, PhD [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ROYEN, Ulrika. CHRISTIANE NÜSSLEIN-VOLHARD. NobelPrize.org [online]. 2025-04-29 [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CONNOR, S. Nobel prize given for work on fruit flies. BMJ (Clinical research ed.). 1995-10-21, roč. 311, čís. 7012, s. 1044. PMID: 7580653. Dostupné online [cit. 2025-06-02]. ISSN 0959-8138. doi:10.1136/bmj.311.7012.1044. PMID 7580653. 
  9. Eric F. Wieschaus | Office of the Dean of the Faculty. dof.princeton.edu [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Eric F. Wieschaus | American Academy of Arts and Sciences. www.amacad.org [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. APS Member History. search.amphilsoc.org [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. 
  12. Mendel Medal [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj