Emil Loteanu

Emil Loteanu
Narození 6. listopadu 1936
Clocușna
Úmrtí 18. dubna 2003 (ve věku 66 let)
Moskva
Místo pohřbení Vagaňkovský hřbitov
Národnost Rumuni a rumunská diaspora
Alma mater Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
Kolej svatého Sávy
Povolání filmový režisér, scenárista, básník a režisér
Zaměstnavatelé Moldova-Film (1962–1973)
Mosfilm (od 1973)
Vyšší kurzy pro scenáristy a režiséry
Ocenění Řád republiky (2000)
zasloužilý umělecký pracovník Moldavské SSR
národní umělec RSFSR
Medaile Mihaie Eminescua
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Nábož. vyznání Moldavská pravoslavná církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Loteanu (6. listopad 1936, Clocusna - 18. duben 2003, Moskva) byl moldavský filmový režisér a básník, režisér slavného filmu Cikáni jdou do nebe z roku 1975.

Život

V letech 1953-1955 studoval herectví a jako herec i působil, v období 1952 až 1954 hrál v Puškinově divadle. Nakonec dal ale přednost filmové režii, kterou vystudoval na Gerasimovově univerzitě filmového umění v Moskvě. Absolvoval roku 1962.

Do roku 1973 pak pracoval v Moldova-filmu. Zde natočil například snímky Rudé stráně (Krasnyje poljany, 1966) a Šumaři (Lăutarii, 1971). Šumaři získali cenu na festivalu v San Sebastinu.

Největšího úspěchu však dosáhl, když přešel do Mosfilmu. Jeho prvním a nejslavnějším dílem, které zde vytvořil, byl muzikál Cikáni jdou do nebe (Tabor uchodit v něbo, 1975). Film, který se inspiroval povídkou Maxima Gorkého Makar Čudra, získal i mezinárodní ohlas, mj. díky Loteanově práci s barvami a samozřejmě se slavnou hudbou Jevgenie Dogy, který napsal hudbu již k Šumařům. Tématem filmu byl romský folklór a jemu se věnoval i v dalším filmu Drama na lovu (Moj laskovyj i něžnyj zvěr, 1978), když i tentokrát vsadil na klasickou předlohu, na prózu Antona Pavloviče Čechova. Posledním známým snímkem, natočeným v Mosfilmu, byl životopis baletky Anny Pavlovové z roku 1983.

Poté se vrátil do Moldova-filmu a také točil pro moldavskou televizi.[1]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj