Emiel Mellaard

Emiel Mellaard
Emiel Mellaard v roce 1987
Emiel Mellaard v roce 1987
Osobní informace
Narození 21. března 1966 (58 let)
Spijkenisse
Stát Nizozemsko Nizozemsko
Kariéra
Disciplína skok daleký
Účasti na LOH 1988
Účasti na MS 1987
Účasti na ME 1986
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Halové ME v atletice
zlato Haag 1989 skok daleký
stříbro Glasgow 1990 skok daleký

Emiel Remco Mellaard (* 21. března 1966, Spijkenisse, Jižní Holandsko) je bývalý nizozemský atlet, jehož specializací byl skok daleký. V této své disciplíně je dosud držitelem národních rekordů v hale i pod širým nebem.[1][2]

Kariéra

Prvého výrazného úspěchu dosáhl v roce 1985 na světových halových hrách v Paříži, kde skončil pátý a v letní sezóně vybojoval na juniorském mistrovství Evropy v Chotěbuzi bronzovou medaili. O rok později skončil na evropském šampionátu ve Stuttgartu těsně pod stupni vítězů, na 4. místě. Od bronzové medaile, kterou získal Ital Giovanni Evangelisti ho dělil jediný centimetr. Na Mistrovství světa v atletice 1987 v Římě neprošel kvalifikací.

V roce 1988 reprezentoval na Letních olympijských hrách v jihokorejském Soulu, kde v kvalifikaci o dva centimetry překonal osmimetrovou hranici a postoupil do dvanáctičlenného finále. V něm předvedl nejdelší pokus v první sérii, když skočil 771 cm. Do užšího finále se tímto výkonem neprobojoval o obsadil konečné 11. místo. 19. února 1989 se stal v nizozemském Haagu halovým mistrem Evropy (814 cm). O dva týdny později na halovém MS v Budapešti skončil v kvalifikaci (742 cm).

O rok později jen těsně neobhájil titul halového mistra Evropy a na HME ve skotském Glasgowě získal stříbrnou medaili. Porazil ho jen Dietmar Haaf ze Západního Německa, který ve finále skočil o tři centimetry dál.[3] Na halovém mistrovství Evropy v italském Janově v roce 1992 obsadil 6. místo.[4] V roce 1993 se zúčastnil halového MS v Torontu, kde ve finále měřil jeho jediný platný pokus pouhých 677 cm, což stačilo na celkové 11. místo.[5]

Osobní rekordy

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj