Ema Pechová

Ema Pechová
herečka Ema Pechová
herečka Ema Pechová
Narození 1. ledna 1869
Jičín, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. prosince 1965 (ve věku 96 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Choť Ladislav Pech
Děti Marie Waltrová a Ladislav Pešek
Rodiče Marie Pešková roz.Tamová a Josef Pešek
Příbuzní Olga Zezulová vnučka
Zuzana Pešková vnučka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ema Pechová, též Emma[1]) rozená Emílie Františka Pešková (1. ledna 1869 Jičín[2] – 2. prosince 1965 Brno[3]), byla česká, především divadelní, herečka, členka Národního divadla v Brně a matka herce Ladislava Peška.

Život

Mládí a manželství

Narodila se v Jičíně do herecké rodiny Peškových. Už její rodiče, Marie Pešková (1846–1927) a Josef Peška (1840–1906) byli herci u společnosti Elišky Zöllnerové. Mezi její předky patřil i Václav Thám. [4]Dětství prožila u svých prarodičů v Jičíně. Navštěvovala zde měšťanskou školu. Dne 19. listopadu 1896 se provdala za svého hereckého kolegu Ladislava Pecha (1866–1942).[5] O čtyři roky později se jim narodila dcera Marie, která byla rovněž herečkou. O devět let později syn Ladislav, který se také stal známým českým hercem.

Divadlo

Od roku 1885 nejdříve hrála v divadelních společnostech Františka Pokorného a Františka Trnky, v letech 1893–1900 byla v angažmá u Vendelína Budila v Plzni, zbytek své profesní kariéry strávila na prknech Národního divadla v Brně (1900–1935). Pedagogicky působila na brněnské konzervatoři (1920–1936).

Film

Ve filmu Mazlíček z roku 1934 hrála roli matku Pechovou, což byla její jediná filmová role.

Závěr života

Na přelomu 50. let musela z divadla odejít kvůli zdravotním komplikacím. Výjimečně ještě hrála s ochotníky. V roce 1962 dostala infarkt, o tři roky později zemřela v Brně ve věku 96 let. Pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně po boku svého manžela, kterého přežila o dvacet tři let.

Citát

„ Divadelní Brno má v Emmě Pechové herečku stejně milovanou jako Praha měla Marii Hübnerovou. Vyniká tu nad celou generaci realistických herců, jež zde tvořila po celá desetiletí za podmínek nepříznivých a velmi těžkých...Malá postava, takový laskavý, dobrácký, věčně se usmívající obličej, soustředěný pohled, v němž je mnoho sympatie pro všechny věci života a mnoho vyrovnaného klidu. “
— Joža Götzová[6]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 53
  2. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zemřela velká herečka. Rudé právo. 3. 12. 1965, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ CODR, Milan; KOPECKÁ, Jaroslava. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Ladislav Pešek, s. 150. 
  5. ↑ Matrika oddaných Plzeň I, 1894-1897, snímek 287 [online]. Porta fontia [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ GÖTZOVÁ, Joža: Profily českých herců. Praha: vyd. S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 53–4

Literatura

Externí odkazy

Zdroj