Elisa Santoniová

Elisa Santoniová
Narození 10. prosince 1987 (36 let)
Řím
Povolání moderní gymnastka
Ocenění Medal at the athletic prowess (2002)
Medal at the athletic prowess (2003)
Medal at the athletic prowess (2004)
důstojník Řádu zásluh o Italskou republiku (2004)
Gold Collar for Sports Merit (2009)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Moderní gymnastika na LOH
stříbro Atény 2004 družstva
bronz Londýn 2012 družstva

Elisa Santoniová (* 10. prosince 1987 Řím) je bývalá italská moderní gymnastka.

Gymnastice se věnovala od pěti let. V osmi letech se musela podrobit operaci vrozené srdeční vady, avšak vrátila se ke sportu a jako čtrnáctiletá byla povolána do juniorské reprezentace.[1] Její trenérkou byla Emanuela Maccaraniová. Připravovala se v tréninkovém centru v Desiu a pak se stala členkou sportovního týmu italského vojenského letectva Centro Sportivo Aeronautica Militare.

V roce 2004 se stala kapitánkou italské reprezentace moderních gymnastek zvané „farfalle azzurre“ (modří motýlci). Zúčastnila se tří olympijských her, v roce 2004 získala s italským družstvem stříbrnou medaili, v roce 2008 byla čtvrtá a v roce 2012 třetí.[2] Na mistrovství světa v moderní gymnastice získala sedmnáct medailí, dvakrát vyhrála v individuální soutěži a třikrát v řadě se podílela na titulu ve společných skladbách v letech 2009, 2010 a 2011.[3] V roce 2008 se stala mistryní Evropy ve cvičení s pěti švihadly, ve společných skladbách byla druhá v letech 2006 a 2010 a třetí v letech 2003 a 2012.

Byl jí udělen Řád zásluh o Italskou republiku a Mezinárodní cena fair play.[4]

Reference

  1. L'addio di Elisa Santoni alla ritmica La campionessa-farfalla si ritira dalle gare. la Repubblica, 2012-12-10 Dostupné online
  2. Olimpiadi Londra 2012, l’Italia vince il bronzo nella ginnastica ritmica. Fanpage, 2012-08-12 Dostupné online
  3. Tanti auguri ad Elisa Santoni, la farfalla d’oro. Olympialab, 2022-12-10 Dostupné online
  4. Elisa Santoni. Premio Internazionale Fair Play Menarini, 2018-07-20 Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj