Ekonomika Arménie

Ekonomika Arménie
Jerevan, ekonomické centrum Arménie
Jerevan, ekonomické centrum Arménie
Měna Arménský dram (AMD, դր.)
Fiskální období kalendářní rok
Obchodní organizace WTO, SNS, EAEU, BSEC, CISFTA
Statistické údaje
Populace 2 959 694 (1. ledna 2020)[1]
HDP $13,444 mld. (nominální, 2019 odhad)[2]
Změna HDP 5,2 % (2018) 7,6 % (2019e) −2.8% (2020f) 4.9% (2021f)[3]
HDP podle sektorů zemědělství: 11,99 %, průmysl: 24,29 %, služby: 54, 23% (2019)[4]
Míra chudoby 23,5% (2018)[5]
Pracovní síla 1 303 565 (2019)[6]
Pracovní síla podle sektorů zemědělství: 36,3 %, průmysl: 17 %, služby: 46, 7% (2013 odhad)[7]
Nezaměstnanost 16,625 % (2020 odhad) 16,99 % (2019)[8]
Zahraničí
Hrubý zahraniční dluh $10,41 mld. (2017 odhad)[9]
Veřejné finance
Veřejný dluh Negativní růst 53,5 % HDP (2017 odhad)[9]

Ekonomika Arménie je založena na zemědělství, těžbě minerálů, hydroenergetice, telekomunikacích a turismu. V posledních letech arménská ekonomika roste rychlým tempem, k čemuž přispívá růst ceny mědi, velká zásobiště surovin (molybden, zinek, měď, zlato), finanční podpora mezinárodních organizací a také členství v Euroasijském ekonomickém svazu (EAEU). Mezi nevýhody Arménské ekonomiky patří závislost na Rusku z hlediska exportu, geografická izolace, zvyšující se inflace, závislost na dovozu ropy a částečně i politická nestabilita.[10]

Historie

Ekonomika Arménie v dnešní podobě se začala formovat přibližně počátkem dvacátého století, kdy Arménie, jako součást carského Ruska cara Mikuláše II., byla místem těžby mědi a produkce koňaku. Rovněž uspěly pokusy s vysazením a pěstováním vína a čaje. Stejně jako pro zbytek Kavkazu, i pro Arménii bylo charakteristické pěstování horského žita, kterému prospívalo vhodné prostředí a podnebí, avšak překážkou se stala geografická členitost a hornatost Arménie, která dovolovala zemědělsky obdělávat přibližně jen 50 % arménského území. V publikacích z 20. a 30. let 20. století lze naalézt zmínky o Arménech v rámci obchodu, ve kterých jsou popisováni jako pokojný a obchodně zdatný národ, jehož příslušníky (obchodníky a kupce) lze nalézt nejen v mnoha zemích kavkazské oblasti, ale ve velkém počtu například v tehdejší Persii.

S nástupem sovětské nadvlády a integrací do SSSR přišla i industrializace Arménie a významný rozvoj školství. I když frontová linie Druhé světové války nikdy nedošla až k hranicím Arménie, bylo přes 600 000 Arménů odvedeno do Rudé armády a přibližně polovina jich v bojích padla, což pro tak malý národ představovalo citelnou ránu a pochopitelně ovlivnilo dostupnou pracovní sílu. V poválečném období pokračuje růst měst (především hlavního města Jerevanu) a rozvoj a industrializace Arménie, která díky tomu brzo přestala být výhradně rolnickou zemí a stala se během následujících let jednou z nejrozvinutějších a nejvzdělanějších sovětských republik. Od roku 1988, kdy začal (stále probíhající) spor o Náhorní Karabach, Ázerbájdžán a Turecko uzavřely své hranice s Arménií a rovněž na Arménii uvalily embargo a Arménie pochopitelně s těmito zeměmi neobchoduje.

Dnes arménské ekonomice dominuje především těžba surovin, energetika, zemědělství a produkce vyhlášených koňaků (například Ararat) a vín.[11][12][13][14]

Ekonomické sektory

Zemědělství

Dříny, fíky, hrušky, broskve a jablka na trhu v Jerevanu

Zemědělství v roce 2019 představovalo 11,99 % HDP Arménie, přičemž v roce 2012 představovalo 27,83 % HDP.[15] Dochází k postupnému snižování významu Arménského zemědělství na úkor služeb. Z celkové rozlohy 28 470 km2 bylo v roce 2016 využíváno 58,9 % k zemědělským účelům.[16] Arménie se stala první sovětskou republikou, která přijala zákony o privatizaci pozemků, které mezi rokem 1990 a 1991 přinesly 15 % růst v hrubém zemědělském výnosu.[17] Na rozdíl od ostatních zemí SNS (Společenství Nezávislých Států) neutrpěla Arménie pokles v počtu farmářských strojů během privatizace a v roce 2006 disponovali arménští farmáři 14600 traktory a 1700 kombajny.[18]

V roce 2020 podle Světové Banky pracovalo v zemědělství 28,89 % ze všech arménských pracovníků.[19] Zemědělská výroba je orientovaná zejména na plodiny. Arménie pěstuje zejména brambory, pšenici, hroznové víno, rajčata, vodní melouny, ječmen a jablka.[20] Mezi hlavní živočišné chovy v Arménii patří ovce, kozy a koně.[17]

Průmysl

V roce 2019 činil podíl průmyslu na arménském HDP 24,29 %.[15] Výroba je nejdůležitější část arménského průmyslu, celkem se jedná o 61 % celkové produkce. Nejdůležitější části výroby jsou potravinářské výrobky (20 %), kovy (11 %), tabák (9 %) a alkohol (7 %).[21]

Těžba

Těžební průmysl tvoří významnou část Arménské ekonomiky. Arménie je bohatá na železo, měď, molybden, olovo, zinek, zlato a stříbro.[22] V roce 2016 těžební sektor tvořil 17,9 % celkové průmyslové produkce a od roku 2015 vzrostl o 8,3 %.[23] V Arménii se nachází více než 670 dolů, včetně 30 dolů na kov. Kromě dolů na obecné kovy se v zemi nachází také 8 dolů na měď a molybden, 3 doly na měď, 13 zlatých a polymetalických dolů, 2 železné doly a 1 hliníkový důl. V zemi momentálně operuje 10 těžebních a metalurgických společností ze 27 registrovaných. Jsou koncentrovány především ve dvou provinciích, přičemž většina z nich se soustředí na těžbu a zpracování mědi, molybdenu nebo zlata.[24]

Energetika

Arménie nemá žádné přírodní zásobárny zemního plynu a ropy, v současnosti dováží skoro veškerý plyn z Ruska. Import ropy a plynu pokrývá 75 % Arménské poptávky po energii. Současná energetická politika se soustředí na rozvoj domácích energetických zdrojů, především obnovitelných.[25] Arménie disponuje jednou funkční jadernou elektrárnou u města Mecamor, přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města Jerevanu.[26] Během roku 2017 vyprodukovala 2411 milionů kWh, což představuje 32,54 % celé Arménské energetické produkce.[27] V roce 2021 bude elektrárna z důvodu prací k prodloužení její životnosti na 140 dnů uzavřena.[28]

V roce 2018 Arménská energetika využívala energii získanou ze zemního plynu (63,7 %), jaderných elektráren (16,9 %), ropy (9,6 %), vodních elektráren (6,2 %), biomasy (2,96 %), obnovitelných zdrojů (0,22 %) a uhlí (0,03 %).[25]

Služby

Služby v Arménii tvořily v roce 54,23 % HDP a byla v nich zaměstnána více než polovina Arménské pracovní síly.[15] V současnosti jsou služby tahačem Arménské ekonomiky a každým rokem se zvyšuje jejich podíl na HDP.[29]

Turismus

Turismus je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů ekonomiky. V roce 2017 tvořil turismus 15,7 % celkového HDP.[30] Počet návštěvníků Arménie každým rokem roste, v roce 2019 zemi navštívilo 1,9 milionů turistů, což je o 14,7 % více než v roce 2018. Okolo 31 % turistů navštěvující zemi patří k tzv. arménské diaspoře, zbývajících 69 % turistů jsou cizinci.[31] Nejčastějšími návštěvníky jsou Rusové, Íránci, Gruzíni a Američané. Téměř polovina turistů v Arménii se zajímá o kulturní turistiku (země má 4 památky na seznamu světového dědictví UNESCO), 19 % zajímají přírodní krásy Arménie, 16 % volnočasové aktivity, 13 % byznys a zdravotní turistika a 3 % navštěvují zemi za účelem dlouhodobé turistiky.[31]

Maloobchod

Maloobchod v Arménii zažívá vysoký růst. Přispívají k tomu rostoucí příjmy a zlepšování životní úrovně. Maloobchod se přesouvá z malých a středně velkých obchodů do rozsáhlých obchodních center, včetně supermarketů. Maloobchod byl v roce 2019 největším přispěvatelem do objemu domácího obchodu (3,2 miliardy dolarů).[32]

V současnosti v Jerevanu působí několik nákupních středisek a velkých obchodů se sortimentem potravin a spotřebního zboží. Supermarkety jsou nejčastěji navštěvovanými obchody využívanými pro koupi rychloobrátkového spotřebního zboží (FMCG) s 369,5 tisíci návštěvníky denně. Menší obchody mají zhruba o třetinu méně zákazníků.[32][33]

Finanční služby

Bankovnictví tvoří největší část Arménského finančního trhu. Ke konci roku 2018 v Arménii existovalo 17 komerčních bank s 537 pobočkami, přičemž 241 sídlilo v Jerevanu.[34] Celkový počet zaměstnanců v těchto bankách byl 11 773.[34] Celkově bylo ve finančním sektoru v roce 2019 zaznamenáno 20,5 tisíce zaměstnanců.[35]

Bankovní systém je v soukromém vlastnictví bez jakýchkoliv státem vlastněných akcií. Většina nesplacených půjček (92,4 %) byla poskytnuta obyvatelům Arménie, přičemž v 53 % případů se jednalo o společnosti (pouze 1,07 % z této částky bylo půjčeno státem vlastněným společnostem), v 39, 4 % případů o domácnosti a pouze malá část byla půjčena neziskovým organizacím a jiným finančním organizacím.[34] Globalizace a konkurence přinutily banky přejít na nový obchodní model digitálního bankovnictví, který umožňuje jejím klientům uskutečňovat transakce za použití internetu a mobilních zařízení.

Zahraniční obchod

Export

Mezi hlavní vývozní artikly Arménie jakožto rozvojové země patří minerály (32,3 %), potraviny (24,8 %) a textilní výrobky (6,1 %). V posledních letech dochází k přeměně struktury arménského exportu a sílí role textilních výrobků jako exportního artiklu, kdežto tradiční export nerostných surovin oslabuje. Arménské firmy dodávají textilní výrobky mnoha evropským značkám, zejména těm z Itálie (Sartis nebo Versace) a Německa (Lebek, Kubler).[36] Díky relativní zeměpisné blízkosti k Evropě je Arménie považována za jednoho z klíčových textilních dodavatelů na evropský trh. Se vstupem do Eurasijského ekonomického svazu Arménie také získala přístup k bezcelnímu obchodu na trzích Ruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Běloruska. Za nejperspektivnější skupiny artiklů pro arménský export jsou považovány průmyslové výrobky a spotřebitelské zboží.[36]

V roce 2018 arménský export zaznamenal meziroční růst 7,8 % a MMF odhaduje, že v letech 2019 až 2024 poroste tempem 5 až 8 % ročně.[37] Hlavními destinacemi pro arménský export jsou Rusko (24,1 %), Bulharsko (12,8 %), Švýcarsko (12 %), Gruzie (6,9 %), Německo (5,9 %) a jiné evropské země.

Import

Během posledních pěti let arménský import klesal průměrným ročním tempem 1,2 %. Nejvýznamnějším importem je ropný plyn a rafinovaná ropa. Mezi další důležité artikly patří zemní plyn, obiloviny, elektronické stroje nebo auta.[38] Pro arménskou ekonomiku jsou nejdůležitějšími importéry Rusko (26,5 %), Čína (10 %), Gruzie (5,5 %) a Německo (5,2 %).[38]

Přímé zahraniční investice

Příliv přímých zahraničních investic do Arménie v posledních letech stagnuje. Výjimku představují investice z ostrova Jersey (závislé území britské koruny), který je považován za daňový ráj, a kde má své sídlo nadnárodní korporace Lydian International zabývající se těžbou zlata.[39] Mezi příčiny malého zájmu zahraničních investorů lze řadit značnou závislost arménského trhu na ekonomické situaci v Rusku a Německu, malý domácí trh, embargo Turecka a Ázerbájdžánu a nejnověji i eskalující konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem.[40]

Zahraniční pomoc

Arménie je příjemcem americké zahraniční pomoci. V květnu 2019 došlo k podpisu dohody prodlužující již existující program americké pomoci a k navýšení finančních prostředků k podpoře kvality veřejné správy. Vedle toho se obě strany dohodly i na alokaci prostředků k podpoře rozvoje arménského soukromého sektoru. Tyto peníze mají být využity na podporu zemědělství, turismu a infrastruktury. Současná výše amerických grantů poskytnutých Arménii tak činí 81 milionu dolarů.[41]

Významná je také zahraniční pomoc Evropské unie. Celková výše ročních grantů v roce 2019 činila 65 milionu eur. Tyto prostředky směřují zejména na rozvoj soukromého sektoru a vzdělávání.[42]

Odkazy

Reference

  1. Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. https://www.imf.org/en/Publications/SPROLLs/world-economic-outlook-databases#sort=%40imfdate%20descending
  3. https://openknowledge.worldbank.org/handle/10986/33748
  4. https://www.statista.com/statistics/440577/armenia-gdp-distribution-across-economic-sectors/
  5. https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.NAHC?locations=AM
  6. https://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TOTL.IN?locations=AM
  7. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  8. https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?locations=AM
  9. a b Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-15. 
  10. The economic context of Armenia - Economic and Political Overview - Lloyds Bank International Trade Portal. www.lloydsbanktrade.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  11. KEPRTA, Josef. Encyklopedie československé mládeže: pro školu a dům.. [s.l.]: Přítel knihy 1929, 1929-1931. 
  12. BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  13. Sovětská éra - Dějiny. www.dejiny.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  14. Poválečný vývoj - Dějiny. www.dejiny.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  15. a b c Armenia - GDP distribution across economic sectors 2019. Statista [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Agricultural land (% of land area) - Armenia | Data. data.worldbank.org [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  17. a b Armenia, Azerbaijan, and Georgia : country studies. Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  18. RA Law On Population Census / Statistical Committee of the Republic of Armenia. www.armstat.am [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  19. Armenia - Employment In Agriculture (% Of Total Employment) - 1991-2020 Data. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  20. FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  21. Armenia Industrial Production | 1999-2020 Data | 2021-2022 Forecast | Calendar. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  22. Europe and Central Eurasia. www.usgs.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Armenia GDP From Mining | 2012-2020 Data | 2021-2022 Forecast | Historical | Chart. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  24. Armenia - Mining and Minerals | Privacy Shield. www.privacyshield.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. a b Armenia - Countries & Regions. IEA [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. New Armenian Power Plant Set For Launch. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (arménsky) 
  27. Nuclear Energy. www.energyagency.am [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Long outage planned for Armenian nuclear plant in 2021 - Nuclear Engineering International. www.neimagazine.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  29. Armenian Growth Still In Double Digits. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (arménsky) 
  30. Armenia - Travel and Tourism | Privacy Shield. www.privacyshield.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. a b FIP.AM [online]. 2020-02-18 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b Armenia - Commercial Guide. www.trade.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-16. (anglicky) 
  33. SEO_AUTHOR_MINISTRY_OF_ECONOMIC. Ministry of Economy of the Republic of Armenia | Home. www.mineconomy.am [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b c EBF [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-03. (anglicky) 
  35. https://www.armstat.am/file/article/sv_02_19r_142.pdf
  36. a b Archivovaná kopie. evconsulting.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-25. 
  37. Report for Selected Countries and Subjects. www.imf.org [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  38. a b Armenia (ARM) Exports, Imports, and Trade Partners. oec.world [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Foreign Investment In Armenia Down In 2017. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (arménsky) 
  40. https://import-export.societegenerale.fr/en/country/armenia/country-risk-in-investment[nedostupný zdroj]
  41. Archivovaná kopie. www.mcc.gov [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  42. https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/eap_factsheet_armenia.pdf

Externí odkazy

Zdroj