Dávivec bavlníkolistý

Jak číst taxoboxDávivec bavlníkolistý
alternativní popis obrázku chybí
Dávivec bavlníkolistý (Jatropha gossypiifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod dávivec (Jatropha)
Binomické jméno
Jatropha gossypiifolia
L., 1753
Synonyma
  • Adenoropium gossypifolium
  • dávivec hnidošolistý
  • tungovník bavlníkolistý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dávivec bavlníkolistý (Jatropha gossypiifolia) je silně rozvětvený, poněkud sukulentní a většinou opadavý keř. Je jednodomý druh rodu dávivec který roste v tropech po celém světě.

Výskyt

Druh pochází z tropické Ameriky, z území rozkládající se od jihu Mexika přes Středoamerické státy až do Peru, Bolívie, Paraguaye a na sever Argentiny; jeho domovina je také na většině ostrovů v Karibském moři. Z Ameriky byl záměrně rozšířen do všech tropických oblastí.[2][3]

Ekologie

Tato rychle rostoucí dřevina je rostlinou přizpůsobenou na tropické podnebí se střídajícími se obdobími dešťů a výraznými obdobími sucha. Nejlépe roste v malé nadmořské výšce v pobřežních oblastech na propustné půdě, odvodněných píscích nebo hlinito-kamenitých půdách s vápencovitým podložím. Potřebuje stanoviště s plným sluncem a průměrnými ročními dešťovými srážkami od 400 do 1200 mm. Mezi preferované biotopy patří řídké savanové lesy, křoviny, okolí vodních toků prostá vzrostlých stromů, opuštěné pastviny a oblasti na říčních nebo mořských pobřežích občasně zaplavované.[3][4][5]

Popis

Stále zelený, částečně nebo zcela opadavý, hustě větvený keř dorůstající do výše až 3 m. Olistěné větve vyrůstají z tlustého oddenku s nahnědlou mízou, bývají silné okolo 1 cm a v mládí jsou jemně chlupaté a výrazně purpurově zbarvené. Hladká, šedě zelená kůra se loupe v tenkých pásech, při porušení větve vytéká z rostliny bílý hustý latex. Střídavě rostoucí pýřité nebo lysé listy s krátkými trvalými palisty mají řapíky okolo 10 cm dlouhé a bázi uťatou nebo mělce srdčitou. Jejich troj neb pětilaločné, dlanitodílné nebo dlanitosečné čepele bývají 6 až 10 cm dlouhé a 8 až 14 cm široké. Obvejčité až obkopinaté, zašpičatělé laloky jsou nestejné, střední je největší a postranní jsou nesymetrické. Řapíky, okraje listů i stopky květů jsou porostlé žlázkami s lepkavou tekutinou.

Jednopohlavné, pětičetné, stopkaté květy s čárkovitými listeny vyrůstají až ve 14 cm dlouhém latnatém květenství. Osamocené samičí květy jsou ve středu květenství a samčí, kterých bývá až desetkrát více, rostou po stranách, ve všech květech jsou nektarové žlázy. Samčí květy mají eliptické až kopinaté kališní lístky dlouhé 3 mm a červenofialové široce obvejčité a mírně vypouklé korunní lístky dlouhé 4 mm; v květu je dále ve dvou přeslenech osm žlutých tyčinek s malými prašníky. Samičí květy mají kališní i korunní lístky stejně tvarované i zbarvené, ale jsou téměř dvojnásobně velké; v květu je i chlupatý třídílný spodní semeník se třemi srostlými čnělkami s dvoulaločnými bliznami. Rostliny začínají kvést nejčastěji na začátku dešťů, při dostatku vláhy mohou vykvétat v průběhu celého roku. Semena vznikají po samoopylení i po opylení cizím pylem který přináší hmyz přilétající pro nektar a pyl.

Plod je trojpouzdrá, elipsoidní, lysá tobolka asi 10 mm velká. Zprvu je zelená a dužnatá, při dozrávání tmavne a vysychá. Obsahuje tři šedohnědá, elipsoidní, hladká, 7 mm dlouhá a 5 mm silná semena s masíčkem. Semena jsou pro člověka toxická.[3][4][6][7][8]

Rozmnožování

Dávivec bavlníkolistý se samovolně rozšiřuje svými semeny která dokážou dobře plavat a tak se šíří i na velké vzdálenosti podél vodních toků nebo po zaplavovaných územích. Po pevnině semena s masíčkem roznášejí mravenci. Může být množen i oddenky nebo dřevnatými řízky které spolehlivě koření za pomoci stimulátoru.

Mladá rostlina se obvykle prvým rokem nevětví a dorůstá do výše okolo 0,5 m. Kvést začíná nejdříve za dva roky po výsevu.[5][7]

Význam

Druh byl v minulosti rozšířen do tropů ve všech světadílech hlavně pro svůj líbivý vzhled (barva mladých listů i květů) spojený se snadným pěstováním a neexistenci škůdců. K šíření přispěly i zvěsti o léčivých účincích kterých bylo dosahováno v lidovém léčitelství.

Pro savce jsou semena bohatá na olej toxická a jen omezeně se používají jako dávidlo (odtud rodové jméno "dávivec") a drastické projímadlo které má vyhnat vnitřní parazity. Samotný olej se vnitřně používá jako přípravek (abortifacient) způsobující vypuzení plodu z dělohy a vně jako látka (rubefacient) dráždící kůži k léčbě revmatismu a kožních infekcí. Latex (míza) vytékající z poraněných větví se používá na široké spektrum léčby všelijakých ran, vředů, ekzémů, kožního oparu, svrabu i pohlavních chorob. Používá se také proti hadímu uštknutí nebo vosímu či včelímu bodnutí. Odvar z listů je doporučován na bolesti břicha, horečku i malárii.

Rostliny poměrně nesnadno vzplanou a jsou proto v Africe vysazovány okolo domů jako ochrana před stepními požáry a pro odpuzování hadů. Používají se také pro vyznačení hranic pozemků a později jako palivo. Dobytek ani koně tyto rostliny nespásají, občas však sežerou opadaná semena a uhynou.

V některých oblastech, např. v Austrálii, kde byl dávivec bavlníkolistý původně vysázen okolo roku 1800, se stal invazním druhem, velice se rozšířil na sezónně zaplavované pastviny kde nemá konkurenčních druhů. Vytváří tam téměř neproniknutelné houštiny a vytlačuje původní floru i faunu a pastviny tak znehodnocuje. V Austrálii je veden na seznamu invazních druhů, na vybraných místech je ničen ohněm, mechanicky i herbicidy. Po zničených rostlinách však zůstává v půdě mnoho životaschopných semen.[5][7][8]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Jatropha gossypiifolia [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 05.09.2013 [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-10-2012. (anglicky) 
  3. ↑ a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Jatropha gossypiifolia [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.08.2011 [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Jatropha gossypiifolia [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. (anglicky) 
  5. ↑ a b c KAWANGA, V. Plant Resources of Tropical Africa: Jatropha gossypiifolia [online]. Prota4U, Network Office Europe, Wageningen University, Wageningen, NL, rev. 2007 [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. (anglicky) 
  6. ↑ Dendrologie.cz: Jatropha gossypiifolia [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Weeds of Australia: Jatropha gossypiifolia [online]. The University of Queensland, Brisbane, QLD, Australia [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  8. ↑ a b FRANCIS, John K. Wildland shrubs of the United States and its territories: Jatropha gossypiifolia [online]. USDA Forest Service, International Institute of Tropical Forestry, San Juan, PR, USA [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj