Dvůr moravských Lucemburků

Raně gotický portál královské a markraběcí rezidence na Špilberku s přístupem na někdejší pavlač mezi křídly paláce
Část hradeb hradu Veveří z doby Lucemburského dvora

Dvory moravských Lucemburků (1336–1411) – ve skutečností jde o několik dvorů – jsou významným fenoménem dějin Zemí koruny české.[1] Jejich existence spadá do období 1336 až 1411 a s jistou výhradou i déle. Šlo o menší a střední panovnické dvory se všemi atributy, které přísluší takovému vymezení. Prvním na Moravě trvale přítomným dvorem byl dvůr Karla IV, který však byl spíše dvorem jeho ženy Blanky z Valois, poté co byla "donucena" pobývat mimo prostředí pražského dvora. Byla tak spojena aktuální vladařská funkce a úkoly jejího manžela. Dvůr sídlil v Brně s největší pravděpodobností na Špilberku. Život tohoto dvora citelně zeslábl okolo roku 1341 a zůstaly po něm jen skromné pozůstatky.[2] Na tento dvůr postupně navázal okolo roku 1349 dvůr Karlova bratra Jana Jindřicha. Také tento dvůr nejčastěji sídlil na Špilberku ve starém královském paláci, měl však i další alternativy, kterým byl zvelebovaný hrad Veveří, dům měšťana Alrama uvnitř Brna, nebo hrady Rokštejn a Ronov. Největšího rozmachu doznaly dvory v poslední čtvrtině 14. století na sklonku vlády Jana Jindřicha a zejména Jošta Lucemburského,[3] který posléze nebyl jenom vládcem Moravy ale i dalších zemí. V té době se počet osob činných na dvoře mohl blížit až 200.

K lucemburským dvorům je možno počítat i malé dvory titulárních markrabat-Joštova bratra Prokopa a Jana Soběslava. Spisovny (scriptoria) těchto dvorů udržovaly čilý korespondenční kontakt uvnitř země i se zahraničím. Pro spisovou činnost Joštova dvora je příznačné použití češtiny (respektive v té době „moravštiny“) jež je jedním z nejranějších použití národního jazyka v diplomatických a správních relacích, čímž alespoň částečně nahradila latinu.

Lucemburské dvory nevznikaly na Moravě a v Brně od nuly. V Brně bylo již dříve přítomno vysoké dvorské milieu a to pro přítomnost dvora Elišky Rejčky a jejího přítele Jindřicha z Lipé – nejméně od roku 1318, který sice nebyl panovnickým dvorem, ale jeho faktické relace tomu odpovídaly. I ten (alespoň v malém) navázal v Brně na dřívější přítomnost náznaků dvorského prostředí, které bylo v Brně sporadicky přítomno za vlády posledních Přemyslovců, zejména Přemysla Otakara II. Přítomnost dvorů měla značný vliv na rozvoj umění, kultury, diplomacie, řemesel a peněžnictví.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stavitelé katedrál
  2. ↑ Moravští Lucemburkové. ČT2 5. 12. 2010
  3. ↑ Jošt Lucemburský, moravský král nekrál. www.spilberk.cz [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05. 
  4. ↑ Památkáři budují na Veveří expozici o moravských Lucemburcích. Blesk 21.3. 2016

Literatura

  • BALETKA, Tomáš. Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411). Sborník archivních prací. 1996, roč. 46, čís. 2, s. 259–536. ISSN 0036-5246. 
  • BALETKA, Tomáš. Dvůr moravských Lucemburků a perspektivy jeho dalšího studia. MHB Supplementum 1. 2006, čís. 1, s. 43–53. 
  • BALETKA, Tomáš. Dvůr a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411). Moravští Lucemburkové. 2000, s. 147–166. ISBN 80-901969-7-7. 
  • BALETKA, Tomáš. Morava v době Markraběte Jošta. Brno: Matice Moravská, 2012. 209 s. ISBN 978-80-86488-93-6. 
  • BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4. 
  • BOBKOVÁ, Lenka; ŠMAHEL, František, a kol. Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 886 s. ISBN 978-80-7422-093-7. 
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1310-1378. Lucemburkové na českém trůně I. Praha: Libri, 1999. 287 s. ISBN 80-85983-73-7. 
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. 
  • ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové : životopisná encyklopedie. České Budějovice: Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2. 
  • HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. 
  • MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 562 s. ISBN 80-7106-363-0. 
  • SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München: Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4. (německy) 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 
  • ŠTĚPÁN, Václav. Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno: Matice moravská, 2002. 828 s. ISBN 80-86488-05-5. 

Externí odkazy

Zdroj