Duisburg

Duisburg
Přístav
Přístav
Duisburg – znak
znak
Duisburg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 51°25′49″ s. š., 6°45′5″ v. d.
Nadmořská výška 33 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod Düsseldorf
Duisburg
Duisburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 232,8 km²
Počet obyvatel 502 211 (2022)[1]
Hustota zalidnění 2091 obyv./km²
Správa
Starosta Sören Link (SPD)
Oficiální web www.duisburg.de
Telefonní předvolba 02066, 02841, 02151, 0203 a 02065
PSČ 47279, 47001, 47051 a 4100
Označení vozidel DU
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duisburg je průmyslové a přístavní město v Německu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v západním Porúří při ústí Ruhru do Rýna. Žije zde přibližně 502 tisíc[1] obyvatel. Jde o patnácté nejlidnatější město Německa a páté největší v Severním Porýní-Vestfálsku.

Městské části

Od prvního ledna 1975 je město rozděleno na sedm městských okresů (Stadtbezirke), uvedeny jsou od severu k jihu:

  • Walsum (51 528 obyvatel)
  • Hamborn (71 528)
  • Meiderich/Beeck (73 881)
  • Homberg/Ruhrort/Baerl (41 153)
  • Duisburg-Mitte (centrum) (105 961)
  • Rheinhausen (77 933)
  • Duisburg-Süd (73 321)

Historie

Průčelí radnice s městským znakem a sochami císařů Karla Velikého a Viléma I.

Podle legendy zapsané Johannem Aventinem (1525) byl Duisburg založen 2 500 let před naším letopočtem. Archeologickými nálezy je doloženo souvislé osídlení od doby římské. V roce 420 toto římské město vyvrátili Frankové. Kolem roku bylo součástí říše Karla Velikého, ale v roce 830 je dobyli Normané. V otonské době bylo město obnoveno a roku 1120 bylo obehnáno městskou hradbou. V roce 1279 potvrdil král Lothar III. jeho městská práva.

V roce 1290 se Duisburg stal součástí území vévodství Cleves. Roku 1445 byl zmařen útok kolínského arcibiskupa a kurfiřta Dietricha II z Moersu a město zůstalo nezávislé. Roku 1566 vytvořil kartograf Johannes Corputius přesný plán města, jako první z německých měst. V letech 1666-1918 byl Duisburg připojen k Prusku.

Pro svou průmyslovou oblast byl Duisburg za druhé světové války ve třech etapách v letech 1941, 1943 a 1944 vybombardován celkem 299 tzv. kobercovými nálety. nejen industriální zóna, ale i historické město bylo z 80 % obytných budov zničeno nebo poškozeno. Téměř celé město bylo po roce 1960 přestavěno, jen tři historické památky byly rekonstruovány.

Ekonomika

Průmysl zde od 19. století byl součástí oblasti Porúří-Porýní. Nejvíce je zastoupen průmysl ocelářský, koksárenský, železářský, strojírenský, loďařský, chemický, textilní a stavebních hmot. Od poloviny 60. let 20. století ocelářský a těžební průmysl upadal a způsobil významnou ztrátu obyvatel. Zatímco v roce 1975 žilo v Duisburgu přibližně 590 000 lidí, v roce 1985 se počet snížil na 518 000. Od 80. let byly stržené průmyslové zóny postupně revitalizovány a vysazeny patky.

Doprava

Duisburg je důležitou dopravní křižovatkou. Má největší říční přístav na světě.

Památky

  • Radnice - novogotická stavba, rekonstruována po roce 1960
  • Mercatorova kašna, novogotická stavba před radnicí, se sochou kartografa Marcatora
  • Opatství premonstrátů v Alt Hambornu založeno roku 1136, dobře se dochoval románský ambit s kašnou, kostel sv. Jana Křtitele byl založen v 9. století, přestavěn na románskou cihlovou baziliku, z větší části obnoven po roce 1960
  • Část městských hradeb, dostavěná z ruin po druhé světové válce

Kultura a školství

  • Divadlo, klasicistní budova, zcela přestavěná po druhé světové válce, sídlo filharmonie a jedno ze sídel Porýnské opery
  • Univerzita - památná Gerhard-Mercator-Universität Duisburg, založená v roce 1565, byla v roce 2003 sloučena s vysokou školou v Essenu a nese nyní název Universität Duisburg-Essen.

Partnerská města

Slavní rodáci

Osobnosti spojené s městem

  • Gerardus Mercator (1512–1594), vlámský kartograf, vynálezce Mercatorovy projekce
  • August Thyssen (1842–1926), duisburský průmyslník

Galerie

  • Divadlo
    Divadlo
  • Ambit opatství sv. Jana
    Ambit opatství sv. Jana
  • Mercatorova kašna
    Mercatorova kašna
  • Socha Karla Velikého z radnice
    Socha Karla Velikého z radnice
  • Stará část přístavu
    Stará část přístavu
  • Botanická zahrada Kaiserberg
    Botanická zahrada Kaiserberg

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. ↑ Biography – lehmbruckmuseum [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Ramin Djawadi - Composer Biography, Facts and Music Compositions. FAMOUS COMPOSERS [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ André Lotterer - Formula 1 driver. Sidepodcast [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy


Zdroj