Dolní zámek (Panenské Břežany)

Dolní zámek Panenské Břežany
Základní informace
Sloh pozdní klasicismus
Výstavba 1840
Přestavba 20. léta 20. století
Stavebník Matyáš Fridrich Riese-Stallburg
Další majitelé Matyáš Fridrich Riese-Stallburg, Ferdinand Bloch-Bauer
Současný majitel Josef Outlý
Poloha
Adresa Panenské Břežany, ČeskoČesko Česko
Ulice Hlavní 50, 250 70 Panenské Břežany
Nadmořská výška 242 m n. m.
Souřadnice 50°12′57,86″ s. š., 14°26′32,94″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 106073 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní zámek v Panenských Břežanech je pozdně klasicistní zámek nacházející se v dolní části obce Panenské Břežany v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Zámek obklopuje původní anglický park s hospodářsko-správními budovami, areál je ohrazen zdí s branou se sochami kance a medvěda. Za druhé světové války byl zámek sídlem říšského protektora Konstantina von Neuratha, později Reinharda Heydricha. Od 3. března 2017 je chráněn jako kulturní památka.[1] Od roku 2019 je celý areál v soukromých rukou a je veřejnosti nepřístupný.[2]

Historie

Zámek nechal v roce 1840 postavit majitel břežanského panství Matyáš Fridrich Riese-Stallburg, pocházející z Hesenska. Stavba budovy majitele finančně vyčerpala a v roce 1901 veškerý zadlužený majetek, včetně Dolního a Horního zámku, převzala Hospodářská a úvěrová banka, která ho rozprodala věřitelům. V roce 1909 koupil Dolní zámek židovský podnikatel v cukrovarnickém průmyslu Ferdinand Bloch-Bauer.[3] Ten zámek využíval jako své letní sídlo, na které dojížděl z Vídně. Zaměřil se především na výzdobu interiérů, které vybavil loveckými trofejemi, starožitnostmi, uměleckými předměty, gobelíny apod.[4][5] Jeho situace se změnila po anšlusu, kdy se na zámku krátce usadil, než v roce 1938 emigroval.[1]

V době protektorátu se Dolní zámek stal sídlem říšského protektora Konstantina von Neuratha.[1] Po Velikonocích roku 1942 se do Dolního zámku nastěhoval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich s manželkou Linou a dětmi. Po jeho smrti následkem atentátu dostala vdova zámek k užívání zdarma. K bezplatnému převodu do jejího vlastnictví mělo dojít na konci války. V této době prošel zámek značnými úpravami. K tomuto účelu bylo na zámek v červenci 1942 přiděleno pracovní komando v počtu 80 židovských vězňů z Terezína, v září přibylo dalších 50.[6] V roce 1944 nahradila terezínské vězně skupina z bavorského koncentračního tábora Flossenbürg. Vězni byli ubytováni v koňské maštali a měli za úkol přeměnit anglický park na ovocnou, zeleninovou a květinovou zahradu.[6] Lina Heydrich žila na zámku až do dubna 1945.[1][6]

Po druhé světové válce se rodina Bloch-Bauerů marně snažila zámek získat zpět.[7] Byl zestátněn a upraven a sídlil v něm Výzkumný ústav kovů. V roce 1964 se zde natáčely scény z filmu Atentát režiséra Jiřího Sequense.[8]

Od roku 2019 je zámek i s přilehlými pozemky v soukromém vlastnictví, v dražbě ho ve zchátralém stavu získal investor Josef Outlý a plánuje ho zrekonstruovat.[9] Zámek i park jsou veřejnosti nepřístupné.[2] V rámci „Dne Jana Kubiše“, který pořádá Památník národního útlaku a odboje, a 80. výročí atentátu na R. Heydricha, byla část Dolního zámku výjimečně zpřístupněna veřejnosti 28. května 2022.[10][11] Areál zámku se návštěvníkům otevřel i na "Den Jana Kubiše" 25. května 2024 a 24. května 2025.[12]

Architektura

Východní průčelí se sloupovým portikem v přízemí středního rizalitu
Západní průčelí se středním rizalitem a jižním hospodářským křídlem (vpravo)

Zámek je patrová stavba obdélného půdorysu, jejíž východní průčelí směřuje do současně utvářeného anglického parku, západní průčelí má k jižnímu konci přistavěné krátké kolmé hospodářské křídlo, v němž bylo umístěno provozní zázemí a skleník. Dominantou stavby jsou odlišně koncipované centrální rizality. Podrobnější časové údaje o výstavbě ani autorství architektonického projektu nejsou zatím známé.[1][5]

Reprezentativněji řešené východní průčelí má ve střední části rizalit o pěti osách, vertikálně zvýrazněný trojúhelným štítem, v jehož poli jsou umístěny hodiny. Sloupový portikus předložený hlavnímu vstupu nese balkon pro piano nobile.[1][4]

Podobu západního průčelí ovlivnil tehdejší majitel Bloch-Bauer. Ten nechal ve stylu art deco upravit centrální schodiště a pro jeho osvětlení bylo ve středním rizalitu prolomeno vysoké trojdílné lunetově uzavřené okno. Vybudoval i západní vstupní pilířovou bránu s představěnými sokly se sochami medvěda a kance a upravil domek čp. 84 stojící u brány.[1]

Za protektorátu byly v parku pokáceny okrasné stromy, materiál z rozbitých soch posloužil k zasypání zámeckého rybníka. Byla zlikvidována zimní zahrada a fontána. Byl vybudován bazén s plastikou žáby, převlékárna, hřiště a skleníky. Lina Heydrich nechala zbudovat v zámku ústřední topení a v přízemní hale mohutný krb.[1][13]

V druhé polovině 20. století byl celý zámecký areál upravován pro účely Výzkumného ústavu kovů, došlo k adaptaci některých místností na laboratoře a vznikaly i nové objekty. Během rekonstrukce zámecké střechy zanikly vikýře, část hospodářského křídla byla ubourána.[1]

Související události

V říjnu 1943 byl před zámeckou bránou sražen projíždějícím autem desetiletý Heydrichův syn Klaus. Na následky zemřel a byl pohřben na zámecké zahradě.[14] Jeho hrob původně vyhloubili vězni. Lina Heydrich odmítla syna pohřbít do hrobu, kterého se dotkli Židé, a tak byl pohřben v jiném, vykopaném strážnými SS.[13] Po roce 1945 byla rakev údajně vykopána a kosti rozhozeny po parku.[15]

V březnu 2018 byly v jedné z opuštěných hal v areálu Dolního zámku objeveny bedny s filmovými a zvukovými záznamy procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952. Materiály zmizely po revoluci v roce 1989.[16][17] Vše bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu Českého rozhlasu.[16] Při zkoumání místa nálezu se navíc zjistilo, že ze zámku zmizel vzácný hodinový stroj, lustry, původní mramorové obložení krbů a další mobiliář.[7]

Galerie

  • Dobové fotografie
  • Západní vstupní brána se sochami medvěda a kance
    Západní vstupní brána se sochami medvěda a kance
  • Sochařská výzdoba parku (pohlednice)
    Sochařská výzdoba parku (pohlednice)
  • Východní průčelí na pohlednici (před rokem 1943)
    Východní průčelí na pohlednici (před rokem 1943)
  • Západní průčelí
    Západní průčelí
  • Bazén s plastikou žáby, který nechala vybudovat vdova po R. Heydrichovi
    Bazén s plastikou žáby, který nechala vybudovat vdova po R. Heydrichovi
  • Současný stav
  • Rizalit západního průčelí s portálem a trojdílným lunetovým oknem osvětlujícím schodiště
    Rizalit západního průčelí s portálem a trojdílným lunetovým oknem osvětlujícím schodiště
  • Rizalit východního průčelí se sloupovým portikem a balkonem v piano nobile
    Rizalit východního průčelí se sloupovým portikem a balkonem v piano nobile
  • Kovová lampa ve stylu art deco na západním rizalitu
    Kovová lampa ve stylu art deco na západním rizalitu
  • Pamětní deska Výzkumného ústavu kovů
    Pamětní deska Výzkumného ústavu kovů
  • Pohled na cestu od zámku: tudy odjížděl 27. května 1942 R. Heydrich naposledy
    Pohled na cestu od zámku: tudy odjížděl 27. května 1942 R. Heydrich naposledy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Dolní zámek - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Panenské Břežany - popis zámku, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ferdinand Bloch-Bauer: Odolena Voda. www.odolenavoda.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zámek v Panenských Břežanech chátrá. Sídlil v něm i Reinhard Heydrich. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2025-05-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HOLEC, František; TÝFA, Josef. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Sv. 7: Praha a okolí. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 151. 
  6. ↑ a b c BAUER, Zdeněk; ČVANČARA, Jaroslav. „Bylo to tam tak čarovně krásné“. Paměť a dějiny. 2022, čís. 01, s. 16–26. Dostupné online. ISSN 1802-8241. 
  7. ↑ a b Záhada zámku, kde byly nalezeny materiály z procesu se Slánským. Kam se ztratil mobiliář?. info.cz [online]. [cit. 2025-05-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Atentát | Zámeček kde sídlí Heydrich | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Břežanský zámek po Heydrichovi získal český investor Outlý. V okolí zachová výrobu. e15.cz [online]. 2019-08-01 [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Den Jana Kubiše 2022. www.panenskebrezany.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Heydrichův zámek se mimořádně otevře - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2022-05-27 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ BŘEŽANY, Panenské. Den Jana Kubiše 2024. www.panenskebrezany.cz [online]. [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery 326 s. ISBN 978-80-86010-87-8. 
  14. ↑ Neznámý kupec vydražil za 38,7 milionu "Heydrichův" zámek, spolu s ostatky jeho syna. Aktuálně.cz [online]. 2019-05-10 [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Heydrichova zahradnice určila místo pohřbení protektorova syna Klause. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Továrna ukrývala ztracené záznamy procesu se Slánským. Historici je hledali téměř 30 let. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ OPPELT, Robert. Plesnivé bedny s filmy o Slánském ležely v bývalém Heydrichově sídle. iDNES.cz [online]. 2018-03-22 [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj